Jiří Kulhánek: Vyhlídka na věčnost

2

Knižní recenze jako taková už tady nebyla poměrně dlouhou dobu. Hodně jsem psala o seriálech a filmech, které vznikaly podle předloh, kde se celkový výsledek dobře srovnává – povedlo se/nepovedlo se. Knížky je na jednu stranu neuvěřitelně těžký hodnotit, protože každá z nás má tak trošku jiný styl a jiný vkus a jak to tak bývá, nemusí se nám líbit to samé. Styl psaní pana Kulhánka určitě nebude pro každého – je hodně specifický, nečekejte žádnou červenou knihovnu, poetické básně a vyprávění o tom, jak je svět krásný a všichni jsou šťastní. Jeho sci-fi se s ničím nemazlí, píše občas až morbidně přímo, ale pokud Vás zajímá můj názor, je to nejlepší současný český autor scifi a fantasy.

Kdo to vlastně Jiří Kulhánek je? 

Tuhle recenzi bych ráda pojala i trošku se stylem „budu dělat, že vím, že ho neznáte, pojďme si o něm něco málo říct“. A skutečně si myslím, že na to, jak česká spisovatelská scéna není příliš obsáhlá, je pan Kulhánek poměrně málo známý. Určitě na to má vliv několik faktorů. Za prvé – ne každý má české knihy rád. Znám strašně moc lidí, kteří se od českých autorů distancují, knihy se jim nelíbí a raději jdou po něčem zahraničním. Za druhé – Kulhánek je možná trochu podivín v tom smyslu, že jeho na veřejnosti (autogramiády apod.) rozhodně nepotkáte. Podle všeho má tak trochu strach z lidí a tak ho v televizi nebo na různých akcích už s největší pravděpodobností nepotkáte. A za třetí – mít jeho knížku, to je fakt vodvaz. Proč? Vždycky vydá nové dílo, vytiskne se třeba 300.000 kopií (mnou vymyšlené číslo). Lidem se to líbí, koupí to a když chtějí dotisk, Kulhánek řekne: „Ne, ta knížka není tak dobrá jak jsem si myslel, žádný dotisk nebude!“ Tudíž některé jeho starší knihy mají skutečně obrovskou cenu, protože už prostě nejsou. Občas koukám na aukru, kde se to poměrně dost draží a je to až neskutečné, na jaké sumy se to dostane. Třeba takovou cestu krve už jen těžko seženete, vyhlídka je ale zatím bez problému dostupná.

Teď už ale k samotnému psaní. Jeho prioritou je sci-fi a fantasy, v hodně jeho knížkách potkáte zombíky, upíry (ne, netřpytí se) nebo zkrátka postavy s nadlidskými schopnostmi. Co mě na jeho knihách až neuvěřitelně baví je jeho humor. Obvykle to je ve chvíli, kdy to nejméně čekáte, v nějaké hrozně vážné a stěžejní pasáži a musíte se tomu fakt dlouho smát. Má charakteristický černý humor, s nadsázkou a dávkou cynismu a jeho knížkám to prostě sedí.

Co mě u něj tak úplně nebaví jsou jeho popisy zbraní. Hrozně moc se vyžívá v detailní charakteristice jakékoliv zbraně, náboje a čehokoliv, co s tím souvisí a třeba pět stránek nečtete nic jiného. Sice se člověk u toho přímo nenudí, protože i pro ty, které zbraně a podobné věci moc neberou, je to psané docela poutavě a tak se to dá přežít, ale klidně bych to zvládla i bez toho.

A poslední věc – s ničím se nemazlí. Nechci přímo napsat, že jeho knížky jsou morbidní, protože to mi zní blbě a nechci hned na začátku vás od čtení odradit, ale je tam krev, jsou tam zbraně, občas ošklivý popis umírání, občas nějaký to sprostý slovo (neřekla bych ale že má na Kinga), ale nějak to při čtení nevyrušuje, prostě se to tam hodí.

Vyhlídka na věčnost 

A už k samotné knížce! Vyhlídka na věčnost je jeho nejnovější dílo (pořád ještě v prodeji, tudíž moc dlouho neotálejte), začala se prodávat na konci roku 2011 a je to (hodně) volné pokračování nočního klubu. Když zase na malou chviličku odbočím – noční klub jsem četla už pár let nazpět – jsou to dva díly a pro jistotu jsem si ho před vyhlídkou přečetla znovu. Je fakt, že to sice tak úplně nenavazuje, ale když zvládnete i noční klub, hodně věcí pochopíte snáz a budete mít jasno. Dá se to ale i bez toho – je to skutečně jen volné pokračování a ty podstatný věci se v knížce taky dočtete.

Hlavní postavou Vyhlídky na věčnost je Čech Jan Jánský, tzv. „mluvčí“ a není to mluvčí, kterého potkáte v televizi nebo rádiu. Když je totiž potřeba, tak doručuje vzkazy lidem, kteří podle jeho zaměstnavatele provedli něco špatného. Hned v úvodu knížky Vám tak bude představen, ale Nočnímu klubu a upírům v něm (ano, skutečně tam jsou upíři!) se jeho způsob práce nelíbí a vyženou ho z České republiky. Tohle je poměrně pomalý začátek, který mě sice hrozně bavil, ale když to srovnám s dalšími stránkami, tak to byla ta nudnější část. Mnohem zábavnější je, když se stává nájemným zabijákem a na přání svého klienta se s týmem vydává Infernem pro hlavu samotného Lucifera (Jo správně, nechtěla jsem napsala „do pekla“, protože to zní neuvěřitelně blbě). Tahle část, samotná cesta a vše co následuje mě skutečně bavila nejvíc a je tak úžasně popsaná, promakaná a zároveň tak cynicky vtipná, že se Vyhlídka stala rázem jednou z mých nejoblíbenějších knih od pana Kulhánka.

Tím samozřejmě příběh nekončí, krom upírů tam potkáte i zombíky a super Kocoura (mňau) a i když to takhle ve zkrácené verzi zní neuvěřitelně překombinovaně, já byla nadšená!

Co na konec říct? Možná bych se bála Kulhánka doporučovat, protože to není pro každého, na druhou stranu jsem četla spoustu názorů a recenzí i od jiných čtenářů a většinou byli nadšeni stejně tak jako já, takže pokud na něco takového máte zálusk, určitě se dejte do čtení.

Jak už jsem napsala na začátku, sehnat Kulhánkovy knihy občas bývá nadlidský úkol. Vyhlídka na věčnost ale zatím je bez problému k sehnání, já mám tu svoji z www.popron.cz 

18 komentářů

  1. Promin, ze to pisu sem, ale potrebuju nutne poradit. Jsem asi vazne divna, kdyz uz mi bylo osmnact let a stejne kdykoliv, kdyz nejaky kluk se mnou chce chodit, tak s nim chvilku chodim, ale neni v tom z me strany laska a nikdy nebyla. Jsem vazne divna, ale asi chci byt sama a myslim, ze rodina a ani deti nikdy neprijdou v uvahu….co si o tom myslite? Je tu nejaka, ktera se citi stejne a je ji lip samotne? Nebo ne ze by lip, ale proste nechci a pritom chci.

  2. Můj oblíbený autor, jedna z oblíbených knížek (všechny kromě Stroncia) Dokonce jsem na ní sbalila kluka :D Jakože vážně! No prostě miluju tu knihy, stejně jako jeho ostatní, ten styl psaní je neopakovatelný :))

  3. Páni, to je přesně můj vkus :D Máme podobný styl na knihy, určitě se po něm podívám. Jsem ráda, že jsi zpět Mers :-)

  4. Wow…teda, myslím jako…wow! Díky za inspiraci. Už při pohledu na obal knížky jsem si řekla: „Okej, tak tohle si přečtu, vypadá jako frajer.“, pak jsem si přečetla článek a bylo rozhodnuto. Sice se občas ztrácím v tom, co proč jak jaká zóna, o čem to sakra melou, ale hlavní hrdina…to je prostě postava podle mého gusta. Vážná situace, všude kusy těl, mozku, kdesi cosi a on hází jednu hlášku za druhou. Nejsem sice ani ve třetině, ale naprosto mi kápl do noty a směju se u toho jako naprostý idiot, miluju jeho humor :D
    Takže, díky ti, pánbůh ti to oplatí na dětech :))

  5. mers ja se chci zeptat je mi jedenact a nevim jestli by me to bavilo.horory mam rada ale nevim od kolika je ta knizka doporucena autorem.

    kdyz sem tento skolni rok precetla vinnetou povinnnou cetbu tak tam v nejakych chvilich byli nepopsatelne horory krev,zbrane atd……otazka znela od kolika je doporucena a jestli bych to v mich jedenacti pochopila.dekuji predem muze odepsat kdo koliv

    • Nemyslim si, že by to bylo uplně vhodné. Sice nevím, jaký máš žaludek, ale přec jen, jedenáct let je zatím trochu málo. Opravdu tam je všechno popisováno do nejmenších detailů a i já si občas řeknu: „Wow, tak to je nechutný“ a to jsem zvyklá na ledacos

  6. odepis te nekdo prosim.

  7. jeste jednou.

  8. ja se budu muset asi zeptat mamky.

  9. oprava elen jsem psala ja.

  10. mamince jsme tuhle knížku koupili na Vánoce… a musím říct, že si ji nemůže vynachválit:)

Napsat komentář

Tvůj email nebude zveřejněn.Povinné pole jsou označeny *

*

TOPlist