Domů Tělo & Zdraví Hubnutí O anorexii a bulimii Zatím bez hodnocení.

O anorexii a bulimii Zatím bez hodnocení.

21

Bylo období, kdy se o těchto nemocech v podstatě nemluvilo. Modelky byly hubené, ale neumíraly na molech a svět byl, dá se říci v pořádku. Bylo to ale vážně tak? To těžko!

Anorexie a bulimie doprovází lidstvo už od počátku a netrápí jen mladé slečny, ale i chlapce, kteří touhou po dokonalé postavě dokáží udělat cokoliv, kdykoliv a kdekoliv. Málokterá nemoc, která má řešit problémy s váhou byla tak nebezpečná, jako jsou tyhle dvě. Na povrch odlišné, ale v podstatě dost příbuzné nemoci.

Proč nebezpečná? Většina těch, kteří jsou nemocní si to nepřipustí, i těsně před smrtí si budou říkat, jak jsou o něco málo krásnější než byli předtím a jejich životu to dodává směr. Málo z těch, kteří tím trpí, si dokáží přiznat čemu vlastně čelí a ještě méně má tu odvahu a snahu to řešit.

Co to tedy anorexie a bulimie je? Znají to všichni, ale i tak si o tom dovolím napsat pár slov:

Mentální anorexie = nemoc řadící se k poruchám přijmu potravy, které způsobuje zkreslené názory a vidění vlastního těla. Cíl tohoto snažení je mít dokonalou, ŠTÍHLOU postavu a jak zhubnout? Méně jídla, méně pití – hodně fyzické zátěže. Nemoc postihuje nejčastěji mladé (dospívající) dívky.

Bulimie = podstatá stejná jako u mentální anorexie, s tou vyjímkou, že místo snižování denních dávek potravin se děje opak – jedinec přijímá spoustu potravy, ale nechce, aby se živiny a tuk ukládaly v těle a všechno vyzvrací či použije projímadla apod. látky.

Když někdo „spadne“ do takových nemocí a takového chování už jen velice těžko se dokáže vrátit do normálu a zkazí si buď celý život nebo zemře, to je krutá pravda. Jen málokterá anorektička a bulimička se dokáží vrátit ke svému předchozímu životu a ty, trpící tou těžší psychickou poruchou o to většinou ani nestojí.

Proč je tak těžké vrátit se tam, kde to začalo? Tělo si na něco navykne. Když dívka desetkrát denně zvrací, po delší době to tělu a organismu přijde normální a i kdyby s tím slečna chtěla přestat, tělo to jen tak nedovolí a bude pokračovat v zajetých kolejích. Stejně tak je to u anorexie, kde organismus nesnese normální denní dávky jídla a pití.

Z pokročilejší fáze se nedá vyléčit jen tak. Je k tomu potřeba ohromné množství úsilí a odborné pomoci.

Ze záznamů ÚZIS:

  • V ČR je ročně hospitalizováno v průměru kolem 500 pacientek s mentální anorexií.
  • 5 % anorektiček na následky nemoci umírá.
  • Přibližně z 95 % jsou anorexií postiženy ženy. Naprostá většina z nich je v adolescentním a pubertálním věku, tj. ve věku od 12 do 18 let, i když někdy se porucha může objevit i po čtyřicítce či padesátce.
  • Výskyt je ale asi u 1 % dospívajících dívek. Stejně tak jsou známy případy o hospitalizování čtyřleté dívenky s diagnózou mentální anorexie.
  • Podle výzkumu na českých školách vzrostl počet děvčat, která drží dietu mezi 11. a 15. rokem, na více než dvojnásobek.
  • Jen 1/3 patnáctiletých dívek si myslí, že nepotřebuje držet dietu. Alarmující je i počet mladých děvčat, která ze strachu z tloušťky zvracejí nebo berou projímadla.
  • Celkem 57 % dívek a 34 % chlapců uvedlo, že není spokojeno se svým tělem. Většina dětí se přiznala, že svou touhu po štíhlejší postavě řeší od dětství redukčními dietami, vynecháváním hlavních jídel, nadměrným cvičením nebo násilným zvracením.
  • 2/3 postižených dávají anorexii do souvislosti s nějakou životní událostí, spouštěcím faktorem. Nejčastěji jsou zmiňovány narážky na tloušťku a tělesný vzhled, sexuální konflikty, významná životní změna, osobní nezdar nebo nemoc a problémy v rodině nebo odloučení od rodiny.
  • Uvádí se, že 40 % jedinců se uzdraví, 30 % se zlepší, 20 % se nezlepšuje a přechází do chronického stadia s kolísavým průběhem, asi 5% se naopak stane obézními
  • 2 – 5 % chronických případů končí sebevraždou.
  • Mentální anorexie vede ze všech psychických poruch nejčastěji ke smrti!

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho, budeme rádi.

Předchozí článekTrápí tě červené žilky na obličeji?
Další článekPéče o mastnou pleť
Je mi 22 let, pocházím a dodnes žiji v Kutné Hoře a až vystuduju, pravděpodobně Vám budu vyrábět nebo prodávat léky (můj studijní obor je farmacie). Moje pravé jméno je Lucie, ale na internetu mě můžete potkat pod nickem Mersmerize, na který jsem přišla asi před dvěma lety, díky mé oblíbené hře Final Fantasy. Blog na kterém se právě teď nacházíte jsem založila 14. listopadu 2010 a vznikl ze dvou důvodů. Ten první byl, že jsem se potřebovala ze všeho vypsat, informovat o tom, že tu taky jsem a druhý důvod byl pomoci ostatním mladým slečnám, které si s něčím nevědí rady. Nejsem všeznalá, nevím a nevyznám se ve všem, ale jsem učenlivá a ráda se dozvídám nové věci.

21 KOMENTÁŘE

  1. chápu proč to někdo dělá..ale jsou i jiné zbůsoby..je tu hnus^^ chci se jen zeptat_o bulimii se píše,že si tělo na to zvracení zvykne..za jak dlouho? aspoň cca :) děkuju..

    • To se fakt nedá říct naprosto přesně – u někoho to je za pár měsíců (1+ měsíc), u někoho za půl roku

  2. Je to dobrý článek, ale kdo to nezažije, nemůžeš to takhle napsat.. Sama jsem to zažila, je to neskutečná bolest, měsíce odříkání.. Nikdy se mi nelíbily ty kostry, jenom touha po hubenosti mě dovedla k anorexii.. Nikomu to nepřeju zažít, přitom stačí sportovat, jíst zdravěji. Byla jsem blbá že jsem to dřív nepochopila, asi si to každý musí vyzkoušet, aby se poučil.

  3. Já mam sice podváhu, ale tim pádem to nechápu .. mers, nevíš, jestli mam anorexii i když si nemyslim že sem tlustá, ale spíš na opak? :D Já bych vživotě nedržela diety, fakt bych chtěla dost přibrat, ale nemam takovou vůli, abych jedla pravidelně :(

    • to, o čem jsem napsala je mentální anorexie a to podle toho, co píšeš nemáš – ovšem potom existují i poruchy přijmu potravy nepsychické – ale myslím, že u tebe to bude jako u většiny dívek – věkem.. vyrosteš z toho, až se ti zpomalí metabolismus:)

      • Taky doufam, že mi pomůže i věk až budu starší, je to fakt hnusný :/ a díky :)

  4. fakt nesnáším ty anorektičky..liskala bych to od rána do večera…

    • Ty si asi fakt úplně blbá!!!!Moje ségra trpí timhle problémem….Chápeš,že ty holky to už v určitym stádiu nemaj pod kontrolou?!!!..Je to prostě nemoc jk každá jiná..Tky neřikáš,že nesnášíš lidi s rakovinou..aspon doufám..prostě nemůžeš říct že někoho kůli tomu nesnášíš!!! Víš co si musej prožít?..Ty holky prostě chtěj bejt dokonalý pěkný…a přiznej si to..která z nás ne?!….Akorát se jim to pk postupně vymkne z rukou..Vážně, za tohle ty holky odsuzovat nemůžeš,jim stačí,že svoje tělo odsuzujou sami..

      • i když jsi si vědoma, že nakonec má nemocné dívky pod kontrolou samotná nemoc. je úplný blábol tvá věta: „Ty holky prostě chtěj bejt dokonalý pěkný…a přiznej si to..která z nás ne?!“ nechtějí být dokonalý, anorexie není vůbec o dokonalosti. kolikrát si nemocné uvědomují, že co dělají je špatné, ale nevidí jak hrozně vypadají, připadají si tlusté a chtějí zhubnout, to jo, ale ne kvůli kráse, ale kvůli tomu, že je hubnutí jediná věc, kterou jsi můžou být jisté, je to jejich únik před realitou, před něčím co je moc bolí, nějaký komplexní problém. když jim chce někdo vymluvit, že by neměli hubnout ale přibrat, celý svět se jim začne hroutit, neví na čem jsou, neví kdo jsou, protože tím co se staly, je anorexie, ta nemoc je jak parazit, který je ovládne a je jim jednou jestli jsou pěkné, jediné na čem jim záleží jsou kosti a nižší a nižší číslo na váze. je to jejich svět ze kterého nechtějí ven. kvůli hlubším problémům, které se potřebují vyřešit.

  5. Ahoj.. Připadám si už trochu natvrdlá.. Jsem tak trochu při těle,no a snažím se zhubnout,jenže mi to nějak nejde..ať dělám,co dělám,mám jednu a tu samou váhu.. No a k anor. a bul. … Chtěla bych zhubnout a v plavkách vypadám s prominutím jako buřt.. Břicho by šlo,ale u ledvin a na pozadí? Obrovské.. Stydím se za to a asi jsem se zbláznila,ale pořád se mi honí hlavou,že chci být anorektička a bulimistka.. Snažila jsem se o bulimii,protože jsem se moc najedla,ale bála jsem se,že přiberu.. Zkoušela jsem to,ale nešlo mi to ven.. Prostě nešlo,nevím proč.. No a proč se mi to honí v té hlavě? Nevím,asi proto,že všem chci ukázat,že budu taky hubená,nebo já opravdu nevím.. Potřebovala bych rozumnou radu,co mám dělat a ty jsi bezva holčina,který mi vždy dobře poradí.. Jsi hodná,hezká,chytrá,občas ti i závidím..
    Jinak děkuju,jestli odpovíš..

    • skus jeste cvicit treba zhubnes a takove myslenky? nwm,trema ti mersmerize poradi,hodne stesti

      • Přečetla jsem si to… hodně dívek má (hlavně v pubertě) podobné myšlenky jako ty, přiznám se, že i já jsem o takových nemocech přemýšlela, když jsem byla hodně mladá. Musíš se naučit, že váhu nesmíš tak hrotit – vždyť přijít v životě o jídlo? Co by to byl za život?:) Plno jídel je navíc pro tělo ohromně zdravých a prospěšných a můžou ti chutnat… Musíš se jen naučit jíst pravidelně – málo ale často. Zelenina, ovoce, ryby, kuřecí maso, perlivá neochucená voda – to je to pravé pro tebe a hlavně: dostatek pohybu, bez toho nic neshodíš. Vyjeď si někdy na kole, jdi si zaběhat, choď na rychlé a dlouhé procházky.. Uděláš tím něco pro sebe i tělo:)Je to věkem věř mi, až z toho vyrosteš, budeš se ještě sama sobě smát, jak si o tom takhle mohla uvažovat… :)

  6. Jezdím závodně na koních a tudíž se udržuju v kontaktu se spoustou „koňáků“ Znám několik dostihových jezdců, kteří trpí bulimií. Dělají to, protože je do nich vtloukávaný že musí mít lehkou váhu, aby kůň mohl běžet ještě rychleji… Jednoho kamaráda prostě v té rychlosti odfoukl vítr, on skolaboval a je ted v nemocnici…

  7. Ahoj můžeš mi odpovědět měřím 158cm je mi 14 a vážím 42 kg všichni mi sice říkají že sem hubená ale já si to zas moc nemyslím :/ myslíš že bych měla přibrat?nebo zhubnout?

  8. Ty jo.. Mně hodně lidi říká, že jsem anorektička, nebo.. Dělají si ze mě srandu, protože jsem prostě dost hubená. Ano dělám modeling a vím, že tam je potřeba být prostě hubená.. Lidi se ale nezamýšlejí a prostě se mi “směji“ že nejím, že se nedotknu jídla a tak. A jaká je pravda? Denně pravidelně snídám (mám vždy velkou polévku – maminka je dělá úplně nejlepší!, pak mám 2 jogurty, sklenici fresh džusu z grepu a zelený čaj bez cukru), mám vždy nějakou svačinu ve škole, často nnějaké sýry a tak.kchodím do školní jídelny, tam je to sice víc nezdravé, ale co se dá dělat. I tak jím :) Pak během dne ještě několik svačinek a velká večeře — většinou ryba. Taky teď chci chodit do fitness. Vůbec se necítím nemocná, spíš se cítím až moc zdravě, nic mě netrápí, nemám žádné deprese, jsem se svojí postavou dost spokojená. Jen mi prostě nejde přibrat a na svých 170cm vážím pouhých 49kg. Lidi, vážně se zamyslete, smát nebo ne, ne každý za to může! :))))

    • Takovou postavu a metabolismus ti moc závidím… :) Já mám 14 let, 170 cm a skoro 70 kg. Snažím se s tím pohnout už dlouho a nic se neděje takže jsem se rozhodla pro radikální omezení jídla. Zkouším to s rohlíkem nebo dvěma denně a chodím běhat, ale moc to nezabírá :/

  9. Mers chci se zeptat já vážím 25kg a měřím 160cm a mamka mi pořádt říká že jsem podvyživená a jak mi udelala bmi což ukazovalo 9,7 mi řekla že jsem nemocná a vyhrožovala mi psychiatrem. Nevím co mám dělt. Děkuje Kikuša

Diskuze je uzavřena.