Víš něco o interrupci? Zatím bez hodnocení.

I když je to téma značně riskantní, diskutabilní a z mnoha úhlů pohledu nehezké a ani pro mě, z vlastní zkušenosti, není lehké o něm psát či mluvit, tak umělé přerušení těhotenství – interrupce, si zaslouží určitě místo na mém blogu. Hlavní důvod je ten, že ho čtou mladé dívky, některé z nich sexuálně aktivní a jiné zatím mladé pod zákonem – ale ať seš první nebo druhá skupina, vždy bys před aktivním sexuálním životem měla být seznámena s riziky a jedno z nich je i interrupce.

Jak už jsem napsala, interrupce je umělé přerušení těhoteství a provádí se ze dvou hlavních důvodů.

1. Dívka, žena dítě nechce a podstoupí lékařský zákrok, který jí těhotenství přeruší. Z tohoto důvodu je možné podstoupit potrat jen do 12. týdne – déle už je to nezákonné nebo kvůli zdravotním důvodům.

2. Dívka, žena má možnost i prostředky na to dítě vychovat, ale interrupce je nutná kvůli zdravotním důvodům – většinou stav rodičky nebo dítěte. Takovéto přerušení je v podstatě možno udělat kdykoliv – avšak čím dříve tím lépe.

V tomhle článku se budu zabývat spíše prvním bodem, protože mladé dívky jdou povětšinou na interrupci ze svého vlastního rozhodnutí. Jak to tedy probíhá?

Pokud máš podezření nebo už si dokonce jistá, že „jsi v tom“, první co musíš udělat je vyhledat gynekologa, který tě po vyšetření a informování doporučí na kliniku, kde tyto zákroky dělají. Pokud je ti méně jak 15 let musí informovat rodiče a příslušné orgány o podezření ze zneužívání (pořád jsi ještě pod zákonem).


Na klinice po tobě budou chtít předoperační vyšetření (pro anesteziologa či chirurga), které ti zajistí buď sama klinika, pomocí internisty, nebo tě pošle k tvému obvodnímu lékaři. Pokud je ti více jak 16 let už nepotřebuješ povolení ani souhlas rodičů k této operaci, některé kliniky ho ovšem i v 16 letech požadují – záleží na nemocnici. Pokud už jsi plnoletá tak je to v podstatě bez „zákonných“ problémů, nepotřebuješ ničí povolení, nikdo o tom nemusí vědět.

Existují dva typy interrupce – první typ se provádí do 6. týdne těhotenství a je to miniinterrupce – je to méně náročné pro tělo a jde v podstatě jen o vysátí děložní sliznice (zní to hrozně). Druhý typ se provádí od 6. do 12. týdne a je to klasická interrupce, tzv. kyretáž.

Cena je různá, záleží hlavně na délce těhotenství, v které bude zákrok prováděn. Za interrupci cca ve 3. – 5. týdnu si nemocnice může říct 1.500 – 2 500 Kč. Za interrupci v 6. – 8. týdnu 3.000 – 4. 000 Kč a pokud už se blížíš 12. týdnu můžou ti dát vcelku slušnou pálku, která může přesáhnout až 10.000 Kč (ceny jsou vážně orientační, záleží i na klinice).

Celý zákrok neprobíhá nijak dlouhou dobu. Do nemocnice přijdeš ráno, dostaneš diazepam (na uklidnění), píchnou ti tzv. oblbovák a až na tebe přijde řada tak tě dovezou na operační sál, dají ti celkovou anestezii (celé to prospíš) a o pár minut až hodin později tě dovezou zpátky na pokoj. Bez komplikací už večer můžeš jít domů.

Věř mi, že podstoupit interrupci není nijak příjemné. Samozřejmě spousta dívek si to často ani nepřipustí, ale i kvůli tak „banálnímu“ lékařskému zákroku se můžou kdykoliv objevit psychické i sexuální poruchy, problémy a jiné obtíže. Rozhodně to nestojí za to, když vynecháš jeden prášek v antikoncepci, budeš se spoléhat na plodné a neplodné dny či na přerušovanou soulož a „schopnost“ tvého přítele udržet ejakulaci – vždyť on pak těhotný nebude…

Na internetu se před určitou dobou objevil dokument o potratech, s názvem „Němý výkřik“. Vystupuje v něm profesionální lékař, který má za sebou tisíce potratů a co v dokumentu ukazuje není nijak hezké, není to příjemné ani úsměvné. Tudíž pokud nejsi zrovna dvakrát silné děvče rozhodně to nedoporučuju, stejně jako v tom případě nedoporučuju pohlavní styk bez ochrany.


Němý výkřik 1. díl

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho, budeme rádi.

14 komentářů

  1. Jak se poznají plodné a neplodné dny? A jak jsi na tom s miminkem?:)

    • Plodné a neplodné dny poznáš buďto výpočtem díky tvé menstruaci – většinou je to 13 – 15. den po menstruaci – to jsou plodné. Pokud to chceš přesněji tak existují ovulační testy. Druhou otázku bych tady nechtěla rozebírat, jestli ti to nevadí:)

  2. Ahoj… prosím tě je mi to hrozně blbá otázka ale víš že holkám v 12 rostou prsa, mám je stejné jako naše holky, takže jsem spokojená :D ale problém je, že pořád nosím mikiny. Prostě si je nesundám, já se jakoby stydím, jestli mě chápeš, že nechci aby na mě všichni čuměli.. A jsem si bez ní hrozně nejistá… Co mám dělat? I kamarádka mi pomáhala – říkala tak si ji sundej apod. , ale já prostě nechtěla.. Takže mám celý týdny na sobě mikiny.. ://

    • Z toho si nic nedělej, to se stává, když se holkám změní tělo tak trvá než si na něj zvykneš… ono tě léto přinutí tu mikinu sundat, a můžeš zatím postupně začínat s volnými tričky, které ti prsa nezvýrazní a postupně takhle přecházet k normálním úzkým trikům:)

  3. mě by zajímalo, jak jsi udělala ten podpis, dokázala bys to i s mou přezdívkou? :D

  4. podle mého není potrat absolutní zlo. ale abyste si o mě nemysleli že jsem totální sadista,rozhodně nejsem,podlě mě je potrat na místě když má miminko velké komplikace,mělo by velkou vrozenou vadu(myslím opravdu velkou,ne třeba o prstíček víc) atd… ale že sou 15-17-ti leté holky blbé a nedávají si pozor,to už podle mě rozhodně je zabití živého tvorečka… jenom abyste mě pochopili,tady neodsuzuju ty holky,které ví,že to dítě chtějí,jsou připravené mu zajistit budoucnost a domov,jídlo,lásku a péči. já když můžu mluvit za sebe,poravdě nevím,co bych dělala,kdybych v 15-ti otěhotněla… a vím,že to,co ted napíšu se sem možná uplně nehodí,ale můžu říct z vlastní rodiny:teta otěhotněla,ale vždycky samovolně potratila… bylo to hrozné pro celou rodinu.. dokonce i já i když mi byly 4 nebo 5 let si pamatuju, ten smutek,napětí a všechny ty pocity co v rodině vládly. omlouvám se za ten román,ale chtěla jsem vám nastínit trochu jinou situaci,kdy je hlavním faktorem smrt toho mrňouska uvnitř,ale s úplně odlišními pocity.

  5. Mers mám takový osobnější dotaz,samozřejmě nemusíš odpovědět,plně bych to chápala.
    Ty píšeš z vlastní zkušenosti,ty máš nějakou přímou zkušenost s potratem?Vzpomínám si,že před určitou dobou si něco ohledně dítěte řešila,nebo se pletu?

  6. Je mi 21 let a zítra se chystám na potrat. S přítelem jsem již skoro rok a půl a jsem s ním šťastná.. Bohužel se stalo to, že selhala antikoncepce. Ani nevím, jestli vinou mojí nebo vinou oné farmaceutické firmy. To neřeším. První ,co jsem si pomyslela,když jsem uviděla dvě čárky na těhot.testu bylo, že nechci mít dítě. Studuji, pracuji na polovič.úvazek ,abych měla na nájem a na jídlo a můj přítel je o dva roky mladší a ještě ani nemá maturitu.. Dítě bych přivedla do absolutně nezajištěné „rodiny“ doposud jsem v sobě nepocítila žádný mateřský pud, děti ráda nemam… ať je jim 1 měsíc nebo 7 let. Proč bych měla mít dítě, když ho nechci a je tu zrovna tato cesta? Nelíbí se mi názory typu „je to vražda“ atd.. Ženský, viděly jste jak to vypadá na ultrazvuku? Jsem v 8.týdnu.. a na fotce jsem viděla jen jakousi „tečku“ v mé děloze.. Jediná změna, kterou pociťuji, je vlastně fakt, že mi narostly prsa a bolí mě. Jasně jsme se s přítelem shodli ,že dítě zrovna mezi nás dva prostě přivést nemůžeme, bylo by to neštěstí hlavně pro něj. A dát ho k adopci? To už bych asi logicky „něco“ mateřského ve mě pociťovala a asi bych to nedokázala. Toho se bojím. Volím proto tuto cestu, protože věřím v moderní medicínu, šikovné doktory a nevěřím v to, že kdybych mimčo porodila mělo by se skvěle. Neplánovala jsem to, nechtěla jsem to,ale stalo se to a je to pro mě jediná přípustná cesta. Tak teď do mě ;-) ……..

    • Myslím, že je zbytečné psát „teď do mě“. Každý na tohle má svůj názor a myslím, že je zbytečné tě nějak kritizovat nebo moralizovat. Přeci jen, je ti 21, jsi dospělá a vše záleží už jen skutečně na tobě, příp. i na tvém příteli. Abych pravdu řekla, vůbec tě nesoudím a chápu tě. Já si nemyslím, že je potrat vražda a že by se měl 100% zakázat, protože stále zastávám ten názor, že je lepší potrat, než odložené nebo nešťastné dítě, ale jak říkám – každý na to má jiný názor, zas nechci říkat, že by se to mělo brát na lehkou váhu a potrat brát jako legraci a spoléhat se na něj.

      Přeju ti, ať ti to dobře dopadne a třeba někdy v budoucnu si pořídíš rodinu:)

Napsat komentář

Tvůj email nebude zveřejněn.Povinné pole jsou označeny *

*

TOPlist