Co mi blog dal a vzal Zatím bez hodnocení.

Nedávno jsem hodně přemýšlela nad tím, jaký vlastně můj život je. Když se nad tím zamyslím a porovnám ho třeba s tím, jak jsem žila před pěti nebo třemi lety, je tam pár zásadních rozdílů. Osamostatnila jsem se, vyrostla jsem, studuji vysokou školu, mám vážný vztah a mám svůj vlastní blog. Pro někoho by to mohlo být jen takové povídání o nějakém nedůležitém koníčku, jako když říkáte, že hodně čtete. Při pořádném zamyšlení ale uznávám, že blog je pro mě něco víc. Nemůžu říct, že bych bez něj nemohla žít, to určitě ne, ale když něco děláte tak často jako já v současné době píšu články, zkrátka si na to tak nějak zvyknete a stane se to součástí běžného dne. Určitě mi to mohou ostatní blogerky potvrdit.

A tak jsem se dostala k úvaze, co mi vlastně blogování dalo a co mi vzalo, protože je to v určité symbióze. Něco se musí obětovat pro to, abyste něco mohli stvořit a něco světu dát.

Co mi blog dal? 

Nové lidi – potkala jsem neuvěřitelně moc lidí a tím nemyslím slavné osobnosti. Poznala jsem spoustu slečen, které bych bez blogu pravděpodobně nikdy nepotkala.

Nový koníček – je super pocit vědět, že u něčeho vydržíte, že Vás něco tak baví a že se to dá považovat za koníček a když se mě na to někdo zeptá, ráda odpovím, že můj koníček je doopravdy plnohodnotný a pro mě i důležitý

Zkušenost – zjistila jsem a poznala jsem spoustu nových věcí a faktů. Před pár lety bych něco takového, jako jak psát správné nadpisy, vůbec neřešila a to není jediný příklad. Nějaká doména, hosting, redakční systém, pagerank nebo copywriting – bez blogu by mě tohle asi ani nezajímalo.

Přehled – než jsem začala psát, bylo mi úplně ukradené, co se teď na internetu děje, bylo mi jedno, jaké blogy se nejvíce zakládají a už vůbec jsem neřešila ty hodně slavné blogerky. Teď mám docela ucelený přehled o tom, co se tu odehrává a jak na tom kdo je. Našla jsem své oblíbené, tak i neoblíbené (ty ale nemám důvod navštěvovat) blogy. Stejně tak se můžeme bavit o kosmetice. Dřív mě taky bavila, ale teď beru zkrátka nějak vážněji sledovat nejnovější trendy, nové vychytávky nebo novinky na trhu.

Mersmerize – i když to může vyznět divně, poznala jsem i svou jinou stránku. Tu diplomatičtější, tu, kterou dokáže psát o všem, co jí zrovna napadne. Mersmerize je ta, která to nikdy (narozdíl od Lucky) nevzdá, ta, která přemýšlí nad tím, než něco vypustí do světa. Myslím, že na webu jsem někdo trošku jiný, jsem asi jiná než ve skutečném životě.

Co mi blog vzal?

Čas – čas je to první, na co si vzpomenu, protože je to asi nejvíc znát. Denně dokážu nad blogem strávit i několik hodin a díky blogu jsem navázala několik spoluprácí, které mi čas kradou stejně tolik. Obnovila jsem svoji spolupráci na serveru krásná.cz, kde jsme se dohodli na třech článcích týdně, stejně tak píšu na kámošku.cz, kde si budete moci přečíst mojí vlastní malou rubriku.

Trpělivost – nevzal mi jí úplně, každopádně občas se dokážu pořádně vztekat a nadávat. Ať už nad tím, že mi někdo kopíruje články, nad tím, že nedokážu v článku říct to, co vážně chci nebo nad některými komentáři. Nejsem nijak výbušný člověk, ale jednou za čas se dokážu pořádně rozčílit.

Soukromí – i když jsem se rozhodla tenhle krok podstoupit naprosto a zcela dobrovolně a vědomě, je fakt, že o soukromí jsem do určité míry značně přišla. Nejsem na tom rozhodně jako celebrita, kterou denně sledují, takhle to v žádném případě nemyslím. Každopádně můžete si o mě udělat obrázek, najít si moje bydliště, adresu, pravé jméno a spoustu jiných informací.

Ideály – než jsem začala psát, vždycky jsem si myslela, jak je internet poctivé místo a jsou tam samí poctiví lidé, kteří články nekradou a když se tak stane, je to vyjímečné. Hned zezačátku jsem ale dostala pořádnou sprchu, když jsem přišla na to, že to tak vůbec není. Stejně tak jsem se seznámila a narazila na lidi, které bych ze své paměti ráda vymazala a z to z různých důvodů.