Když jsou malí, jsou roztomilí, krásní, většinou i hodní, ale pak vyrostou a vše se může změnit – děti. Pokud jsi jedináček, zřejmě tě někdo nazve „šťastlivcem“, hlavně ten, kdo nějaké sourozence má. Proč? Nemusíš se s nikým o nic dělit, jsi první v pohledu tvých rodičů, ale na druhou stranu – být jedináčkem nemusí být tak skvělé, často můžou být sourozenci fajn – je dobré nebýt na vše sám.
Ale teď k tématu… Spousta z nás má bráchu či ségru, mladší nebo starší – nebo klidně oboje, a často vznikají mezi sourozenci ošklivé neshody a hádky, které se řeší špatně a nejde to jen tak najednou. Co tedy dělat, aby ses vyhnula hádkám nebo jim předcházela?
Soukromí, deník a klepání
Důležité je přihlížet k tomu, jaké věkové kategorie je tvůj brácha/sestra. Ti mladší za spoustu toho co dělají, prostě nemohou. Nevědí, co je to soukromí, nedokáží si to představit, oni sami ho totiž ještě mít nemusejí – stejně tak ti mladší se nedokážou vcítit do pocitu, že se učíš a někdo tě ruší. Oni sami se neučí, nepotřebují se soustředit, takže pochopit tvou situaci může být těžší než se zdá.
Z toho plyne rada první: Zkus si představit, jaká jsi v jeho věku byla ty – je to třeba jen malé dítě, které ti problémy nedělá naschvál.
Pokud ale už jsou starší a neustále ti lezou do věcí a neklepou, problém to může být větší. Co tedy udělat, když nerespektuje to, že potřebuješ mít nějaké soukromí a oni ti ho nedopřejí?
1. Stanov pravidla – něco za něco: I ty nemusíš být dokonalá a něco na tobě může štvát tvé sourozence. Možná by se téhle tvé části taky zbavili – co takhle navrhnout: „Já nebudu… (doplň)…, když ty budeš klepat“ apod. Často se takhle dá domluvit, vždy ale musíš mít co nabídnout, ale pozor: nenech se vydírat!
2. Platí to i pro tebe – hodně často vidím sourozence, kteří se neustále hádají, protože jeden se podívá do deníku toho druhého a naopak. Možná ale v tom nejsi nevinně, třeba ani ty nedodržuješ nic z toho, co po své sestře/bratrovi, chceš ty. Jestli tedy stanovíš nějaká pravidla, musíš se jimi řídit i ty.
Upřednostňování
I když se většina rodičů snaží být ke všem svým dětem spravedlivá, věnovat se jim stejně – často to prostě nejde. Hlavně kvůli jinému věku: ti mladší prostě potřebují víc péče, výchovu. Já sama to znám – mám dva mladší sourozence (o jedenáct a třináct let mladší) a nějakou dobu po jejich narození, existovali pro rodinu jen oni. Jsou to miláčci, noví členové rodiny – zkus rodiče pochopit, nový život je zázrak.
Pokud tě ale rodiče začnou totálně ignorovat, připomeň se – někdy je rozhovor s rodiči to pravé ořechové – bez pláče, slz a křiku. Zkus to vzít jako dospělá a promluvit si s nimi o tom, že tě to mrzí, že chápeš, že miminko potřebuje spoustu péče, ale ty jí potřebuješ taky…
Domluva s rodiči
Často mi holky píšou, že se s rodiči nedokážou na ničem dohodnout – vždy se jen hádají, dospělí dávají přednost tvým sourozencům, zastávají se jich a tebe jen obviňují… Co s tím? Jak jsem napsala před chvilkou – nejlepší řešení, kterým bys měla začít je, s rodiči si promluvit – mnoho z nich slyší na obyčejná slůvka jako „prosím, děkuji apod.“ a slyšet to od svého dítěte je moc krásné.
Při takovém rozhovoru se ale zkus chovat rozumně, neplakej, nevztekej se, nedupej a nevydírej. Možná svého cíle dosáhneš tím snadněji, než kdyby sis hrála na rozmazlenou slečinku.
Není vše tak zlé
Každá z nás si občas postěžuje, ale myslím, že vždy se dá dopadnout ještě hůř, než na tom vlastně jsme. I tví sourozenci mohou mít něco, čeho si vážíš, co bys na nich nevyměnila. Každý člověk má nějakou dobrou vlastnost, zkus takové věci najít i na své ségře nebo bráškovi. Přece to mohlo být ještě horší, ne?
Občas je potřeba…
…zapomenout – to určitě je. Kdo v životě nikdy neudělal chybu? I ty je děláš, i tvoji sourozenci je mohou udělat – zkus na to zapomenout a…
….odpustit – to je hrozně důležité. To, že ti sourozenec provede něco strašného není konec světa. Naštvi se, vybreč se, ale i věta „už se nezlobím“, může občas vztahům pomoci.
Je to individuální
Každá máme jinou rodinu, jiné rodiče, jiné sourozence a jiné podmínky k životu. U někoho si stačí promluvit, někdo musí řešit problémy s odborníkem ve škole či jinde. Proto se tak špatně radí s tím, co přesně bys měla udělat.
Zkus ale své sourozence tolerovat, vcítit se do jejich pocitů, najdi na nich dobré vlastnosti a pokud oni dělají problémy, snaž se ty být ta dospělá – možná si tím zasloužíš i nějaké výhody od rodičů.
Já mám 2 bratry. Jednomu je 16, druhýmu 9 a mě je 12. Jedináčkem není být skvělé, ale není ani skvělé, mít sourozence. Já jich nelituji. Někdy mě sice oba dva štvou, ale za čas je to všechno zase OK. Naše mamina nikoho neupřednostňuje. Když mladší bratr dostane třeba nějakou hračku, samozřejmně bych také chtěla koupit si nějaké hadry. Ale pokud někdy dostane mladší bratr hračku, já dostanu za týden též něco. Prostě: I když někdo z nás je jako první, naše mamina to těm zbylím dvoum vynahradí. Já si koupila nedávno v obchodě 4 věci, co se týče hader. Mladší bratr si vybral jakýsi tank a vyškrabávací obrázek, a bratr si vzal z opravny notebook za 2 tisíce. S rodiči se dokážeme domluvit. Někdy chceme najednou spoustu věcí, ale stejně je vždycky po čase dostaneme. Né hned, ale dostaneme. S rodiči se samozřejmně i někdy pohádáme, ale to k tomu životu prostě patří. Já musím říct: Lepší maminku bych nikdy nechtěla. Je na nás hodná, snaží se nám ve všem pomoci, podporuje nás, když máme vystoupení, prostě je dokonalá. To samé i sourozenci. Někdy jsem na ně dost naštvaná a lituji, že je mám. Ale když si uvědomím, že bude jeden z nich třeba jediný, který mi v budoucnu pomůže, uvědomím si, že je hrozně miluju. :) Někdy mi zebere třeba ovladač a začne přepínat televizi, tak dělám smutnou. Malého bratra to potom mrzí, tak přijde ke mně, dá mi ovladač a řekne: Evi, mám Tě rád. :) Ten starší dělá zase jiný kraviny, ale to jsou prostě sourozenci. Skvělí sourozenci. :)
Moc pěkný článek :) Sama mám staršího bráchu, ale nikdy bych ho za nic nevyměnila :)
Mám Staršího bratra a mladší sestru nikdy bych je zanic nevyměnila. A někdy jsem i ráda,že se naši věnují více sestře!
Nikdy bych své sourozence za nic nevyměnila!
Jinak strašně pěkný článek :)
mám 3 starších súrodencov (2 sestry, 1 brat) a nevymenila by som ich ani za nič :-) aj keď som vždy chcela mladšiu sestru.. :-) ale takto je to super :-)
inak strašne fajn blog :-)
já sem vždycky chtěla staršího bráchu, ale mám starší sestru a mladšího bráchu…. sem prostřední, což je podle mě nejhorší… tak jako, prvorozený, první dítě, ZÁŽITEK, nejmladší, poslední v životě, ZÁŽITEK! a co já? já sem jen něco mezi…. tak si připadám docela často… Bratr mi furt leze do pokoje a otravuje, půjčuje si moje věci bez dovolení… ale zase se mu líbí PC hry, to má po mě :D Takže až bude starší, asi ho naučím hrát wowko a 4story :D a sestra? je furt zalezlá v pokoji, líná jak čert a já za ni musím dělat všechny domácí práce… a dluží mi 1000,- a nechce mi je vrátit! a dobrá stránka? no newim, asi to, že máme rádi stejné seriály a filmy, takže mi nepřepíná telku a stahuje si filmy, na které se pak můžu podívat taky…
co já bych dala za to, abych měla sourizence…:( strašně mě to štve mamka už nemuže mít ale věřte je to hrozný! za sourizence bych dala snad všechno…….
Ráda si to s tebou na pár dní vyměním ;) Já mám 5 sourozenců.Dva bratri oni jsou už sice dospělí (21,19) Ale chovají se jak malý a pak mám dvě starší sestry (18,16) a jednu mladěí tý je 10..No a mě je 15…Mít tolik sourozenců taky není žádnej med…ale sama bych být taky nechtěla :/ :)
Segre ted bude 20 let. Než se od nás odstehovala k přítelovi, praly jsme se v kuse, hádaly jsme se a kolikrát fakt dost vostře. Když jsme se praly, kolikrát jsme se po tom co jsme se dopraly zasmály. Byli jsme fakt horzný sestry. Ale dkyž se neco stalo, byli jsme tu jedna pro druhou, pomáhaly jsme si. Držely při sobě i když to třeba nikdo do nás neřekl.
JEnze pak se odstehovala. Máme krááásnej vztah Nedkážu popsat ani jak moc. Strasne se na sebe tešíme kdyz se máme sejít a plánujeme spolu spoustu věcí. KDyž se neco deje, pořád držíme pri sobe. Pořád si navzájem pomáháme. To pouto je silnější než kdy predtím. Je t ta nejlepší ségra, jakou jsme si kdy mohla přát! :)
Sakra, jsem se nejak rozepsala :D
Hezký článek Mers :)
Hmm… Já mám 3 starší bráchy. Na jejich věk se ale chovají jako děti. Sotva příjdu do místnosti, brácha hned začně prudit a mít takové ty řečičky ve stylu „jááj, zas je tady!!!“
Tak mi řekni jak mám s tímhle dvacetiletým stvořením žít….x-D
poznám :D
Já dokážu odpustit a zapomenout. To dělám hodně ráda, ale vybrečím se, vyřvu se a je to dobrý. Už se nezlobím moc neříkám´, protože oni už to prostě vědí. Tak to ani neříkám. Jinak musím si někdy taky něco uvědomit, že já jim taky někdy něco dělám. Možná že já jsem někdy horší než ty ostatní. Anett
Ahoj já mám bratra je mu 7 a mě 12 PROSÍM POMOC .Naše mamka si myslí že vše začnu já a muj bratr toho využívá na př. Jsme v kuchini a mamka vedle se dívá na televizi muj bratr (tomáš) do mě začne strkat (nejprve se to snažím ignorovat ,ale pak to začne i bolet) tak mu řeknu ( potichu aby to máma neslyšela ) ,aby toho nechal ,ale on mi odpoví NE!! a začne znovu tak mu řeknu (tentokrát už nahlas) Můžeš mě prosím přestat strkat ? On potichu řekne ne ,ale nahlas zakřičí JÁ TI NIC NEDĚLÁM .Máma řekne Báro neprovokuj ho .Celou dobu slyším že mu něco šeptáš .Snažím se jí to vysvětlit ,ale ona začne křičet a nezajímá jí to nechci se s ní hádat tak toho raději nechám co mám dělat ?
Upřímnou soustrast. Mě je 11 bráchovi 6. Úplně stejný případ.
Jo presne, no. Krom toho, mne je 12 a brachovi 6. Jsme ty vice vychovany a ja se dokonce lip ucim ( on chodi do prvni, v jeho veku jsem byla lepsi). Rodice o tom dokonce i vi, ale porad je vsechno moje chyba a vsechno je jedno, valky, vrazdy, teroristi, porste ja za vsechno muzu.
vyzkoušej s maminkou promluvit někde o samotě, kde bráška nebude.Promluv si s ní slušně (to je velmi důležité)řekni ,že jsi z toho smutná a že to chápeš že je brácha mladší potřebuje více výchovy,péče ale že ty taky máš moc ráda když se k tobě mamka přitulí nebo si s tebou povídá (přeci 12 je ještě opravdu málo jsi ještě dítě-tohle říkám jen tobě ,mamce to připomínat nemusíš).Snaž se mamce pomáhat být milá alespoň se staneš tou holčičkou která pomůže,nezradí,bude na tebe spolehnutí…. Držím ti palce :-D A neboj mamka to určitě pochopí :-))) A když ne tak co třeba zajít za nějakým psychologem-on by ti moc poradil,pomohl myslím že by to bylo ideální -pokud nějakého máte ve škole tak co váháš :-))) a jestli ve škole nemáte promluv třeba s učitelkou rodinné výchovy,občanky… nebo tak něco-hlavně komu se můžeš svěřit a důvěřuješ třeba i tetě,babičce…. tak držím palce
Ahoj, mám o tři roky mladšího bráchu (tedy je mu 10 let) a někdy mě fakt štve, jindy jsem ráda, že jsme dva. Ta první možnost je častější. Jsme sami doma a on se začne nudit, tak nevidí nic lepšího, než mě provokovat, Když je to slovně, tak ho ignoruju , jinak je to horší. Já většinou ustoupím, protože potřebuju např. něco do školy a fakt nemám náladu se s ním hádat. Někdy jsem z toho až nešťastná…
Já mám dva starší sourozence – bráchu a ségru. Bráchoj bude dvacet a sestře šestnáct. (mě je třináct) Normálně se spolu bavěj a já jsem jenom ta malá a otravná holčička co nic neví a ničemu nerozumí. :( Občas se mi chce i brečet a vážně bych se s nima chtěla bavit. Chtěla bych aby mě alespoň provokovali než aby mě ignorovali jako teď. Připadám si jako jedináček a jsem z toho celá smutná. Nevím co mám dělat. Poradíte mi?
Nooo to já mám za bratra (8 let) pěkně rozmazlenýho spratka! :D
Hrůza co?!
Máš nějaký nápady jak je zkrotit??
já mám mladší sestru(4) a staršího bratra(14) a mě je 12.měli jsme mít sestru ale ta umřela když jí bylo pul roku protože neměla slezinua já v 1.třídě,je to hrozný tak jsem strašně citlivá… a jsem štastná i dyž mě brácha občas pěkně štve tím že chce na počítač a sestra chce pujčit barvičky-malovátka aby byla krásná :D
Ten článek byl dobrý akorát mojí sestře nejde protože je to hrozně vyčůraná bestie a vše na mě vždacky svede.je tak hrozně umrčená a nejhorší je že musíme sdílet jeden pokoj a jednu poste a nemyslím tu dvou patrovou,ale jednu velkou přes půl pokoje velkou postel.Je o 7 ket mladší než já.Jí je 5 let a mě 12.A nejde o to že mi kouká do deníku nebo neklepe.Prostě mě mlátí když jí něco nedám atd..Už od ní mám modřiny a škrábace a otidky od nehtů když mě štípne.Už mě to prostě nebaví a když to jdu říct tak mě mama akoraát seřve ať se nehádáme.A knavíc je to bordelářka jak prase,takže když si chci dom pozvat kámošky uklízím pak celý den,zatím co ona je ve školce.A kyž ji někdy prostě echci pomoct s tím jejím uklidem tak jde žalovat a mě pak dá mama trest ale naštěstí ne zaracha.já se z toho zblázním prosím poraďte mi (barcaopl@gmail.com)
Já mám mladší sestru (jí je 5 a mě 12).
Někdy me štve, ale stejně si to bez ní nedokážu představit. Mám ji moc ráda!!! ♡:-)
Já mám 2 sourozence, malá sestra (3) a brácha (11), ale ta malá více – je úplně zlobivá, ale jak jsem si přečetla tuhle stránku tak jsem se s ní smířila, i s mojí maminkou. Moc je miluju, i taťku.
Mam mladsiho brachu a je o sest let mladsi, takze mu je 6. Je rodici hrozne rozmazlenej, kazdy druhy den mu neco kupuji, a to presto ze ja jsem to chytrejsi, hodnejsi a vice respektuju rodice. On jimi tak nejak manipuluje a falesne breci. Kdyz ho hlidam doma, coz je kazdej den, tak mne posloucha aspon trochu vice, ale jak pojdou rodice domu, stane se z neho velka drza zruda, ktera nici celou nasi rodinu. K tomu mame agresivni rodice, kteri nas bijou. A proto mne proti nim bracha dost casto postvava a kvuli nemu dostavam dost casto servano, napraskano atd. …. Nerhorsi si myslim, ze je, ze je na mne hrozde drzi, porad odmlouva a dela to i na rodice. Oni si to ale nejak moc neuvedomuji a vzdicky, kdyz je chci ,,ochranit“ pred jejich zlem, pokazde se mi to vymsti a nikdy z toho nevzejde nich dobreho.
Proc to vubec pisu?
Zase se choval jako uplnej idiot. Mezi tim, co si delam svoje veci, tak on porad rikal: ,,Ty to ani neumis.Proc to vubec delas, kdyz to neumis? A zase si to udelala blbe. A ted zase a zase a zase.“
A ja uz to nevydrzela a rekla jsem mu, jako vzdycky, at prestane, ze je drzej atd. …
On se tam rozbrecel, ja dostala servano a to mi dela horsi veci. Asi 5 minut pred timhlectim, mne kopnul do hlavy. Ano, je to mozny.
Diskuze je uzavřena.