Ve vztahu přijde dřív či později situace, kdy je nutné zamyslet se nad tím, zda není dobré udělat jistý kompromis a přizpůsobit se také tomu druhému. Taková situace tě může potkat nejen pokud si najdeš přítele, ale i s tvojí dobrou kamarádkou nebo kamarádem. Lidské vztahy bezesporu o kompromisu jsou – bez něj může rozhovor o rozdílných názorech spadnout do hádky nebo rozchodu, což určitě není nic, co bys záměrně chtěla.
Základní vlastnost, kterou by měl mít úplně každý je určitá dávka sebevědomí a teď nemluvím o těch nafintěných slečinkách nebo frajírcích, kteří si myslí, že všechno můžou – naopak, mluvím o zdravém sebevědomí, kdy si musíš uvědomit, že občas je potřeba být trošku sobec a také se zamyslet nad tím, že jsi stejně důležitá jako všichni ostatní.
Ve vztahu
Pokud máš přítele, často se může stát, že jeden z Vás si bude připadat důležitější, bude se v komunikaci více prosazovat a bude chtít, aby se vše řídilo podle něj.
Skvělá situace je třeba pokud si chceš vyjít ven se kamarády a on ti řekne: „Ne! Nikam nepůjdeš“ Proč to říká? Bojí se o tebe, má k tomu nějaký aspoň trošku rozumný důvod nebo tě zkrátka považuje za svůj majetek a odmítá se smířit s tím, že by ses chtěla sama za sebe rozhodovat?
Dobrá, často jsou případy, kdy i já jsem proti tomu, aby přítel někam šel – žárlím, nelíbí se mi jeho kamarádi nebo třeba bych ráda s ním byla sama, abychom se mohli sami sobě věnovat. To mi ale nedává žádné právo bez jediného vysvětlení říct ne a považovat to za hotovou věc. Co potom? Kompromis!
Ne každý je schopný ze svého postoje odstoupit, ale vždycky je dobré zkusit to. V této situaci může být kompromis to, že když půjdu ven s kamarády, přítel pro mě přijede nebo mu budu třeba každou hodinu psát (aby neměl strach). Samozřejmě ne vždy je možné takovou dohodu uzavřít, ale stojí za to pokusit se o to.
Je potřeba si uvědomit, že i když jste spolu, máte se rádi, ani jeden z Vás nemá právo toho druhého považovat za něčí (pravděpodobně svůj) majetek. Pokud se v názorech střetnete, sedněte si, promluvte si a snažte se to vyřešit.
S kamarádkou
Další vcelku častá situace je ta, když tvoje kamarádka oplývá dostatkem sebevědomí (často ale jde jen o pouhý klam) a přijde jí normální, aby ses bavila jen a jen s ní. Jakmile navážeš komunikaci s jinou slečnou (třeba spolužačkou) už je zle, obviňuje tě z toho, že nejsi pravá kamarádka – i tohle se může stát.
Vždycky je potřeba uvědomit si, zda nám současný vztah vyhovuje – pokud takovéhle „hysterické“ situace typu „Jsi můj majetek, já rozhoduju o tom, co budeš dělat a co nesmíš dělat“ jsou na denním pořádku, opravdu je tohle kamarádství správné? Nebylo by ti líp, kdyby sis našla jinou kamarádku, která by tě takovým způsobem netýrala? Řešení je obdobné jako v partnerském vztahu – komunikace, kompromis a jisté vcítění a pochopení, bez toho to zkrátka nepůjde. Nikdy situace neřeš tím, že začneš kamarádku pomlouvat nebo stěžovat si ostatním (kdyby jí to řekli, moc by sis nepomohla).
V kamarádství byste měly mít obě dvě stejně důležitou roli, stejně tak ani jedna z Vás by se neměla povyšovat na tu druhou.
A celá tahle situace platí i naopak pro tebe – chováš se ke své kamarádce správně? Neutlačuješ jí a nepovažuješ jí za svůj majetek?
Pěkný článek Mers, ale nebyl už tady? Mám pocit, že už jsem ho četla! ;) Ale to je jedno. Zamyslela jsem se nad větou „V kamarádství byste měly mít obě dvě stejně důležitou roli, stejně tak ani jedna z Vás by se neměla povyšovat na tu druhou.“ Á ano, teď jsem si 100% jistá, že jsem to četla, jelikož když jsem si to přečetla předtím, nad touto větou jsem se také zamyslela. A začala jsem si všímat přátelství jiných lidí. A byla jsem překvapená – mám pocit, že v každém je vždycky nějaký ten hezčí, silnější apod., takže vždycky nějaký ten „nadřazenější“. Někteří se podle toho chovali, jiní méně, ale snad vždy tam někdo takový byl. Vzpomněla jsem si na svou – již bývalou – kamarádku. Tento článek je jakoby o mě. Začalo to asi v páté třídě, tehdy to bylo ideální přátelství. Všude jsme chodily spolu, všechno jsme spolu dělaly, nikdy jsme se nehádaly (jen takové výměny názorů typu: Ten tvůj kluk se mi moc nelíbí, vypadá jako Franknštajn :DDD apod). Pak, po dvou rocích se to nějak zvrtlo – ale já až do teď přemýšlím, kdo udělala chybu – já nebo ona? Mám pocit, že já jsem žádnou chybu tady neudělala… Začalo to tím, že mě nepozdravila. Bylo to někdy o Vánocích minulého roku (2012). Pak se začala kamarádit s těmi slepicemi od nás ze třídy a naprosto mě odepsala. Mě měla jen na opisování, popř. do dvojice. Asi čtvrt roku jsem to přehlížela, ale pak mě to už docela hodně začalo štvát! Řekla jsem si, že tohle přátelství nemá cenu a začala jsem se bavit s jinou kamarádkou. Ta ale letos odešla na gympl a tak jsem se začala bavit s holkama z áčka. Ty mám fakt ráda… ale jsou z áčka, takže je to komplikovanější. Taky s tou první kamarádkou (bývalou) se to už trochu láme, ale nejsem si jistá, jestli jí budu ještě někdy tak důvěřovat jako dřív…
Hezký článek, piš jich víc, jsou potřeba :-) Další a asi i větší problém spíš vidím v tom, že holky se chovají jako klukův majetek tím způsobem, že mu udělají, co řekne, nedokážou se na něj rozzlobit, nechají se urážet atd., prostě nemají vlastní hrdost a kluk je jen využívá. Ale to je spíš problém vlastní hrdosti a vážení si sama sebe…
Ahoj Mers :-) možna se tu ani moc nehodí psat ale mam takovej problém :-/ . Muj bejvali kluk se pořad nemuže smířit stím že už spolu nejsme . Byli sme spolu 6měsicu . Uběhlo asi už pul roka a on se stím nemuže smířit chce sez zabit . Včera se mu to malem povedlo :-/ . Snažím se sním vychazet kamaradcky ale on si furt myslí že spolu sme a kdyz se knemu chovam kamaradcky zacne mi nadavat a nekdy mi liska :-/ Hrzone se zmnenil mysli si ze jsem jeho majetek :-/ co stím ? .-/
Ahoj, sice nejsem Mers, ale zkusím poradit. Přejít ze vztahu do kamarádského přístupu chce dlouhý čas a většinou se to nikdy nepovede. Obzvlášť jestli jste před vztahem velcí kamárádi vlastně ani nebyli. V takovém případě je nejlepší se vůbec nescházet, zvlášť pokud tě to trápí a „líská“ tě.
Když kluk říká holce, že se chce zabít, pokud ona s ním nebude, tak jde o vydírání a hraní na city. Nechce to udělat proto, aby se zabil, ale aby se tě pokusil získat zpět. V tomhle případě si myslím, že upřednostňuje sám svoje štěstí před tvým a nemá cenu s k němu chovat mile, jen proto aby se „nezabil“. Obzvláště obvyklé to je při dospívání, kdy je obtížnější zvládat své emoce. Ostatně majetnictví ve vztahu ukazuje na to, že ten druhý se stává sobcem. V právé lásce, by se to nemělo objevovat a pokud ano, mělo by se vědomě pracovat na tom, aby se tak nedělo. Někdy je to hezké, když o Tobě kluk řekne, že jsi jeho, ale musí ti dát vlastní prostor a tolerovat co si přeješ ty sama.
Ahojky mam problem. Muj kluk se ke mne chova jako bych patrila jenom jemu. Hraju fotbal s nim v tymu a dostala jem nabitku do jineho. Rada bych to prijmula ale on mi vyhrozuje ze pokud to prijmu ze se se mnou rozejde a ja ho mam fakt rada. Mate nejake reseni. Aby to vyhovovalo obema. Diky za odpoved.
Ahoj mám obrovsky problém ohledně me kamarádky. Na konci prázdnin u me furt spala a dávala mi různé dárky i ted ve škole mi je dává. Ale- když jsem se bavila i s ostatní má tak mne servala, když jsem se bavila s klukama tak mne servala a kdyz jsem tam nebyla tak me pomlouvala. Lze mi a krade!!! :O a ještě k tomu ze když se s ni nebavim tak mi da dárek a mysli, ze je to vyreseno:-[ prosím rychle mi pomocte
Ahoj Katy, tohle asi nebude úplně ta nejlepší kamarádka. Vypadá to, že je hodně majetnická a bojí se, že když se budeš bavit s ostatními, ztratí tě. Zkus jí vysvětlit, že i když nebudeš pořád s ní nebo si nebudete dávat dárky neznamená, že bys s ní už dál nechtěla kamarádit. Pokud by ti to ale začalo přerůstat přes hlavu (hlavně to lhaní, pomlouvání a kradení), přestaň se s ní scházet, asi to nebude moc dobrý člověk.
PS: Pokud bys chtěla ještě někdy poradit, klikni na mé jméno a dostaneš se tak na moje stránky =)
Díky conseil, zkusim ji to vysvětlit ale je fakt protiva, asi už se s ni nebudu bavit:-) ještě jednou děkuji dam ti za komentář 5 hvězdiček :-) :-)
Ahoj, je to opravdu pěkný článek. Měla jsem nejlepší kamarádku už od školky, vždycky mi říkala co mám a co nemám dělat nebo s kým se mohu přátelit a s kým ne. Byly jsme kamarádky 5 let a doteď si vyčítám že nade mnou měla takovou moc. Pak jsem potkala druhou holky ve škole. Považovala jsem ji za sestru, ale byla to chyba. Před nedávnem mě jen tak odhodila, protože jsem nebyla dost dobrá kamarádka.Takže těch 7 let jsem byla jen loutka, zase. Když se hnula ona tak i já, když neměla úkol tak jsem ji vždy kryla když si ho opisovala, nebo když ji šikanovali tak já jsem se za ni postavila. Teď je oblíbená. Takže v podstatě všechny moje všechny jako kamarádky mě jen využily a teď se všichni diví že nikomu nevěřím. Omlouvám že to sem píšu, jen sem myslela že mě pochopíte.
Ahojky,
asi před Půl rokem jsem měla kamarádku, ketré strašně vadilo, když šla třeba do knihovny a já nechtěla jít s ní, ale povídat si s jinýma děckama na hřišti. potom mi řekla, že se spolu nebudeme bavit a začala se bavit s holkou, ketrá ji měla ráda. Snažila jsem se jí to říct, ať se sní nebaví, že ji jenom využívá, ale ona mě ignorovala. Potom si z ní ta její „nová kamarádka“ udělala srandu. Vynadala mi, že jsem to vymyslela já a že já jsem ji pomlouvala s ní. Teďka se se mnou chce zase začít bavit a být se mnou bff a já nevím, jak jí mám vysvětlit, že už bf mám a že se bojím o další zradu…. Prosím, poraďte, co jí mám říct, aby si to nebrala moc zle??
P.S. omlouvám se, že je to moc dlouhý..
má tam být-neměla ráda
Diskuze je uzavřena.