Nebudu tu charakterizovat šikanu, v podstatě každý víme, co to je a jak to vypadá. Bohužel spousta slečen se s šikanou hlavně na škole setkalo – ať už přímo – ony šikanovaly nebo byly šikanované, nebo z vedlejší pozice, např. v kolektivu ve třídě, na škole.
K začátku musím říct, že řešit šikanu není vůbec nic jednoduchého a málokdo to vyřeší naprosto skvěle. I dospělí lidé a učitelé často si neví rady, protože když šikana dostane těžší rozměry i mimo školu apod., máloco se s tím dá dělat. Taky každý případ je tak trošku jiný, proto je jasné, že rady, které dám v článku nepomohou 100%.
Co bych měla napsat dál? Každý jsme osobnost, člověk, máme city a svoje trápení, proto nesmíš dovolit, aby ti kdokoliv znepříjemňoval tvůj život, nikdo na to nemá právo dělat ti věci, které nejsou fér. Kašli na to co si pomyslí ostatní – pokud už to dosahuje horší úrovně, měla bys to říct, nestyď se.
Co jsem zažila, tak šikanovaní lidé, slečny většinou bývají stydlivé, takové, o kterých všichni ví, že při utlačování nebudou dělat problémy. Už když přijdeš první den (např. na SŠ) do školy už můžeš dát najevo, jaká jsi. Rozhodně další dny, pokud si někdo bude dovolovat nedávej najevo ustrašenost, bázlivost, neboj se promluvit. Samozřejmě to nechce zbytečně přehánět – zlatý střed je nejlepší řešení.
Spousta slečen je ošklivých, dokáže svým neoblíbeným spolužákům říct vulgární a ošklivá slova – úplně nejlepší je buď to ignorovat nebo jí něčím setřít. Jakmile hned utečeš nebo budeš raději klopit oči a bude ti do breku, budeš vypadat jako snadný cíl. Nedej se!
Psychická – slovní šikana je nejčastější, může být i fyzická a tu bys určitě měla řešit – říct to! Pokud se tě někdo špatně dotkne, ublíží ti a ty to neřekneš, co mu zabrání udělat to znovu? Určitě o tobě může někdo říct, že jsi žalobník, ale stojí to za to?
Pokud se s tebou ve třídě nikdo nebaví, zkus si najít kamarády mimo třídu, ať máš někoho, s kým se o tom můžeš bavit, postěžovat si a kdo ti může ze svého pohledu nabídnout řešení.
Znám pár případů, kdy šikana nabrala vážně obřích rozměrů a i kdyby se do toho vložil někdo dospělý, asi by to nezabralo. V tomhle případě je užitečnější popřemýšlet o změně školy či třídy.
Ahoj, krásný článek, já vím co to je a sama sem si to před půl rokem prožila (psychicky ale i fyzicky) nějak se to vyřešilo..:), :( i když skoro každý den slyším na mě nějaké poznámky. Ale nějak že bych dala najeho to ne tím bych to stejně ještě zhoršila..:) jinak dík za článek
Mončo, to je typické. Ten kluk tě prostě miluje a aby to na něm náhodou nikdo nepoznal – a přesto upoutal tvou pozornost – dělá tyhle věci. Já osobně bych měla řešení. Počkat si, až začne zase s nějakým tím práskáním sáčkem a je-li u toho ještě dost dalších spolužáků pozorovatelů, pěkně nahlas říct. „Já vím, že mě miluješ, ale musíš se kvůli tomu chovat jako idiot?“
Toto však neplatí, pokud tě fyzicky napadá.
Pro všechny, pozor! Jste-li fyzicky napadáni a škola to odmítá řešit, řešit to s rodiči a nekompromisně. Nechat se ihned lékařsky ošetřit, i kdyby mělo jít o pitomou oděrku. Sdělit lékaři, jak ono poranění vzniklo. Pak musí nastoupit rodiče. Vyvinout nátlak na školu stylem „Máme důkazy, nebudete-li to řešit vy, budeme to řešit my skrze Policii ČR.“ Škola má „páky“ na to, aby chování podobných jedinců omezila, popřípadě doporučila rodičům těchto násilnických individuí školu změnit. Nevyřeší-li se situace ani takto, nemá smysl váhat. Pak už zbývá jen podat trestní oznámení na Policii ČR. Je dobré vědět, že i v případě, kdy jde o nezletilé, a trestní řízení bývá zpravidla odloženo, máte nárok na odškodné, které platí zákonní zástupci nezletilého pachatele.
Omluva – první odstavec byl adresován nicku NýÝ
Ja mam uz od 6tridy s tim mensi skusenosti(jak moc s psychicke stranky tak i s fyzicke)
rodicum jsem to nerekla bo mi neveri no naznacovala jsem jim to ale neveri mi!
a nase tridni tak ta rikala ze neni hezke si vymyslet..
No, mě se jednou stalo, že mě spolužák žduchl, já jsem letěla do dveří a málem jsme měla otřes mozku.. Pozvali jsme mamky, vyřešilo se to, a dal mi pak pokoj.. Teď mě pořád otravuje, praská mi u ucha sáček, atd. Už mě štve.. Ne, štve je slabé slovo.. Ale je to debil – ( s prominutím ) ale já nevím jak to nazvat, je v šesté a měl být v deváté? Asi jo, devátá.. A pořád otravuje jako nejmenší děcko.. ://
ja som trepal nožičkami, veril som, že smotana zhustne, no nakoniec som skončil na psychiatrii.
Ps.: mam 22r otca neurotického psychopata a mamu idem zajtra odprevadiť do nemocnice s nádorom. V škole ma považovali za menej než psa, učitelia i dokonca žiaci s nižších ročníkov, na praxi mi povedal jeden pracovník, že som sračka, dokonca aj upratovačka sa mi vysmievala, jeden učiteľ mi povedal, že o vysokej môžem len snívať, profesorka zas ziapala opakovane na celu chodbu keď sa mama prišla spýtať prečo prepadám, iná zas keď chcela zo mnou komunikovať tak sa rozprávala s prísediacim. Po 6 rokoch z 8 som musel prestúpiť s gymnázia na inú školu, lebo mi už aj jediný môj kamarát hovoril, že som len parazit. Teraz navštevujem už druhu vysokú, lebo ta prvá sa mi nepodarila. Mam hemoroidy, choré nohy, zle vidím, vredy na penise, hnisavý palec, skrivenú krčnú chrbticu, z čoho ma boli hlava až sa po stenách škriabem, poriadne ťažkú depresiu, psychologička mi sama raz začala hovoriť, že nemá vôbec žiadny záujem o to čo mi je, psychiatrička mi zas povedala, že mi nemôže nijako pomôcť, lieky som prestal brávať, pretože ma otec skoro prizabil, keď zistil, že ich beriem… Zajtra idem na ústnu skúšku z ktorej nič neviem, ale keď sa ráno zobudím, musím vstať z úsmevom a tváriť sa, že mi nič nie je, veď čo iné mam robiť, keď som sa ani zabiť nedokázal.
Synku,synku,to je návod na román…nebe máš jisté…tolik utrpení v jednom a krátkém životě se hned tak neobjeví…věřím,že se vše jednou a snad už i brzy obrátí k dobrému a začneš se uzdravovat ty i tvoje maminka..Pokud studuješ už na vysoké,je jasné,že jsi pro lidstvo velký dar a má s tebou ten Nejvyšší velké plány…Potkal jsi za život spoustu zla i špatnosti v lidech,moc ti přeju,abys potkával i dobro a milé lidi,kteří tvoje rány budou hojit……
Nemám ráda šikanu. Myslím si, že i ti nejhorší lidé na světě si nezaslouží nic, co se podobá šikaně. Každý jsme nějací a každý si musíme poradit. Ale já šikanu nesnáším. :/
Jak se říká, ostatní si k tobě dovolí to, co jim dovolíš Ty (aby si dovolily).
Skvělej článek =) Já sem si zažila kyber-šikanu hned 2x ale vyřešilo se to řekla sem to p. třídní a hrozila jim 2 z chování ale nakonec sem jí ukecala aby jim tu 2 z chování nedávala a od tý doby je to v pořádku =)
Ja mám jednu spolužiačku , ktorú nie , že šikanujú tada niesom si istá že či ale jednoducho si s nej robia srandu , ponižujú ju schovávajú jej veci a vyčleňujú ju s triedy možno neni krásna , ale to ešte neznamená , že necíti . Je mi jej ľúto , ale nikdo si nechce nechať povedať jej prastať robiť zle . Neviete nijakí spôsob ?
Musím říct, že když chce někdo šikanovat tak si skutečně najde vždy něco proč šikanovat. Mě šikanovali prakticky celou základku, a šikanovala mě přibližně polovina třídy a to z důvodu že mám kudrnaté vlasy, žádný jiný důvod nebyl, nebyla sem tlusté dítě ani sem něměla brýle zkrátka nic jen ty vlas. Bylo to naprosté utrpení šlo především o psychickou šikanu, ale někdy i fyzickou. Ve škole se to řešilo hodněkrát s učitelkou vždycky byl na chvíli klid a pak to začlo znovu. Takže pokud si někdo skutečně už neví rady, tak myslím že nejlepší je změnit školu, já to neudělala a dodnes lituji toho, protože se stále cítím méněcenná, a skutečně jsem si o sobě začala myslet že jsem „zrůda“ jak mi moji spolužáci říkali.
Důležité je si z posměváčků nic nedělat. Mě psychicky šikanovali spolužáci od 1. do 5. třídy. Pak jsem přešla na gympl a byl pokoj. Byla jsem pro ně typická „šprtka“ v jejich slovníku to slovo znamenalo inteligentní holka s jedničkama, která má ráda čtení. Když jsem jednou řekla, že mám ráda knížky, všichni se se mnou přestali bavit. Zbyla mi jenom jedna psychicky labilní kamarádka, která se mi schovávala za zády, protože já jsem vždycky všechno vyřešila za ní, se vším jí pomohla… Já jsem se ale nevzdala, spíš naopak. Sice mám dneska o hodně ostřejší lokty než moje vrstevnice a v hlasu více ironie a sarkasmu, ale jsem spokojená. Mám dobré kamarády, kteří mě berou takovou jaká jsem a to mi k životu stačí. :)
Jo jo, u nás ve třídě se šikana objevila – letosk nám propadl jeden fakt grázl. Začal chodit ještě s dalšími lidmi za halu kouřit.Jeden spoluák to ne ně kecl a mělz toho dost velké peklo – vlastně ještě stále trochu přetrvává, ale už o hooooooooooooodně míň! (Ťuk, ťuk do dřeva xD). A ti lidi si na něj vylili vztek tak, že mu nejprve nadávali, pak mu začali např. schazovat pouzdro z lavice, schovávat mu sešity a učebnice apod. a nakonec to přerostlo v mlácení a nadávání k tomu! Třeba jednou ho přilepili lepící páskou k židli a několikrát mu dali facku. A tohle bylo UŽ FAKT MOC! S jedním klukem a kamarádkama jsme ho překecali, ať to řekne učitelce. (do té doby se bál, že to pak bude ještě horší) Když jí to řekl, trochu to pominulo, ale teď se to zas vrací… Je sice fakt, že je to tak trochu blázen – přestože má skoro samé 1 tak chce být hrobník – no chápete to? Já teda ne! Ale nikdo si tohle nezasloží…
Výte nedávno mi umřelo morče a ňejak se o tom doslechla třídní primadonna. Katastrofa!!! Roschýlila omě, že sem ho utýrala k smrti!! Tak se mi začali všichni vyhýbat… až se to doslechl učitel a zavolal si mamku ohleně toho, že dávám špatný příklad spolužákům.. vyřešlo se to, ale už mi nikdo ze tříy neřekne jinak než tyrajda :o(
Ahoj, mám obrovský problém, asi před půl rokem Se má sestřenice a dva bratranci odstěhovali do Štramberka. Ten starší bratranec tam nastoupil do první třídy, a už od začátku se mu nějací spolužáci ( kluci) posmívali a na dávali mu. Ale teď, dnes nám volala teta, že si na bratrance (Jáchym) počkali někde za školou a tam ho zmlátilli! Prý má modřiny na nohách a na obličeji….. tak ráda bych mu pomohla, ale jsem v Ostravě, takže tam nemůžu dojet:'( mám ho moc ráda, a jeho máma má ráda jen svého 2 letého syna, a o ty 2 se nezajímá, takže bych mu chtěla pomoct já. Také nechápu, jak někdo už v 1. Třídě může šikanovat?? Prosím o pomoc, rychle! :-\
Zkus kontakt na školu
Ahoj…Mohli by ste mi prosím poradit? :(
Ve třídě sem tichá a při přestávkách jen tak koukám a sedím v lavici,no a pokaždé tam příde ten debil a začne mi říkat jak sem zaostalá…Taky že sem simulant.atd..Potom tam příde ještě jeden a říká,jak machruju na facebooku přesto tam píšu jedině pravdu.Já to ignoruju,ale čím víc to ignoruju,tím víc je to horší…Protože pokaždé když přídu do školy,tak na mě začnou řvát “jak se vyspala?“ “ ooo,ty si se uráčila přijít?“ (trošku sem víc chyběla,kvůli psichyckým problémům..) nebo o velké přestávce jdou k jedné lavici a začnou si o mě povídat..pokoušela sem se to vyřešit sama,ale za to byla poznámka..Už sem o tom řekla i mamce,a ona že půjde do školy,ale zase by si o mě začali povídat že žaluju…Asi 4 kámošky mi ukázali,jak jim kluci i některé holky píšou,jaká sem to kráva…Už si s tím nevím rady..Prosím pomozte
Jak nejlépe porazit nepřítele udělej si z něj přítele já to zkoušela nezabralo snad ti to pomůže
Ahoj kdo vì jestli si někdy všimneš této odpovědi , ale jsem na tom podobně
Myslíš že používání psychologie a házení kameny je v pohodě já myslím že ne kamarádky říkaj že to je šikana já to nehrotim co myslíte
Ahoj asi mi nikdo neodpoví , ale chci pomoct.
Ahoj asi mi nikdo neodpoví , ale chci pomoct. Ve třídě je to hrozný. Jeden vážně velkej debil se směje a pka se tu najde pár lidí , co mě pomlouvají. Dá se říct , že už to je takhle od první druhý třídy. Teď jsem v osmičce. Je ro šikana ?
Ahoj Noeasy. Jako šikana se to může brát, ale být tebou tak bych se nejspíše zeptala na důvod proč se ti ten kluk směje a proč tě těch pár lidí pomlouvá. Možná budeš překvapená jejich odpovědí, ale zkuste to nějak společně a rozumně vyřešit. Pokud ani to nepomůže můžeš se obrátit na rodiče či učitele (to je čistě na tobě). Doufám že to dobře dopadne :)
Comments are closed.