Můžeš se trošku představit?
Ahoj čtenářky proslecny.cz, jmenuji se Jolanta, je mi 17 let (ale už netrpělivě vyhlížím osmnácté:D), chodím na gymnázium, miluju cestování, vaření, ráda se kouknu v TV na florbal a nesnáším zimu, jsem totiž dítě pozdního léta:-)
Jak bys vysvětlila, co znamená pojem „vegan“?
Slovo „vegan“ je strašně často zaměňované se slovem „vegetarián“, ale je mezitím poměrně velký rozdíl. Zatímco vegetarián nejí žádné jateční produkty (nic, kvůli čemu bylo zvíře zabito) tak vegan nejí vůbec nic živočišného původu, tedy ani mléko, med, vejce a věci z toho vyrobené, tj. jogurty, máslo, smetana.
Jak dlouho jsi vegankou a co tě k tomu vedlo?
Vegankou jsem se stala na čarodějnice 2014, tedy na začátku května to bude rok, předtím jsem byla dva roky vegetariánka. Přišla jsem večer domů a zapnula Facebook. Jak jsem si projížděla příspěvky, narazila jsem na odkaz, který hlásal: „Nejlepší přednáška, jakou v životě uslyšíte“ a to bych nebyla já, zvědavka zvědavá, abych si to ihne
d nepustila. Byla to přednáška Garyho Yourofskyho a neskutečně mě zaujala. Asi po patnácti minutách přišla na řadu různá videa a já tahala jeden kapesníček za druhým, slzy mi tekly jak Niagarské vodopády a mně bylo špatně ze světa, ve kterém žiju. Rozhodla jsem se, že tohle už nechci podporovat a nebudu už maso jíst. V tomhle stavu (ubrečenou, rozmazanou, rozklepanou z dlouhého brečení) mě našla mamka a řekla mi, že se na to podívá. Když jsem ráno vstala, čekala mě v kuchyni hora surovin ze zdravé výživy (tofu, soja, polenta, sojová sekaná) a mamka mi řekla, že přestává jíst maso. To pro mě bylo moc důležité, že jsem měla podporu.
Co teda jíš, když nic nejíš?:-)
Tuhle větu fakt nemám ráda a přitom se s ní setkávám tak často. Nejhorší je, když řeknu, že nejím nic živočišného původu a někdo se mě zeptá, jestli jím aspoň rybu. To bych vážně vyletěla z kůže, ryba je kámoš, ne žrádlo:-) Ale jinak už jsem na tuhle otázku většinou připravená, prakticky pořád s sebou nosím tablet, kde mám galerii jídel, co jsem si zatím vařila a spousta lidí mi už řekla, že se jim sbíhají sliny jen z těch fotek. Prakticky všechna jídla už se dají uvařit ve veganské úpravě, dokonce jde v zemích, kde je o veganské potraviny zájem, sehnat i třeba veganská slanina nebo vím o pražské restauraci, kde nabízejí vege kachnu, takže pořád je co jíst:-)
Cítíš, že se na tebe někdy lidé dívají skrz prsty kvůli tvému postoji k jídlu?
Skrz prsty ne, spíše s nepochopením, hlavně ve třídě. Ale co, já si myslím, že můj způsob stravování je lepší, ale nemám potřebu to někomu vnucovat, stejně tak, jako bych si přála, aby mě nebylo vnucováno neveganské jídlo (doufám, že to budeš číst, babi).
Připadá ti složité najít restauraci/jídelnu, kde by ses mohla najíst?
No, rozhodně se nedá jít kamkoliv. Školní jídelnu jsem vyškrtla úplně, ale narovinu, moc mi to nevadí. Ale už mám za 
tu dobu zjištěný okruh restaurací, kde se najíst dá. Teď navíc pomáhá vyhláška ministerstva, díky které musí restaurace uvádět v jídelním lístku alergeny, takže se člověku nestane, že by si objednal těstoviny se špenátem, pro jistotu se servírky zeptal, jestli je tam maso, prý ne, a pak se tam stejně objeví šunka. Ale ve spoustě restaurací je na jídelním lístku restovaná zelenina a pečené brambory, takže jako nouzovka je to v pohodě, ale stejně si raději vařím sama. Nejvíc se v restauracích stejně pobavím, když je v jídelním lístku smažený sýr se šunkou:-)
Máš kolem sebe lidi, kteří se stravují podobně?
Osobně žádného vegana ani veganku neznám, ale vím, že v sousedních městech jsou. Ale za dobu, co jím jinak, tak se už dva lidé v mém okolí rozhodli, že se budou stravovat vegetariánsky, takže i to je pro mě taková malá výhra.
Jak se tvoje tělo/zdraví změnilo od doby, kdy se stravuješ vegansky?
První týden po změně stravy jsem ani nechtěla vylézt z domu, měla jsem pleť plnou pupínků, jak se tělo čistilo. Navíc já nejsem zvyklá používat make-up, takže jsem musela vypadat fakt hrozně, ale teď už mám pleť jak miminko:-) Co se týče váhy, tak soudit nemůžu, jsem zaseklá na jednom čísle, které nejde ani nahoru, ani dolů, navíc váha je jen číslo a důležitější je, jak se člověk cítí. V neposlední řadě mi zmizel atopický ekzém.
Jak zvládáš neustálé otázky na tvé stravování? Např. zmíněné „co jíš, když nic nejíš?“
Nevadí mi se o tom bavit, pokud nejde člověk do debaty vyloženě s tím, že je proti veganství. Pokud nemá někdo zájem jen rýpat a tvrdit, že maso je to nejlepší, tak se s ním klidně bavit budu, ale jinak mě to nebaví a rychle s tím člověkem ztratím trpělivost.
Bereš veganství čistě jako postoj ke stravování nebo jako životní styl? Jestli jako životní styl, můžeš ho popsat?
Když jsem se
stala vegankou, tak mi došlo, že zvířata jsou strašně zotročována i kvůli kosmetice, takže používám jen netestovanou a veganskou kosmetiku. Nemám problém s tím si připlatit, když vím, že kvůli tomu nikdo netrpěl.
Jinak co se týče oblečení, tak jsem kožené a vlněné věci nikdy moc nenosila, ale teď bych si už v původním obchodě nic z kůže nekoupila. Odlišný pohled na to mám v second-handech, odkud mám třeba koženou malou kabelku a válenky s vlnou. Nemám problém přiznat, že tyto věci nejsou vegan, ale beru to tak, že když to koupím v second-handu, tak nepodporuji výrobce, který zvíře zabil, ale majitele sekáče, kteří tak dávají věcem druhý dech a tak se věci, které jsou prakticky v pořádku, dají ještě nosit.
Jaký je tvůj vztah k přírodě a zvířatům?
Sama bydlím na vesnici, takže přírodu mám ráda, ale třeba do lesa jen tak na procházku nechodím. Jednak proto, že se dokážu ztratit i v lese, který mám přímo u domu a taky proto, že zkrátka potřebuji nějaký cíl, takže když už do lesa jdu, tak pro borůvky nebo třeba maliny.
Co se týče zvířat, tak zvířata miluju. Jsem ten typ člověka, který neprojde kolem psa, aniž by si ho nepohladil a celkově by se občas dalo říct, že mám zvířata radši, než lidi, protože mně ty němé tváře nikdy neublížily, na rozdíl od lidí. Třeba doma máme tři psy, které bych za nic nevyměnila a měla jsem dvě králičí holčičky, které mi dělaly společnost v pokoji, a není nic roztomilejšího:-)
Jak, podle tebe, pomáháš světu tím, že nejíš maso a živočišné výrobky?
No, tak na živení dobytka se spotřebuje strašně moc surovin a vody, což v době, kdy spousta lidí trpí hladem a nedostatkem pitné vody, mi přijde jako bláznovství. Například produkce 1 kg brambor potřebuje 50x méně vody, než produkce 1 kg hovězího masa. Nemluvě o tom, že kvůli krmné soje, kterou se krmí dobytek, se kácí deštné pralesy. Takže kdyby lidé začali přecházet na veganskou stravu, klesla by poptávka po mase, tím pádem by klesl počet zvířat ve velkochovech, tím pádem by nebylo potřeba takového množství krmiva a tak by se nekácel třeba ten deštný prales. Ale to je jen malý výčet, rozepsat se můžu třeba někdy příště.
Kde nakupuješ potraviny? Jak je to cenově? Je to těžké si vařit?
Když chci něco „spešl“, jako třeba hotovou pomazánku, tak zajdu do zdravé výživy, jinak za mě ještě nakupuje mamka a já si vždy jen napíšu, co bych potřebovala. Ale luštěniny, rýže a zelenina jde sehnat v každém supermarketu. Cenově mi přijde, že to vychází mnohem levněji, než masová strava, luštěniny jsou za pár korun a nabobtnávají, takže z jednoho sáčku se bez problému nají celý panelák. Já třeba nekupuji hotová rostlinná mléka, jogurty apod., je levnější si mléko vyrobit doma, na internetu je spousta receptů. Vařit si není vůbec těžké, já vaření miluju a je to moje radost, jen zatím vařím víceméně pro sebe a mamku, taťka na tuhle stravu moc není, ale chtělo by to najít nějakého vegana, kterýmu bych mohla vyvařovat:-)
Fakt nemáš někdy chuť na pořádný flák masa?
Nebudu pokrytec, když jsem byla ještě vegetarián a doma se objevila plechovka s tuňákem, měla jsem na něj chuť, ale pak mi došlo, že přede mnou leží mrtvola a chuť mě přešla. 
Na pořádný flák masa jsem nebyla nikdy, ve školní jídelně jsem jedla většinou jen přílohy a maso se snažila vrátit a pak jsem se s brekem vracela, nucená ho dojíst, takže tam se chuť ke kusu masa ztratila a pak jsem masu moc neholdovala a s vegetariánstvím to přestalo úplně.
Chtěla jsi to někdy vzdát?
Ne, rozhodně ne. Jednou jsem někde četla, že člověk se může stravovat tak, jak chce, jen do té míry, než to zasahuje do životů ostatních. A masem bych do života jiných zasáhla sakra hodně.
Pokud někdo zvažuje, jestli přejít na vegetariánskou/veganskou stravu, co bys doporučila?
NEBOJ SE! Hlady neumřeš:-) Je spousta webů, kde je popis, jak začít. Nebojte se zkoušet nové recepty a nebojte se, když vám v prvních dnes bude špatně, tělo se bude čistit. Po nějaké době (teď mluvím o rocích) si zkuste domluvit krevní testy, abyste věděli, jestli vám něco neschází (mě čekají v srpnu).
A taky ještě jedna věc, pokud se o vašem přechodu dozvědí militantní masožrouti, tak nejspíš budou rýpat, ale nedejte se, například na stránce soucitne.cz je spousta tipů, jak je odpálkovat.
Skvělý rozhovor! =) Vegana osobně neznám a je hodně zajímavé se dozvědět věci „z druhé strany barikády“ – jsem totiž masožravec. Veganství nebo vegetariánství neodsuzuji, ať si každý jí co chce, je to jeho svobodná volba. Je hezké, že se Jolanta stará o přírodu, zvířata a o naši planetu. Kéž by bylo víc takových lidí ;)
Bude v budoucnu víc takových článků o různých zajímavých lidech? Pokud ano, tak co plánuješ? Popřípadě sháníš někoho na rozhovor?
PS: Jolanta je přezdívka nebo je to opravdu jméno? Je totiž neobvyklé a moc hezké, tak mě zajímá, jak se k němu slečna“ dostala“ =)
Ahoj Conseil!
Jsem ráda, že se ti rozhovor líbil! Taky jsem masožravec a měnit to nehodlám, ale vždycky se ráda dozvídám o nových věcech, o kterých nemám tak moc povědomí:-)
A co se rozhovoru týče, klidně mi napiš, jestli máš nějaký tip na někoho, o kom by ses chtěla dočíst nebo znáš někoho, kdo má co říct a určitě něco spácháme:-)
Měj se bájo!
Ahoj, typ mám =) Máš nějaký e-mail, na který bych tě mohla kontaktovat? =)
barborasvobodova@windowslive.com
Tesim se:)
Ahoj, Jolanta je opravdu moje prave jmeno :-) Mam jej po mamince a babicce.. Kdyz jsem byla mladsi, tak jsem ho moc nemusela, ale ted bych nemenila, je totiz aspon tady v cesku originalni a neotrele :-)
Ano, to máš pravdu. Je to moc krásné jméno =)
Aby MNĚ nebylo vnucováno jídlo
Bacha na pravopis, když píšeš na veřejné stránky. ..
Znám rozdíly mezi mě a mně, pravděpodobně jsem se spletla.
Díky za upozornění.
PS: Když už jsme u toho rýpaní, tak tři tečky se píšou pohromadě.
Moje chyba, nemám problém přiznat, ze tohle se mi plete odmalička, autorka si to měla zkontrolovat, ale tohle se přehlídne jednoduše.
Tento rozhovor bol super ! Vegetariánstvo rada nemám hlavne napr. tých vegetariánov čo sa tvária ako veľký ochrancovia zvierat pri tom si kupujú veci z pravej kože atd. -_- ale veganstvo je úžasné !
Chcela by som sa opýtať: Nieje veganstvo v puberte rizikové ? a takisto by som sa chcela opýtať: Byť veganom znamená, že nejete aj vajcia, však ? ale čo ak niekto má doma sliepky (normálne, voľne na záhrade) a berie od nich vajíčka ? aj v takom prípade by ste si tie vajíčka nevzali alebo ako to je ? :)
Ahoj, děkuji za pozitivní odezvu :))
Riziko to rozhodně není, když jíš vyváženě a nejíš pořád jednu a tu samou věc.. Vajíčka, spousta lidí to bere tak, že od domácích je to něco jiného, ale mě to příjde nechutné, takže já osobně bych to nesnědla.. Ale je to o mé psychice, nemůžu mluvit za všechny :))
K těm vajíčkům, já nevím, mám známé, co to dělají proto, že je prý vejce od zvířete a mám známé, kteří vejce nejí proto, že jim připadají jako slepičí menstruace, to mi přijde trochu ujetý, dítě je potom matčinou menstruací?:-)
Skvělý rozhovor. Máš úžasné myšlenky ( a taky můj obdiv ).
Začala jsem s vegetariánstvím, nebyl to problém, k masu sem měla vždycky odpor. Odvahu být vegetariánka jsem našla až když jsem na soucitne.cz viděla to videoklip Zvíře nie je vec ( když tam podřezali krávu, složila jsem se )
Diskuze je uzavřena.