Úspěšná zkouška, úspěšný test Zatím bez hodnocení.

Testů, zkoušení, maturity a bůh ví čeho dalšího si ve škole určitě užijete dostatek, alespoň pokud máte ze ZŠ, SŠ stejné zkušenosti jako já – tam nám nezůstali nic dlužni a téměř z každého předmětu nás učitelé učitelé velice rádi prověřovali – tedy, nejen nás, ale hlavně naše znalosti a to, jak moc pečlivě se umíme připravit.

Znalosti jsou ale jen jedna část celého úkolu zvládnout zkoušení nebo test – samozřejmě je příprava extrémně důležitá a když se do knížky a sešitu ani nepodíváš a budeš mít v daném předmětu znalosti jako tříleté dítě, je jasné, že jen tak něco tě nezachrání, ale i pozitivní přístup, správné chování a psychická příprava jsou další součásti, na které bys nikdy zapomínat neměla.

Popravdě, psaní tohoto článku mi dává jistou naději a odhodlání, protože v pondělí mi začínají první zkoušky, z kterých jsem momentálně hluboce v depresi a snažím se učit a připravovat, jak to jen jde, proto doufám, že se najdou takoví, kterým tenhle článek a těch pár rad pomůže.

Učení

Nebudu tady vypisovat, jak se učit, jaká metoda je nejlepší nebo jak se učím já. Většinu toho už jsem tu dávno psala ve starších článcích, jako je třeba Efektivní učení zvládneme každá, kde si můžeš přečíst spoustu mých rad a názorů, jak se správně a efektivně učit.

Každopádně, pokud tě čeká důležitý test, důležitá zkouška, nikdy bys neměla dělat tu chybu, že si řekneš: „Nějak to dopadne“ a úplně se na učení vykašlat. Pokud máš čas a možnost, přece ti neublíží sednout si na dvacet  – třicet minut nad sešit, párkrát si to přečíst, zopakovat, udělat si nějakou pomůcku (ne! nemám na mysli tahák), aby sis informace lépe zapamatovala.

On je rozdíl tohle dělat na ZŠ a na VŠ, protože nějaké ty čtyřky, pětky na základce nikdo extrémně neřeší (pokud samozřejmě nejsi vyložená potížistka), ale na SŠ a VŠ už je to trošku něco jiného, protože ti často učitelé a samotná škola můžou dát znát to, že oni tě vlastně nepotřebují, nemají povinnost tě nic naučit a když se nebudeš snažit, můžeš klidně jít. A je přeci fajn mít už ze základky najetý a naučený nějaký režim, který ti zajistí dobré nebo alespoň průměrné výsledky.

Já to udělám!

Psychika je neuvěřitelně mocná věc, a sebevědomí ještě mocnější. Znám takové, které se učí denně několik hodin a potom se nad testem nebo před zkouškou rozklepou strachy a polovinu ze všech informací zapomenou, nebo nejsou schopné fungovat.

Neustálé: „Já to nezvládnu! Nic neumím! Jsem v háji“ je pravdivé, když doopravdy nic neumíš a ani ses na učení nepodívala, to klidně panikař. Ale když se poctivě učíš, raději si řekni, že to zvládneš levou zadní, dostaneš dobrou známku a budeš mít klid. Proč?

No protože jsi přeci skvělá, chytrá a skvělí a chytří lidé, to vždycky zvládnou! Mnohem lepší přístup než se rozklepat, rozbrečet a vzdát to.

Domácí příprava

Píšeš test? Je blbost vzít si na sebe oblečení, v kterém se necítíš dobře a musíš se stále ošívat. Je lepší si vzít něco pohodlného, i když samozřejmě ne vždy to jde. Třeba na takové zkoušky nebo maturitu je zkrátka nutnost mít na sobě něco trošku lepšího a slušnějšího, což může být často nepříjemné (hlavně, když na to nejsi zvyklá), ale to se zkrátka musí překousnout. Pokud ale máš tu možnost, dej přednost pohodlnému oblečení, v kterém se cítíš dobře.

Stejně tak je hloupost celý den před testem nebo zkouškou nejíst. Potřebuješ energii a mozek potřebuje sílu. Možná se na to necítíš, možná tvůj žaludek protestuje, ale je lepší zkusit do sebe něco dostat a dostatečně pít.

Veškeré věci, které budeš další den potřebovat, si připrav už večer předchozího dne. Je fakt smůla při testu zjistit, že sis zapomněla tužku nebo papír a určitě to není nic, co by tě povzbudilo, proto je lepší být připravena.

Jsem snaživá, hodná a hlavně: poslušná!

Řekněme si to na rovinu: Učitelé jsou autorita, ať už to připustíš nebo ať se ti to líbí nebo ne. Jsou starší, mají vyšší vzdělání a i když bohužel někdy se někteří projeví jako s prominutím „idioti“, to oni rozhodují o tvé známce a o tom, jestli projdeš nebo ne, proto není zrovna rozumné řešení neustále se hádat, být drzá, házet znechucené ksichty.  Na ZŠ takových případů bylo – alespoň v mé třídě a na střední možná ještě víc.

Pokud chceš udělat zkoušku (zkoušení), je lepší mít určitou slušnost, a projevit určitou dávku úcty. Nemusíš se učiteli klanět, sama si ale řekni: Kdybys byla na místě svého učitele, který tě zkouší, snažila by ses pomoci a dát lepší známku někomu snaživému, slušnému nebo někomu, kdo dělá ksichtíky a přímo tě uráží? U mě je odpověď jasná.

Navíc je fajn naučit se být trošku poslušná, hlavně pokud chceš jít dál studovat. Já kdybych si dovolila na zkoušce pronést něco urážlivého nebo bych seděla, nic neříkala a vyloženě se tvářila znechuceně, pravděpodobně bych za pár minut letěla ze zkoušky, s tím, že končí veškerá sranda. Pro mě je zkrátka při příchodu ke zkoušce naprosto normální se usmát, slušně pozdravit a snažit se vypadat tak, že mi výsledek není ukradený (což vážně není).