Rozchod zažije pravděpodobně drtivá většina z nás, protože upřímně: Kolik znáte párů, kteří spolu budou od svého prvního vztahu do konce života? Já ještě žádný takový nepotkala. Lidé se rozcházejí a zase dávají dohromady, to je normální, ale doopravdy bolestivé je to, když tě nechá on, tvůj přítel, často ještě v době, kdy si myslíš, že je všechno v pořádku a budete spolu mít děti a velký domeček. I takovéhle ošklivé scény přicházejí a může být hodně těžké se s tím vyrovnat.
Rozchody v dospívání jsou vcelku časté, protože puberťáci často nevědí, co vlastně sami chtějí, hledají spřízněnou duši a chtějí vlastní prostor. I přesto, se ale můžeš zavřít v pokoji, odmítat vylézt a ztratit smysl pro další činnost, svět pro tebe prostě skončil. Je to ale vážně tak? Ne, není! Vždy se dá najít způsob jak srdíčko slepit a jít dál…
Nepodceňuj se!
Nejhorší scény bývají, když jsi ohromně zamilovaná a on tě nechá. Můžeš pak mít pocit, že ty jsi ta nejhorší, rozešel se s tebou, protože jsi ošklivá, nešikovná, divná, ale s tím rozhodně přestaň. Páry zažívají krize a rozcházejí se, protože tak to prostě je – ne všichni můžou žít s každým a proto není nic zvláštního na tom, že si s člověkem, o kterém sis před měsícem myslela, že by to mohl být doopravdy ten pravý, najednou nerozumíš a on s tebou dál nechce být.
Možná za to doopravdy můžeš ty, možná si pro něj byla hodně netolerantní, možná neměl rád to, jak mu nedáváš dostatek prostoru, ale neznamená to, že se už nikdy v životě nenajde kluk, který by s tebou nebyl spokojený. Jednoduše svoje úvahy zkus zakončit tím, že on vážně nebyl ten pravý, nehodili jste se k sobě a je to takhle lepší.
Přijde další… lepší!
Je strašně malá pravděpodobnost, že skončíš sama, nešťastná s deseti kočkama v bytě. To, že ses s někým rozešla může být příležitost seznámit se s někým jiným, lepším a s takovým, který tě bude mít doopravdy rád. Proto je zbytečné se na měsíc zavřít po rozchodu doma a říkat si, že už si nikdy nikoho nenajdeš, je lepší si pobrečet, politovat se, ale pak někam vyrazit – protože co víš, možná že díky tomu, potkáš kluka, který bude jak pro tebe stvořený!
I seberealizace je možná
Pokud jste se rozešli kvůli nějaké tvé špatné vlastnosti, něco na tobě neměl rád, byla jsi moc žárlivá, utiskovala ho, nebo dělala něco, o čem víš, že to není dobré, říká ti to více lidí, možná je na místě se nad tím zamyslet. Je zbytečné se měnit od základu a snažit se být někým, kým vlastně nejsi, ale i rozchod ti může dát šanci se zlepšit, popřemýšlet nad sebou a uvidět věci, které bys při příštím vztahu mohla ovlivnit, zlepšit pro to, aby tvůj další přítel byl spokojený.
Je ovšem rozdíl mezi tím, snažit se být někým, kým v podstatě nejsi a snažit se vylepšit svou osobnost.
Pryč se vzpomínkami
I když máš hrozně ráda toho plyšáka, kterého ti dal, i když miluješ ten polštářek na kterém spíš, může to být těžké, hlavně v těch prvních chvílích po rozchodu. Pokud ti ho všechno připomíná a nutí tě to stále brečet a litovat se, raději ty vzpomínky dej pryč. A tím nemyslím, vyhodit je navždy, abys už je nikdy neviděla, ale jen odstranit je ze svého dosahu, dát pod postel, zavřít do skříně, alespoň do doby, než tě krize přejde.
Není to konec světa
I když je to určitě těžké a myslíš si, že dál nic nebude, nemusíš se kvůli tomu hroutit. Proč? Protože život pokračuje, jsi mladá hezká holka, přijdou další, máš dalších pár chvil k tomu, starat se sama o sebe, bavit se s více klukama, flirtovat a chodit na diskotéky bez toho, abys musela hlásit a ospravedlňovat se.
Navíc je lepší rozejít se dřív, než dojde ke svatbě, než se z toho stane zvyk a než to bude ještě horší.
Je mi 22 let, pocházím a dodnes žiji v Kutné Hoře a až vystuduju, pravděpodobně Vám budu vyrábět nebo prodávat léky (můj studijní obor je farmacie). Moje pravé jméno je Lucie, ale na internetu mě můžete potkat pod nickem Mersmerize, na který jsem přišla asi před dvěma lety, díky mé oblíbené hře Final Fantasy.
Blog na kterém se právě teď nacházíte jsem založila 14. listopadu 2010 a vznikl ze dvou důvodů. Ten první byl, že jsem se potřebovala ze všeho vypsat, informovat o tom, že tu taky jsem a druhý důvod byl pomoci ostatním mladým slečnám, které si s něčím nevědí rady. Nejsem všeznalá, nevím a nevyznám se ve všem, ale jsem učenlivá a ráda se dozvídám nové věci.
Moc hezký a pravdivý článek :D.
Supeeer! :)
ahoj,prosim tě,já mám na tebe takovou trapnou otázku,jak dlouho si se svym klukem?..já mám takovej divnej vztach,vlastně kluka mám,je to strašně fain,kamarádi o nás řikej samý pěkný věci,když si myslim,že mě už nemiluje,oni řeknou,že on mě miluje až za hrob,že by mě nikdy neopustil..ale já vím,že nejsem dost dobrá,bojím se,že mě opustí,že ten náš vztach nemá vubec budoucnost,že se stejně jednou rozejdeme,on říká stále že ně,ale já tomu mc nevěřim..tk prosím mi odpověz a porad..twá věrna čtenářka..
Ahoj, se svým přítelem jsem 3 roky a to jestli váš vztah má cenu musíš poznat ty. Z tvého příspěvku ti bohužel nedokážu poradit, protože vás osobně neznám – tebe ani tvého kluka. Podle mě je ale zbytečné řešit něco takového, dokud nepřijde vztahová krize. A pokud ve vztahu nejsi spokojená, tak je asi nejlepší ho ukončit, zas je ale potřeba promyslet, jestli toho nebudeš litovat, protože to bývá nejhorší. Všechno záleží na tobě a pokud ho máš opravdu ráda, tak je zbytečné řešit budoucnost, když jste ještě mladí:)
ps-ještě mi je jen 14,tkže právě proto si myslim,že to nemá budoucnost,..já wim,je to trapná otázka,atd..ale mě se mc líbí jak pomáháš dalším holkám,když maj nějakou starost,máš mc pěkný stránky..tk prosím,kdyby si měla čas a odpověděla mi..twá verná čtenářka
Pěknej článek, i když mě se ještě netýká (je mi teprv 12 let ) Sice bych možná zrovna „ho“ chtěla jako kluka, tak mi přijde ,že je na to brzo,že není kam spěchat a užívat si volnosti :D
Hezký článek, ale docela mě diví že jsi ještě nepotkala žádný pár, který spolu zůstal už od svého prvního vztahu. Já jich znám poměrně dost, třeba už mí rodiče, ale jinak moc pěkný článek =)
Tyhle rady se vždycky hodí, a myslím že každá znás tohle někdy zažije
Hlavně to člověk musí brát tak jak to je a smířit se s tím, ničeho nelitovat, vždyt to byly pěkně strávené chvíle a nová zkušenost. A pak najít sama sebe-hodně holek včetně mě vlastně ani neví, co jsou zač a klukovi se jen přizpůsobujou (co se mu líbí, jak by to chtěl on). Brečet nad vzpomínkama je to nejhorší a ničemu to nikomu nepomůže. Je pravda, že čím delší je vztah tím se to hůře snáží, protože jste na sebe zvyklí ale život jde rpostě dál a začíná nová kapitola. Jinak zářný příklad jsou mí prarodiče, kteří jsou spolu od babiččiných 17ti doteď. Jinak hezky napsaný článek.
Ahoj Mers,vůbec nevím co mam dělat. Se svým klukem jsem chodila 5x. Vím že ti to může připadat hloupé,ale prostě jsme bez sebe nemohli být. Před čtyřmi dny jsme se opět dali dohromady (vykousli jsme se a pak došlo i na mazlení v posteli). Jenže moje nejlepší kamarádka mě vždycky odsuzovala za to,že s nim pořád jsem, protože párkrát mi ublížil,jenže jsem ho prostě milovala a vždycky mu odpustila. Jenže teď jsem brala větší ohledy na mojí kamarádku a i na ostatní lidi,co si budou řikat, že jsme zase spolu,takže jsem ho poslala k vodě, i když je to poslední věc, co bych chtěla udělat,protože ho pořád miluju. Brečím celé dny a noci a nevím si rady.
Ahoj,
záleží jen na tobě, neřiď se okolím, protože to stejně nemá smysl. Na druhou stranu – když budeš svobodná, máš příležitost potkat někoho nového, lepšího, což určitě taky není k zahození a určitě by jsi sama neskončila. Musíš si to hlavně urovnat ty ve svojí hlavě. Možná jde jen o zvyk, i to se ve vztazích stává
Ahoj. mám takovou divnou otázku.. Můj kluk mi řekl že si ze mně dělal srandu Celou dobu o jsem ho milovala. Dost mi to ublížilo tak sem se zeptala jeho nejlepšího kamaráda jestli to je pravda. ona řekl že nevedel jak mi to má říct. Jak to můžu zjistit?
Díky
Moji známý z tábora jsou spolu už do 15 let (teď žijí spolu, mají 3 děti a je jim kolem 35) :D
Ahojky, narazila jsem na Tvou stránku jen náhodou a procházím články.. Tento článek mne zaujal, protože jsem si nedávno prošla rozchodem po 2 letech vtahu.. Ale vyhrabala jsem se z toho rychle.. Stalo se to před půl rokem a s bývalým jsme měli nějaké krizovky už delší dobu, ale já vše přehlížela, podstupovala jsem vše co se mu zachtělo, tolerovala mu vše co si umanul, tolerovala jsem jeho zákazy chodit ven s kamarády.. Tolerovala jsem všechny hádky, vše jsem přehlížela.. Ale v okamžiku kdy jsem se probrala z poblouznění jsem zjistila že mě tento vztah nenaplňuje tak jsem zjistila, že mě to nijak neštve a že je pro mě lepší být sama a začít nový vztah.. Asi je lepší zjistit zda má vztah cenu nebo ne..
Tohle je strašně hezký článek..Zrovna včera večer jsem se taky rozešla se svým klukem,s kterým jsem byla měsíc a půl..Nerozešli jsme se proto,protože by jsme byli jeden nebo druhý špatný,ne kvůli tomu,že bychom si zahýbali s jinými,ale kvůli tomu,že jsme to prý hodně uspěchali..Aleš(tak se jmenuje) mi napsal,že mu je to moc líto,ale že oba víme,že bylo brzo a přiznal se,že moc na vztah nebyl připravený..Vím má pravdu,snažím se s tím vyrovnat,jsme velcí kamarádi,ale je pro mě těžký vědět,že už mu nemůžu napsat „Ty můj úžasňáku,mám tě ráda“..když už nemůžu slyšet to jak mi říkal „Ty moje paní úžasňáková“..Mám ho strašně ráda,vím,že to nebyl zas tak drtivý rozchod,ale strašně to bolí:/..porad prosím dyžtak na meil..Díky moc:/Anet
Diskuze je uzavřena.