Vztahy jsou tak moc rozmanité jako lidé. Každá jsme jiná a proto také každá máme trošku jiný vztah, trošku jiné očekávání, nároky a i celkově ke vztahům přistupujeme jinak. Ovšem pokud chceš pojmenovat jedny z nejčastějších vztahů mezi mladými děvčaty, tak jsou to určitě vztahy na dálku.
Tyhle druhy vztahů jsou v poslední době čím dál častější. Možná proto, že internet je už celosvětově rozšířen po celém světě a užívají ho už i děti a dospívající. Na internetu můžeme zveřejňovat své fotky, svoje názory a postoje, ale také komunikovat a dozvídat se něco o dalších lidí – nejpřitažlivější pro to samozřejmě jsou opačná pohlaví – kluci.
Samozřejmě vztah založený i přes tu dálku která Vás dělí nemusí vznikat jen přes internet, ale i o prázdninách, kdy často někam jezdíme a vytváříme nová přátelství a známosti na místech, kam se většinou obvykle nedostáváme.
I tak ale jsou to prostě vztahy na dálku a ty jsou možná jedny z nejtěžších. Proč? Protože se nemůžete vidět kdykoliv uznáte za vhodné, nemůžeš za ním jen tak jít, když nemáš dobrou náladu, většinou ani nemáte společné kamarády, tak mu musíš naprosto důvěřovat, co se týče nevěr a podobných jevů.
Samozřejmě, že i přes to najdu nějakou tu jejich výhodu. Např. tak, že se tak rychle neomrzíte navzájem a po celou tu dobu, kdy se sejdete si budete vzácní. To je hezký pocit, tohle zažívat – vědět, že někomu chybíš.
Bohužel, v dnešní době se spíše vztahy na dálku provozují jen přes internetová média komunikační programy a pár, i přes to, že spolu \“chodí\“ se nikdy neviděl. To je podle mě strašně brzo, říkat, že spolu chodíte a nikdy se nevidět. Je to samozřejmě hezké a možná i roztomilé, ale každý člověk píše a chová se trošku jinak – třeba ten kluk vůbec není takový jako se prezentuje, když si spolu píšete, třeba vede naprosto jiný život než o jakém ti říká, třeba ani ty fotky nejsou jeho a třeba s tím za koho ho považuješ nemá vůbec co společného.
Na tyhle vztahy, kdy vlastně nevíš kdo se za monitorem skrývá si dej vážně pozor a pokud se někdy budeš chtít s tím panem \“tajemným\“ vážně setkat, tak hlavně řekni rodičům, nebo alespoň kamarádce na jaké místo jdeš a scházej se s ním jen na veřejných místech, nikdy nevíš…
Pokud se ale znáte, tak máš po \“virtuálním\“ problému. Ovšem, jak už jsem napsala vztahy na dálku nejsou nic příjemného, většinou nás pořádně potrápí. A to hlavně v mladém věku, narozdíl od dospělých, mladí lidé nemohou tak často cestovat, musí se učit do školy a třeba ani nedostaneš povolení někam jet.
Pokud nějaký takový vztah vážně máš a nevíš, jestli má cenu, zkus si položit otázku, jestli ti něco přináší. Jestli by nebylo lepší si najít kluka v okolí, se kterým bys mohla být často?
Je mi 22 let, pocházím a dodnes žiji v Kutné Hoře a až vystuduju, pravděpodobně Vám budu vyrábět nebo prodávat léky (můj studijní obor je farmacie). Moje pravé jméno je Lucie, ale na internetu mě můžete potkat pod nickem Mersmerize, na který jsem přišla asi před dvěma lety, díky mé oblíbené hře Final Fantasy.
Blog na kterém se právě teď nacházíte jsem založila 14. listopadu 2010 a vznikl ze dvou důvodů. Ten první byl, že jsem se potřebovala ze všeho vypsat, informovat o tom, že tu taky jsem a druhý důvod byl pomoci ostatním mladým slečnám, které si s něčím nevědí rady. Nejsem všeznalá, nevím a nevyznám se ve všem, ale jsem učenlivá a ráda se dozvídám nové věci.
Děkuju za článek, moc mi pomohl ;)
Mně vztah na dálku upřímně asi vyhovoval … Byl to první člověk, kterému jsem řekla, že ho miluju a to s podobnými slovy set sakramentsky šetřím, byla jsem si jím jistá, ty chvíle s ním byly nezapomenutelné, jako pohádka. Každý den v týdnu jsem se těšila na víkend strávený u něj, finančně a časově to sice blo těžké, ale jelikož miluju cestování vlakem, tak jsem si strávený čas ve vlaku užívala, učila se v něm, popřípadě pořešila, co jsem potřebovala, za ty dvě-tři hodiny. Na nádraží, jak odjížděl vlak a my se loučili, to bylo hodně těžké, nejedenkrát se z mých očí spustila lavina slz se slovy, že ho nikam nepustím. Bohužel jemu dálka činila velký problém a přestali jsme se vídat .. Kdybych věděla, že to pomůže, jezdila bych za ním 3x tolik, .. Moc mi chybí, ale to jsou ta úskalí vztahů na dálku, nemůžete se dotyčného nabažit a když to skončí? Chybí vám i ta hloupá cesta vlakem v úmorném vedru, kterou člověk alespoň z počátku doopravdy nesnášel (:
já vztah na dálku prožívám pač přítel je až 300km daleko ale jezdí zamnou věřím tomu že nám to vydrží :-)
ahoj nedávno jsem se seznámila s jedním klukem mě je 13 a mu bude okolo vánoc 16 ale to je OK ( podle mě protože mi přijde že se mu líbím , ale on mě děěěěěsně ) no a taky nevim proč al prostě ho žeru ( jojo láska :* ) ale ON bydlí v Praze a já v Ostravě myslíš že má cenu se NĚJAK sbližovat ? :/
Ahojda, no já nevím, ale napíšu ti můj názor. já si teda myslím, že to nemá cenu. ta dálka je opravdu velká a hlavně, tobě je 13 a jemu bude 16. je krásný, že tam jsou vzájemné sympatie,ale jak to chcete dělat do budoucna? jak se chcete vídat? myslíš, že by za tebou jezdil na den? pochybuju, že by u vás mohl spát a vaši tě určitě do Prahy nepustí. vztahy na dálku jsou dost těžký, jde tam o důvěru apod a já takový vztah měla. a po dvou letech, kdy jsme začli spolu bydlet, tak jsem ho poznala a byla to hrůza. myslím si, že jsi na takový vztah ještě dost mladá a měla by sis paknajít někoho ve svém bydlišti. tohle si myslím, že by asi dlouhého trvání nemělo. ale to je jen a jen můj názor. nevím, třeba se tu najde někdo jiného názoru. Verča
Ahoj M.
Mám kluka(17) asi tak 4měsíce,ale za měsíc odjíždí na roční stipendium do Anglie… Mám ho ráda,vím že on to asi vydrží,ale mám mu po 4 měsících obětovat rok života? no spíš budoucí protrpěnej rok života…už ted navíc plánuje děti,budoucnost atd. , ale já nevím, mít za celej život jednoho kluka je sice jako z pohádky,ale chci poznat i někoho jinýho…. je to jen pubertální láska a ty podle mě dlouho nevydrží, proto mám prvního kluka až v 16ti a ne jako holky okolo….Nejspíš to zkusím,chtěla sem se jen někomu svěřit a možná dostat nějakou tu radu….. Díky
Ahoj Niko,
musíš se zkrátka rozhodnout podle toho, jak to cítíš. Stojí ti za to na něj čekat a obětovat mu tolik času, možná i budoucích let? Pokud si myslíš, že ano, tak to udělej a pokud ne, tak si s ním zkrátka promluv a určitě to nějak vyřešíte:)
Ahoj… tak články na tohle téma čtu hodně ráda, sama mám přítele asi 250 km daleko. A musím souhlasit se článkem, je to těžké, člověku je kolikrát děsně smutno – i když si téměř denně píšeme přes skype. A taky nezažívá to co kamarádky, které mají kluka deset minut z domu. Ale když se potkáte… Mě to za to stojí :)
Dálka a věk podle mě není ta největší překážka.
Ahoj,
já chodila měla asi rok kluka, pak se ale musel odstehovat..trvalo nám to dlouho, ale smířili sme se s tim a teď ho mám za nejlepšího kamaráda. (prodiskutovali sme si to a rozhodli se že se rozejdem)
ahoj
mě je 13 let a skypuju si s klukem kterému je 16,já bydlím v Ústí n/L a on v Ústí nad Orlicí :(,skypujem si spolu už asi skoro měsíc :) vždy udělá vše abych se začala smát,je milej,hodnej a věřim mu.Nabídl mi že přijede :) na to se těším :) <3.Chtěla bych vědět zda by nám mohl vztah na dálku vydržet…moc budu vděčná za odpověd..děkuju
Já myslím, že pokud se oba snaží, tak by to mohlo vydržet, ale je to hlavně o důvěře a trpělivosti.
Mám kluka na dálku. Teď mi jen volá a uvidíme se až za 2 nebo 3 roky, a on mi furt volá že mě miluje a že nechce jinou než mně. Já nevím jak mám reagovat a co mám udělat?
Iruško, to záleží na tobě, jak to cítíš. Proč se uvidíte za tak dlouho? Máš ho ráda? 2 roky jsou strašně dlouhá doba, do té doby se může stát věcí…
Ahoj holky,s jedním klukem se známe už 3 měsíce.. je mi 13 a jemu 14 fakt moc se milujeme.Sme od sebe 104 km ale je celkem problem se k sobe dostat. Casto ctu ze je lepsi si najit kluka v okoli,hodne kluku me chce ale ja miluju jenom jeho :( hrozne mi chyby :/
Ahoj Niky, jak jste se potkali? Fakt se strašně milujete, i když jste tak daleko od sebe? Nechápej to špatně, ale jste relativně mladí, navíc daleko od sebe,… Predpokladam, že si ještě pár let budete muset počkat na to, až spolu budete moct být, jestli se teda fakt tak moc milujete, tak to vydržíte:-) hodně štěstí!
Ahoj. Je mi 14 a mám jednoho úžasného kamaráda. Poznala jsem ho přes kamarádku a od té doby si pořád píšeme. Mám ho ráda a když jsem se ho ptala na to, co cítí on, řekl že chce, abychom byli něco víc. Samosebou jsem pro, jelikož takovému člověku jako je on bych v životě neřekla ne, jenže nás dělí ta dálka. Oba dva nás to ničí. Je to strašný pocit, když někoho tak milujete, on Vám tu lásku opětuje ale nemůžete se s ním vídat, obejmout ho. Není lepší, když to ukončím? Vím, že to bude neskutečně obrovská rána pro oba, ale nechci, aby jsme se dále trápili. Když se ptám, jak to mezi námi je, říká, že by moc rád abychom byli spolu, jenže se bojí, že mě kvůli tomu, že se nebudeme moct vídat ztratí.
Můj přítel pouze studuje ve městě, kde já bydlím, jinak ani není z Česka. Veškeré prázdniny trávíme každý úplně jinde, často se nevidíme klidně i 4-5 měsíců.
Několikrát jsem pochybovala o tom, zda to takhle může vydržet, ale věřte, že když se chce, tak to jde :)
Oba jsme již dospělí a víme co chceme, takže nemáme žádný problém se vzájemnou důvěrou a vždy se alespoň o to více na sebe těšíme, takže všichni, kdo máte vztah na dálku : hlavu vzhůru!!!
Ahoj, mám kluka je nám 14 a potkali jsme se ma táboře. Prostě jsme se zamilovali a začli spolu chodit. Moc se milujeme i když mi nekdy prijde ze si pise s jinejma v tom mi prosim taky poradte jak se ho na to zeptat. Problém je v tom, že od sebe bydlíme skoro 80km a naši rodiče by nás k sobe asi neodvezli neho by nas samotné nepustili. Poraďte, kde bychom se tak mohli setkávat, jestli nějaké akce, nebo festivaly. Bydlím v Teplicích a on v Kamenickém Šenově. Je to těžký, on na tábor letos nejede a ja jsem z toho strasne smutna a každý vecer brecim. Piseme si, ale neni to ono, prostě se chceme vidět. Nevíte Prosím tedy o nejake akci nebo zpusobu jak rodice premluvit? Doufám, že mi poradíte, jsem opravdu zoufalá. Předem díky za odpověď :(
Vzhledem k tomu, že jsem si jedním vztahem na dálku prošla a právě prožívám druhý takový, něco málo o tom vím. Moje první láska navzdory vzdálenosti trvala poměrně dlouho a nakonec bylo důvodem rozchodu něco úplně jiného a dálka byla ten nejmenší problém. Druhý vztah zatím funguje bez potíží, vídáme se jednou za 14 dní a nic nenasvědčuje tomu, že by se to mělo změnit. Takže těm které stojí před rozhodnutím, zda do toho jít či ne, říkám, že vzdát to předem protože to možná nebude fungovat by byla nesmírná hloupost. Když to nepůjde tak to nepůjde, ale musí se to zkusit. A že to občas bolí? Inu, pro lásku se taky musí něco vydržet. A myslím, že časem se stejně jako já naučíte milovat ty chvíle kdy vystoupí z vlaku, vy mu padnete do náručí a on vás před zraky celého nádraží zvedne do vzduch a zatočí s vámi. I ty dlouhé cesty plné radostného očekávání a nakonec i ta smutná loučení kdy si s pláčem budete ležet v náručí a budete si říkat, že je to scéna jak z béčkovýho romanťáku. Okolí vás od toho bude odrazovat, nebude vám věřit a všichni budou jenom čekat až se rozejdete, ale jde to, když se chce a když se milujete ;-)
Diskuze je uzavřena.