Spousta z vás začíná či brzy začne se sexuálním životem. To s sebou nese potřebu řešit otázku, zda jako ochranu využít antikoncepci, nebo kondom. Což o to, jako prevence proti neplánovanému otěhotnění jsou obě varianty přijatelné. Samozřejmě, pravděpodobnost selhání jedné či druhé metody se liší. Ale co je podstatnější, mladí si musí začít uvědomovat, že riziko početí není jedinou nástrahou, která na ně při sexu číhá! Jsou tady závažnější věci, a to jsou pohlavní nemoci!
Kapavka, syfilis, chlamydie, HIV. To je výčet těch nejznámějších pohlavně přenosných chorob. Ruku na srdce, děvčata, v porovnání s některými ze zmíněných nemocí je nechtěné otěhotnění procházka růžovou zahradou, protože na rozdíl od těchto chorob nás dítě samo o sobě neohrožuje na životě. Něco málo ke zmíněným nemocem..
Kapavka je jedním z menších zel. Napadá jak pohlavní, tak i močové orgány. Často se projevuje bolestivým pálením při močení, ale stává se také, že příznaky jako takové se neprojeví. Léčba je relativně jednoduchá, skrze antibiotika. To ale neznamená, že nemoc není vážná. Může totiž způsobit dokonce i neplodnost.
Syfilis je infekční onemocnění. Projevení nemoci probíhá vznikem nebolestivého červeného vředu na místě vniku bakterie do těla (vřed se objevuje zpravidla po 3-4 týdnech od pohlavního styku). Dalším častým symptomem jsou zduřené uzliny. Je opět léčen antibiotiky, zpravidla penicilinem. Ale léčba i s průběžnými kontrolami je otázkou cirka 2-3 let.
Chlamydie, stejně jako kapavka, napadá pohlavní orgány. Zrádné je toto onemocnění především v tom, že přibližně 30-40% nakažených se nesetkává s žádnými příznaky. Ale pozor, i chlamydie má přímý vliv na plodnost především u mužů – snižuje až o 30%.
A nakonec si s apelem na vás přiblížíme HIV. Nemoc se často projeví zduřenými uzlinami, není výjimkou ani větší váhový úbytek. Virus HIV se v těle hojně množí a napadá bílé krvinky. Spoustě z nakažených jsou podávány léky, které jim zajistí možnost normálně pokračovat v běžném životě, ale jde v podstatě jen o zmírnění dopadů onemocnění. HIV se totiž od zmíněných zásadně liší – neexistuje účinná léčba!
Někdo může namítat, že například spousta nemocí je léčitelná obyčejnými antibiotiky a jedná se tedy „jen“ o otázku několika málo týdnů. Ale co ty závažnější nemoci? Co třeba HIV, se kterým zatím lidstvo neumí bojovat?
Doba, kdy se tradovalo, že kondomy jsou záležitostí a starostí jen mužů, je v nenávratnu. I ženy si totiž již uvědomují, že zdraví máme jenom jedno a že je potřeba se chránit. O to více v dnešní, promiskuitu podporující době. Nemůžete si být jisti partnerem, když kolikrát ani nakažený člověk neví o své nemoci.
Jmenuji se Martina a je mi 23 let. Původem jsem z Pardubic, ale zeptat se mě na cokoliv ohledně tohoto města, asi budu u většiny otázek tápat. Není to snad ani tím, že bych Pardubice neměla ráda, ba naopak, jako město pro život se mi líbí.. Ale vždy mne to více táhlo do zahraničí, poslední 3 roky především do Francie.
V Pardubicích studuji univerzitu – ekonomické zaměření, a v budoucnu doufám, že vás budu ohromovat skrze marketingové kampaně pro nadnárodní společnosti :-) Touha po životě v zahraničí zapříčinila, že oficiálně jsem sice studentkou Pardubické Univerzity, ale momentálně studuji obor Mezikulturní obchodní komunikace v Anglii, ve městě Preston. Možná si nyní říkáte, že to je přinejmenším divné – tvrdím, že mě láká Francie, ale studuji v Anglii. Je to strategie :-) Ve Francii jsem již studovala před dvěma lety – na ostrově Réunion, což je de facto jedna z nejvzdálenějších částí Francie (nachází se u Madagaskaru). Tam se také hodlám příští rok za studiem vrátit, pěkně do tepla rovníkových oblastí. A snad již s anglickým titulem MA, který mi zajistí lepší pozici na tamním pracovním trhu. Na tomto ostrově bych totiž v budoucnu ráda žila.
A co mě vedlo k přispívání na blog proslecny.cz? Lásku k psaní jsem objevila již před lety, ale co je důležitější, v přispívání na tento blog vidím smysl. Moje mládí („mládí“, zvláštní toto slovo použít bez toho, abych sama sebe chtěla označit za „starou“) bylo velmi bouřlivé, rodiče si se mnou užili, a já sama jsem se musela postupně najít. Což není proces jednoho dne, či týdne. Je to životní úkol na několik let! Díky tomu vím, jak moc to dá mladým slečnám zabrat, než mohou říci „Vím, kým jsem“ :-) A proto jsem tady, nechci být jen někým, kdo sem bude psát články. Naopak, ráda bych se stala Vašim parťákem v dobrém i zlém, kamarádkou, na kterou se můžete obrátit s každým problémem a víte, že Vás v tom nenechá…
A vážně je nutné mít styk s někým, komu ani nemůžu důvěřovat, zda je nakažený? :) Nutné rozhodně ne.. ale proč to některé dívky chtějí?
Článek neměl nikterak čtenáře navnadit ke styku s tím, komu nevěří.. Ba naopak upozornit na důležitost prevence, ochrany a na to, že je tady i možnost, že člověk kterému věříte (stálý partner), bude nemocný a ani o tom třeba sám nebude vědět (vemte si, že podle výzkumu až 40% HIV pozitivních zjistí o své nemoci s odstupem až 5-6 let od nakažení, do té doby mohou nakazit další).. Nebyl by to první případ..
A otázka „proč to některé dívky chtějí“? Asi každý musíme dospět do momentu, kdy si začneme vážit toho, co máme. Mě to také trvalo a nad věcmi, nad kterými uvažuji dnes, jsem dříve neuvažovala.. to až postupně s věkem :) Bohužel, většina lidí začne nad vším uvažovat až v momentě, kdy se daný problém týká jich samotných, nebo někoho z jejich okolí.. Do té doby to vnímají jako TO, co je přeci nikdy nemůže potkat…!
Věřím, že to článek dělat neměl..
Měla to být spíš jen řečnická otázka.. Protože si to plno dívek už ani neuvědomuje.
Ale pokud já sama bych věděla, že jsem měla pohlavní styk s někým dříve.. s kýmkoliv.. tak bych si to zjistit šla. Určitě bych nechodila do rizika, že ten druhý to ode mě chytí a ani za to nebude moct. To, že mu nemůžu věřit.. beru to, že by si právě nedošel na testy HIV.. Nebo už mají všichni dnes tolik partnerů, že by tam běhali každý druhý den?
To už je otázka jiná.. rozhodně jsem nechtěla narážet na článek ;) Ale spíše na neuvědomování si toho, co děláme..
Každý musíme dospět do momentu..? To jako vážně?.. V tom případě by se asi hranice měla posunout ještě dál, pokud v 15 letech nejsou lidé schopni si vážit toho, co mají. Neodsuzuji, jsem také člověk.. Dělám chyby jako všichni ostatní a rozhodně se nepovažuji za nikoho lepšího.. Je mi „pouze“ 16 (ne, nesnědla jsem všechnu moudrost světa a ani si to o sobě nemyslím)..
Je pěkné, jak se často píše o tom, ať se takto chráníme.. ale co se chránit především obezřetností? Vím, že o tom článek nebyl.. jen si myslím, že by se mohlo zmiňovat i tohle.. Jinak všichni budou brát za normální ochranu to, že partnerovi nasadí kondom, do sebe hodí prášky a tím to končí..
Vážně to neber jako útok :) Líbí se mi styl, jakým je článek napsaný a těším se na další tvé články.. Má narážka je spíš na celkovou dobu a to, co se dnes propaguje a jak to dívky můžou vnímat.. Prostě tuto možnost ochrany berou jako dovolení dělat co chtějí, a po čem sobecky a bez lásky touží..
Parádní článek =) Pěkně shrnutý a srozumitelný. Možná bych jenom opravila HIV na AIDS, HIV totiž není nemoc, ale „jen“ virus, který právě AIDS způsobuje, tak ať nevznikne nějaká mýlka ;)
Děkuji za komentář, těší mne, že se článek líbí :)
Také jsem chvilku váhala, zda toto virusové onemocnění nazývat v článku jako HIV, nebo AIDS.. Ale jelikož se zjišťuje HIV pozitivita, která případně zaručeně neznamená, že se AIDS vyvine, nechala jsem to v tomto pojetí :)
Četla jsem, že dě*ky používají antikoncepci a stává se že do několika měsíců otěhotní.
Diskuze je uzavřena.