Domů Rodina & Škola Škola Jaké je to být vysokoškolačkou?

Jaké je to být vysokoškolačkou?

26

Vysoká škola se od střední nebo základní školy v mnohém liší a to dost. Má své výhody a nevýhody, někomu se tam líbí víc, někdo raději vzpomíná na mladší léta. Každopádně – pokud jednou chceš mít titul a budeš se chtít uplatnit v povolání, kde je toto studium takřka nutné, potká to i tebe.

Já už ve vysokoškolských vodách plavu dva roky a musím říct, že celkově jsem mnohem spokojenější – i když samozřejmě, jak v čem. Protože se tu objevilo pár přání, abych napsala článek jaké to je, jak vypadají zkoušky a jak vypadá život takového studujícího vysokoškoláka, řekla jsem si proč ne a doufám, že Vás článek aspoň trošku potěší.

První, na co bych chtěla upozornit je, že každá VŠ se liší – stejně jako na SŠ hodně záleží na lidech a na vyučujících.

Zápis

Pokud máš za sebou přijímačky a jsi přijata, škola chce vědět, zda jsi rozhodnutá nastoupit ke studiu – spousta studentů si totiž dává přihlášku na více škol a nastoupit na všechny zkrátka nemohou. Zápis probíhá většinou na konci srpna, seznámí tě s tím, jak to tam chodí, dají ti vyplnit pár papírů, dostaneš index (malá napodobenina žákovské knížky) a nashledanou v říjnu.

Studium na klasické VŠ totiž začíná až v říjnu, ne klasicky v září, jak jsi na to zvyklá ze SŠ nebo ZŠ. To je určitě nesporná výhoda – na druhou stranu – o zkouškovém období v prváku můžeš zjistit, že ti zkoušky moc nejdou a můžou se protáhnout klidně až do srpna.

V tento den, ti sdělí informace, kdy a na jaké předměty se budeš moci zapsat. Na VŠ je totiž více předmětů, ze kterých si můžeš vybírat. Některé jsou volitelné (jen když chceš) nebo povinné (musíš je úspěšně splnit, aby jsi mohla dokončit ročník). Ty sama si potom na stránkách školy na svém účtu naplánuješ hodiny a rozvrh tak, jak se ti to hodí tobě. Zní to skvěle, je to ale dost složité – takový malý tetris – musíš poskládat všechny předměty a samozřejmě se ti žádný v tu samou hodinu nesmí krýt (zkus si být na dvou hodinách zároveň!)

Kreditový systém

Tento systém „hodnocení“ se využívá na většině vysokých škol. Za každý předmět je určitý počet kreditů, čím těžší předmět je, tím více za něj kreditů je. Například za hodně těžký předmět budeš mít 5 kreditů, za lehký předmět kredity 2. Pokud předmět úspěšně splníš (zkouškou nebo zápočtem), započte se ti daný počet kreditů. Aby jsi mohla postoupit do dalšího ročníku, potřebuješ mít nasbíráno určité množství kreditů – jinak to zkrátka nejde.

Pokud škola rozhodne, že pro postup do dalšího ročníku je nutné mít 30 kreditů, musíš si zapsat předměty tak, aby jsi tohoto počtu mohla dosáhnout. Nejlepší je dát si předmětů více, protože nikdy nevíš, u čeho zkoušku uděláš a u čeho ne.

Samotné vyučování

Klasická přednáška trvá přesně hodinu a půl (tedy dvě hodiny na SŠ). Z vlastní zkušenosti musím přiznat, že je dost těžké soustředit se celou dobu, zvlášť když máte učitele, který by mohl uspávat hady.

Většinou si na hodině můžeš dělat co chceš – spát, jíst, číst, surfovat po internetu. Větší části učitelů je to naprosto ukradené a i kdyby jsi dělala u tabule stojku, řešit to nebudou. Pak je tu ta část učitelů, která ti dovolí dělat si co chceš, jen když nebudeš rušit a poslední část je jako na střední škole a vadí jim naprosto všechno – té je ale minimum.

Na Vysoké škole tě nikdo nevodí za ručičku a nikdo nechce vidět tvůj úhledně upravený sešit.

Testy se většinou nepíšou – celý rok se většina třídy fláká, nikdo se neučí a teprve na konci roku přijde tragédie – zkouškové období!

Zkouškové období

V tomto období přichází čas na to, aby jsi ukázala, jak jsi celý ten rok pilně studovala. Zápočet můžeš dostat také za docházku (pilně chodíš do školy), ale u mnoha předmětů se skládá ta známá zkouška, která vypadá podobně jako maturita, až na ten rozdíl, že v místnosti jsi pouze ty a zkoušející. U někoho si losuješ otázky, někdo se tě zase jen zeptá na to, co ho napadne, nikdy nevíš – každý zkoušející má tak trošku jinou taktiku.

Pokud zkoušku úspěšně složíš, zapíše se ti do zmiňovaného indexu a ty máš další splněné kredity. Pokud se ti na první pokus nepovede – nemusíš plakat. Zbývají ti dva opravné pokusy a pokud ani ty nezvládneš, na většině škol ti nabídnou přesunout si ten předmět do dalšího ročníku a zkusit štěstí napodruhé za rok.

Vysoká škola je takové menší samostudium. Nikdo tě nevodí za ručičku – snaží se k tobě chovat jako k dospělému a proto záleží nejvíc na tobě, jak moc pilná a zodpovědná budeš.

Předchozí článekŽij zdravě, i tak zhubneš
Další článekTriumph: Výrobce kvalitních plavek
Mersmerize
Je mi 22 let, pocházím a dodnes žiji v Kutné Hoře a až vystuduju, pravděpodobně Vám budu vyrábět nebo prodávat léky (můj studijní obor je farmacie). Moje pravé jméno je Lucie, ale na internetu mě můžete potkat pod nickem Mersmerize, na který jsem přišla asi před dvěma lety, díky mé oblíbené hře Final Fantasy. Blog na kterém se právě teď nacházíte jsem založila 14. listopadu 2010 a vznikl ze dvou důvodů. Ten první byl, že jsem se potřebovala ze všeho vypsat, informovat o tom, že tu taky jsem a druhý důvod byl pomoci ostatním mladým slečnám, které si s něčím nevědí rady. Nejsem všeznalá, nevím a nevyznám se ve všem, ale jsem učenlivá a ráda se dozvídám nové věci.

26 KOMENTÁŘE

  1. Ahoj Mersmerize :o), tento článek je velmi zajímavý a alespoň vím, co mě bude čekat, i když je to až za pár let :D. Je jsem tě chtěla zeptat, opravdu se učíš pouze na to zkouškové období na konci šk. roku? :) Děkuji za odpověď ;)

    • Ahoj,

      tak samozřejmě záleží na konkrétním případu. Já jsem se na tenhle semestr (pololetí), učila pouze na dva zápočtové testy z farmakologie, jinak všechny předměty mám až teď na konci roku ve zkouškovém období:)

  2. Skvělý článek Mers..:) Já se sice chystám teprve na SŠ ale článek mě moc potěšil..:) Hodně věcí jsem se dozvěděla, nevěděla jsem třeba, že se na VŠ vůbec nezkouší a nepíšou se testy, až potom jsou zkoušky a zápočty na konci roku..:) A tak dlouhé přednášky, to je taky něco..:) Líbí se mi taky, že si rozvrh můžeš uspořádat sama..:)
    Tak hodně štěstí do dalších let..:)

  3. moc pěkný a zajímavý článek :) souhlasím s tím, že VŠ má svoje výhody i nevýhody.:)

  4. Mersmerize úžasný článek :) některé věci jsem vůbec nevěděla. Měla bych malou prosbičku, nechtěla by jsi napsat podobný článek, akorát o střední škole? Já se na ní v září chystám a vůbec nevím co mě čeká, jak moc se třeba liší od základky? byla by jsi zlatá a určitě by to zajímalo i další slečny né jen mě ;)

    • Díky, článek jsem psala před pár dny, najdeš ho na hlavní stránce:)

  5. tento článek se mi hodně líbil ;) sice jsem ještě na SŠ, ale nikdo mi nikdy pořádně nevysvětlil, jak to na VŠ chodí ;) takže díky Mers, článek je moc povedený :) nejvíc mě pobavila věta: i kdybys dělala u tabule stojku, nikoho to zajímat nebude :D :D

  6. U nás na gymplu máme jednoho „úžasného“ profesora, má ve zvyku značně přehánět, takže to, co jsem se za dva roky dozvěděla o VŠ by se dalo jeho slovy shrnout zhruba takhle: „No tam se o vás nikdo starat nebude, však vy se z toho ještě pos… (doslovně!), všechno bude záležet jen na docentovi, jak bude mít blbou náladu, tak vás nenechá projít, propadne 9 z 11, proč ne. A pak budete řvát a žrát antidepresiva, rok života budete mít ztracený (vlastně mám dojem, že použil jiný výraz), ale však vždycky někde můžete kopat kanály…“
    Ne, že bych se jím nechala rozhodit, na to jej znám moc dobře (navíc ze mě nějakým zvláštním řízením osudu udělal svou oblíbenkyni, z čehož teda moc šťastná nejsem, ale to jen na okraj…), ale každopádně jsem ráda, žes mi tady v tom článku nabídla trochu jiný úhel pohledu ;)

    • Tak ten vážně hodně přehání:) Jako samozřejmě záleží jak na které škole – je to v tomhle směru dost podobné SŠ – někde narazíš na dobré profesory, někde zas na špatné, kteří tě na VŠ budou trápit. Jinak já mám zkušenost se dvěma VŠ a zas tak hrozné, jak to popisuje Váš učitel to fakt není, zatím jsem narazila na víceméně rozumné profesory, kteří byli spravedliví a více či méně objektivní.

      Samozřejmě už jsem zažila spolužáky, kteří byli první měsíce nešťastní z toho, že jim nikdo neříká co mají dělat a nikdo jim nic nepíše na tabuli a doslova jim to nediktuje, ale většina studentů s tím nemá problém a rychle si zvyknou:)

  7. Ahoj, moc hezký článek. Ještě by mě zajímalo, jestli do školy chodit musíš a nebo můžeš studovat doma například z internetu a do školy jít jen občas, „aby se neřeklo“.. Ne, že bych měla v plánu se flákat, jen by mě to zajímalo.. Doufám, že to není moc hloupá otázka a děkuju za případnou odpověď :)

    • Ahoj, u nějakých předmětů /záleží hodně na učitelích/ je účast povinná a máš jen určitou možnost chybět, kterou nesmíš překročit (určitý počet hodin), a pak jsou hodiny, kde být nemusíš. U nás na škole jsou přísněji hodnocená cvičení, kde je přípustná absence pouze 10% ze všech hodin, u přednášek je to většinou jedno nebo je povolená větší absence.

  8. Hrozně moc děkuju za informace, mám v tom aspon ted trošku pořádek :))

  9. Luci liší se střední škola hodně od základky? Jsi taky před tabulí zkoušená, chodíš vypočítat na tabuli např. příklad z matematiky, píšeš každou hodinu testy jako na základce? jak moc se to liší? děkuji moc za tvou odpověď ;))

    • Střední škola se liší hlavně ve volnosti, vše je tam o trošku pohodovější než na ZŠ, kde tě stále berou jako dítě. Jinak záleží jak na které škole, my jsme stále počítali příklady na tabuli, ale každou hodinu jsme testy nepsali, většinou jsme alespoň my psali pouze ty větší písemky. Ale jak říkám, záleží to na učitelích:)

  10. Článek se mi líbí, krásně zpracovaný:). Jen bych možná ještě doplnila, že vyučovací hodiny se dělí na přednášky a cvičení – a na cvičeních se, na rozdíl od přednášek, většinou pozor dávat musí. A taky bych doplnila, že ne všechny zkoušky jsou ústní.

    Já studuji informatiku a výpočetní techniku, máme více zápočtů než zkoušek. Avšak na získání zápočtů musíme plnit malé úkoly, projekty a testy v hodinách, takže tam chodit musíme (na cvičení). Také je zajímavé, že jsme bezindexové studium – vše děláme přes internet, i ty známky a kredity máme na svém internetovém profilu.

    Volení rozvrhu bych nepřirovnávala asi k tetrisu, ale k nějaké adrenalinové hře v kasínu:-D. Každý student samozřejmě chce mít ten nejlepší rozvrh, aby ve škole nemusel být až do večera, aby neměl mezi hodinami zbytečné okna, aby měl třeba i nějaký ten den úplně volný. Takže u nás to vypadá jako taková malá válka. Řeknou nám, v kolik se systém otvírá a my pak přesně v tu dobu obnovujeme a obnovujeme, jak to naskočí tak klikáme jako zběsilí, kombinujeme, když už někde není místo, smlouváme se spolužáky, jestli nechtějí nějakou hodinu vyměnit. Navíc se tam ukazuje, kolik je na dané hodině ještě míst – a to je teda pořádný adrenalin, když je v ročníku 400 lidí, vy se potřebujete zapsat na jednu určitou hodinu, protože se vám jinak rozvrh úplně rozsype – a vidíte, že je tam poslední volné místo (z třiceti), tak klikáte, klikáte, teď ten systém padá, je pomalý, počítači se nechce, dalších padesát lidí taky na tu hodinu kliká a kliká – a najednou to udělá BLIK a spadne vám ten ohromný kámen ze srdce (a nebo spadne někomu jinému a vy pak budete mít celý půlrok naprosto nemožný rozvrh). Srandy kopec je to, já z tohohle zapisování rozvrhu jednou velmi pravděpodobně dostanu infarkt :-D.

    Nakonec bych řekla, že VŠ systém mi vyhovuje více než na střední. Byla jsem na matematickém gymplu, abych měla vyznamenání, tak jsem se musela opravdu učit. Ale vadil mi ten neustálý stres. Každou hodinu mohl dát někdo nějakou přepadovku, někdo mě mohl vyzkoušet. Pořád jsem byla ve stresu, jak ten den dopadne, jestli si něco nezkazím. Na každý den byl nějaký úkol, nějaká písemka, nějaká práce. Bylo toho prostě moc. Teď vím přesně a dopředu, co se po mně chce. A to je pro mě hodně důležité, když nejsem tolik pod tlakem Navíc mi maturita připadala mnohem těžší, než zkouškové na vysoké.

  11. Hodně zajímavý článek se spoustou užitečných věcí.. ;)

  12. Mno, já už jsem na magisterském stupni. Podotýkám, že jsem měla maturitu za samé 1 a do té doby jsem si myslela, že jsem chytré, inteligentní dítě.
    S bakalářem jsem se „srala“ 3,5 roku. A málem mě to zabilo. Poslední rok a půl byl nejhorší. Je pravda, že se většinou o Vás nikdo už starat nebude. Jste považováni za dospělé jedince a co si nenačtete, nezjistíte, tak Váš problém. Vysoká má své plus v tom, že je to během semestru docela klid, lehárko, ale …to jsem si myslela první rok a pak už jsem nestíhala nic, jen utíkaly dny.
    Dostala jsem se opravdu až k práškům na uklidnění, především před státnicemi. Teď mám za sebou první semestru na magisterském a nevím, zda vůbec bojovat dál…zda mi to za to stojí. Hodně mě studium na VŠ zdevastovalo a změnilo.
    Ale nechci Vás děsit, záleží na škole, lidech, profesorech, kraji. Na mé škole mi připadá vše negativní. Dokud jste na začátku, vždycky máte možnost volby, přejít někam jinam..
    Takže hodně štěstí všem při výběru a nikdy nedovolte, aby Vám škola dělala ze života peklo. To za to vážně nestojí.

  13. Už se na VŠ těšííím! :P Zní to skvěle! :) Ale já jsem ještě ani nevyšla ZŠ! xD

  14. ahojky, ráda bych se zeptala jestli se na Vš dostává nějaké to vysvědčení jako na Zš a Sš??

  15. Ahojky Mersmerize. :) Letos nastupuju na VŠ a mám docela strach jaké to tam bude. A chtěla jsem se zeptat jakou formou se provádějí ta cvičení? A jak probíhá výuka. Dozvěděla jsem se, že budeme i v učebnách a mám v tom tak trochu zmatek :D. Nejsem totiž zrovna nejlepší v angličtině. Nikdy mi moc nešla. Hold nejsem talent na jazyky :D a proto se toho docela děsím.

  16. Jak na to tak koukám, na naší střední to funguje téměř jako na vysoké. Máme povolených 30% absence a musíme mít minimálně 3 známky z testů, aby nám učitel mohl dát závěrečnou známku. Tím to celé hasne a je jen na nás jak si to uděláme.

  17. Jsem ráda za tento článek, upřímně se trochu nástupu na VŠ bojím, přece jenom to už nebude SŠ. Ještě se dobře rozhonout no :D :) Můžu se zeptat, kam se hlásila jako první na VŠ? :)

Diskuze je uzavřena.