Pamatujete si na článek o tom, že krása je subjektivní, který tu vyšel před nějakou dobou? Pravidelné čtenářky určitě ano, pro ty novější nebo kteří ho zkrátka přehlédli doporučuju kliknout na odkaz, abychom měli jasno, o čem je řeč.
Pravidelně každý týden přispívám do článků na krásné.cz a tenhle článek jsem pro krásnou také publikovala. Napsala jsem ho jinými slovy, aby nebyl přímo zkopírovaný odsud, ale chtěla jsem, aby si ho přečetlo víc slečen a třeba se nad tím zamyslely a zapřemýšlely. Když jsem si četla komentáře, trošku mě zamrzelo, jak o sobě některé slečny smýšlí a skutečně si myslí, že vzhled = štěstí a stoprocentní úspěch.
Za prvé – jsem hrozně ráda, že holky hned nerozcupovaly celý článek a nenapsaly, jaká jsem kráva, protože s tím se na krásné setkáváme dennodenně, na tom už není nic zvláštního, ale stejně to dokáže zamrzet, to určitě chápete.
Za druhé – „Snadno se radí někomu, kdo je hezký a neví jaký to skutečně je“ – tuhle větu chápu, ale je potřeba zamyslet se nad tím, kdo ten článek skutečně psal. Teď budu otevřenější a řeknu vám něco málo ze svého dospívání. Prvního kluka jsem si našla až okolo šestnáctých narozenin, což se teď někomu může zdát docela pozdě, když některé slečny začínají randit už v jedenácti. Já sama to moc neřešila, protože jsem si připadala pořád na vztah mladá a necítila jsem se na to, stejně mi ale bylo divný, že do mých šestnáctin o mě nezavadil jediný kluk. Pořád jsem si říkala: „To jsem tak ošklivá, hloupá, nebo co je se mnou špatně?“. Na základní škole jsem byla hlavně na druhém stupni nešťastná, protože když se mnou kluci mluvili, tak jen kvůli tomu, aby se mi smáli nebo si ze mě udělali dobrej den a srovnalo se to až okolo devítky a na střední škole. Přitom jsem nikdy nedělala nic špatného, ale zkrátka jsem asi vypadala jako snadný terč.
Pravda je taková, že jsem nebyla nejkrásnější ani nejchytřejší a to nejsem ani teď. Jsem žárlivá, náladová, neustále řeším problémy se zdravím, nemám rovné zuby, ani nevážím 50 kg s postelí. Občas hrozně bordelařím, občas vyšiluju kvůli blbostem. Fakt je ale ten, že mám přítele, dostala jsem se na vysokou a jsem se sebou relativně spokojená. I přes to, že jsem si ve čtrnácti myslela, že tohle štěstí mě nikdy nepotká. Bohužel, v té době jsem neměla internet ani lidi, kterým bych se s tím svěřila a nikdo mi neřekl, že je to normální a puberta je občas hrozně těžká a za pár let může být všechno trošku jinak.
Za třetí – zakomplexovanost je hrozná věc. Když si o sobě holka myslí, že je tlustá, protože je skutečně tlustá – ano, to je realita, je dobré jí znát a nemazat si med kolem pusy (jak v jednom komentáři také zaznělo), na druhou stranu, když to budu řešit 24 hodin denně , budu o tom neustále mluvit, budu tak odhánět i všechny kluky, kterým bych se třeba i mohla líbit, je jasné, že problém nebude se vzhledem, ale se sebevědomím. To si skutečně všichni myslí, že holka, která není dokonalá, si nikdy nemůže nikoho najít a nikdy nemůže být šťastná?
Tak to skutečně není a taky to tak nikdy nebylo. Važ si sebe, poznej svoje nedostatky a chyby a pokud ti skutečně vadí, snaž se to zlepšit a udělat něco pro sebe. Nikdy se ale neshazuj a snaž se hledat i ty dobré a pozitivní věci, které na tobě jsou!
TIP: Péče o krásu a mýty s ní spojené
Je mi 22 let, pocházím a dodnes žiji v Kutné Hoře a až vystuduju, pravděpodobně Vám budu vyrábět nebo prodávat léky (můj studijní obor je farmacie). Moje pravé jméno je Lucie, ale na internetu mě můžete potkat pod nickem Mersmerize, na který jsem přišla asi před dvěma lety, díky mé oblíbené hře Final Fantasy.
Blog na kterém se právě teď nacházíte jsem založila 14. listopadu 2010 a vznikl ze dvou důvodů. Ten první byl, že jsem se potřebovala ze všeho vypsat, informovat o tom, že tu taky jsem a druhý důvod byl pomoci ostatním mladým slečnám, které si s něčím nevědí rady. Nejsem všeznalá, nevím a nevyznám se ve všem, ale jsem učenlivá a ráda se dozvídám nové věci.
Téda, ty komentáře jsou šílený.
Souhlasím, že jde i o přístup, jaký má ten člověk sám k sobě. Pokud si slečny budou říkat „Jsem ošklivá, nezavadí o mě nikdo, nejlepší bude pytel na hlavu“, tak teda wtf. Samy se zamyslete, jestli kluk bude stát o baculatou holčinu, co se bude pořád řešit a nebo baculku, co se se sebou smíří, bude se třeba trošku hýbat a najde skvěle padnoucí oblečení. Nebo naopak štíhlou dívčinu, která bude neustále v zrcadle kontrolovat, jestli náhodou nepřibylo nějaký to kilčo, nebo štíhlou, která je prostě v pohodě, má se ráda, stará se o sebe a ví, co jí sluší.
Článek, o kterém píšeš, jsem četla. A skutečně se mi líbil a myslím, že dodá sebevědomí. Ty komentáře nechápu… upřímně myslím, že máš pravdu. Je špatné si myslet, že jsi ošklivá a stejně tak špatné je myslet si, že jsi nejkrásnější. Každému se líbí něco jiného, a tím, že mnoho dívek si tohle říkají, vypadají i málo sebevědomě.
Já vím, říká se to lehko. Taky jsem mnohokrát slyšela tu větu – „To se ti to říká, když nevíš, jaké to je!“.
Nejlepší je přečíst si článek znovu a pořádně nad tím popřemýšlet. Je lepší říkat si, co je na tobě hezké a vykašlat se na věci, co se ti nelíbí :-)
Nejúžasnější článek za poslední dobu a to je co říct, když jsou všechny tvé články skvělé. Myslím si, že jsi rozhodně pomohla hodně holkám! :)
Skvělej článek:)Můj nejhorší problém je v tom,jak se cítím v kolektivu.Nemyslím si že jsem něják extrémně ošklivá,ale ani kráska s nádherným tělem z hlavní stránky.Jsem průměr.Ale nejhorší je,když jdu někam s kamarádkou..Ona je asi o hlavu menší než já,o 10 kg,a nosí opravdu odvážně oblečení..A to,že mě si kluci vedle ní nikdy nevšimnou mi sebevědomí dost často sníží.Nepřestanu se s ní bavit jen kvůli tomuhle,jen je to nepříjemně,být TA DRUHÁ..
Vím, o čem mluvíš! Kašli na to. Kluci se za ní otáčí a přitahuje pozornost, ale většina z nich by s ní stejně nechtělo nic mít. Až se objeví ten, co by si tě měl všimnout, všimne si tě. Taky si dřív všimneš svalovce než nenápadnýho kluka, který nepatří mezi ,,nejkrásnější“. Budeš koukat po svalovci pár minut a když oba odejdou, zapomeneš na něj. Když bys byla s oběma delší čas, zjistíš, že ten nenápadný kluk je vlastně strašně fajn a vlastně i mnohem hezčí. Určitě jsi to zažila. tak je to i s tvou kamarádkou. Jsi sice nenápadná, ale při delším nebo bližším kontaktu si ostatní všimnou i tebe a třeba zjistí, že jsi pro ně mnohem více zajímavá. A jestli si chceš trochu zlepšit sebevědomí, podnikej něco sama nebo s jinými kamarádkami a uvidíš, že se kluci budou zas koukat na tebe:-) To je moje zkušenost. A také so myslím, že je lepší být ta ,,vzadu“, která se nikomu nevnucuje svým vzhledem, protože takové holky jsou mnohem zajímavější a více hluboké.
Hezký článek… Určitě souhlasím, že šťastní můžeme být nehledě na vzhled. A naopak – i krásní lidé mohou být velmi nešťastní. Třeba já si myslím, že jsem vzhledově docela v pohodě, a přesto to pro mě není zárukou štěstí. Zase řeším jiné problémy – abych byla zdravá, cítila se vnitřně dobře, bojuju se stresem a neustálými starostmi. Takže vzhled = štěstí teda stoprocentně nefunguje.
No…musím tedy říct, že komentáře jsou opravdu připitomělé. I když musím souhlasit s tím, že se dnes většina točí kolem vzledu (neříkám, že vše!) … je pravda, že když bude chytrá, ale čarodějnice, tak pravděpodobně ve společnosti uspěje méně, než o něco méně chytrá(ne zas úplně blbá), ale mladá krasavice. Ale to až tak není o tom, jak se líbíme sobě, ale hlavně o tom klukovi-které holky se mu líbí.:) Každý je jiný, ne?
Ale je pravda, že vzhled dělá hodně. Třeba když hledám brigádu a dole v poznámce, 180 cm a blonďaté vlasy. Tak si řeknu, no to bohužel nemám a jdu dál.
Víš co, takhle se to na jednu stranu nedá brát. Když někdo hledá brigádu a má napsané, že je požadovaná 3 letá praxe a on jí nemá, je to v podstatě to samé, jako když napíše že požaduje 180 cm nebo blond vlasy, zkrátka požadavky jsou skutečně různé na různé práce. Zas existuje x povolání, kde vzhled nehraje sebemenší roli a důležité jsou vědomosti, vzdělání nebo praxe:)
Krásný článek Mers! :-D Mám kamarádku…Je širší postavy, ale neříká o sobě, že je tlustá, nebo tak…a kluci by udělali cokoliv jen aby ji mohli mít…právě kvůli jejímu sebevědomí, ne kráse…:-D Takže holky! Vzpamatujte se, protože je to všechno v hlavě:-D
No já si taky pořád snažím něčím zvyšovat sebevědomí, ale nějak to nejde už jenom kvůli kolektivu co ve škole máme… Ono není zrovna příjemný, když na vás spolužáci křičí :,, zrůdo“, ,,běž na plastiku, pokud na ní vůbec máš“, „Vaše rodina by mohla mít cirkus zrůd, ty by jsi byla hlavní představení“. Mám doma přeplněný sešit těmahle ne zrovna lichotivejma názorama… Už mě to štve, chci něco změnit, ale nevím jak…
Proboha ! To jsou zrůdy tohle by normální člověk neudělal :( Upřímně tě lituji. Nevím jestli to jde ale zkus nejít jejich nedostatky a vysměj se jim TY. Vím že se nemá oplácet ale taky vím že si něco takovýho nemůžeš nechat líbit. Prostě jim do očí řekni co si o nich myslíš a taky jim řekni třeba jaké pomluvy si o nich slyšela a nenech se schodit. Vím že se to dobře píše ale těžko dělá ale třeba se ti to podaří !!!! Držím ti palce :)))))
Twl fakt nepochopim ten první komen! I když je ta holka v reálu hezká tak si kluka nikdy nenajde. A proč? Protože je akorát vytahovačná nad ostatníma a kluky tím jenom odradí! Na první pohled jí kluci sice dají přednost před nějakou ošklivější (je to fakt ae subjektivní) holkou, ale až zjistí jaká je tak jí stejě nechají plavat. Proto můj názor je, že se sice kluk otočí za tou hezčí, ale pokud je ta holka namyšlená atd. tak stejě dají přednost té ošklivější, protože kdo by chtěl jenom dokola poslouchat nafoukaná kecy od ňáký fiflenky :D Takže hlavně mějte sebevědomí a nic si nedělějte z toho, že váš idol o vás nejeví zájem :D
Ahoj,ráda bych přispěla i já svou zkušeností. Na ZŠ jsem nebyla moc oblíbená,každý se mi posmíval…měla jsem opravdu ošklivé a křivé zuby,nebyla jsem nijak zajímavá oproti jiným „dámičkám“ ze třídy,měla jsem šílené akné,…od 13let jsem nosila pevná rovnátka 5-6let. A kluci? O mě žádný neprojevil zájem až v mých 16letech. I tak mi připadalo,že to bylo brzo,ptž jiný rozum mají holky v 16 a v 20. Ted mi bude 22 a už 3roky mám rovnátka dole, zuby rovný a celkem i hezký,akné uplně pryč, mám přítele,který mě miluje. To jsou asi důvody,co řeší holky v pubertě. V 22 už člověk myslí na trochu jiné věci…např na vysokou školu nebo na budoucí povolání,na své zdraví,na osamostatnění od rodičů,atd. Já teda musím říct,že v pubertě mě trápily opravdu prkotiny. Ted mě trápí spíše problémy se zdravím.
Chtěla bych taky podpořit slečny,které ještě mají pubertu před sebou a říct jim,že i já 180cm,75kg,ne nějak vyjímečná mám přítele a jsem relativně štastná a absolutně neřeším postavu nebo abych se trápila tím,že tahle holka je hubenější,než já. Mějte se rády takové jaké jste a tak vás budou mít rádi i ostatní:)
Díky za super komentář! Jsem ráda, že někdo tak dobře napsal i vlastní zkušenost:)
není zač:) ráda jsem přispěla…jen tak mimo mísu…často když komentuju nějaký tvůj článek,tak se rozjedu a píšu a píšu a píšu…a pak mi přijde,že to,co napíšu jsou totální kraviny a že to snad nikdo nebude ani číst:D
ke každému článku se dá napsat ošklivý komentář a ty máš, Mers, tu nevýhodu, že tvé stránky mají vysokou návštěvnost a tudíž se tam vždycky takový nepěkný kmentář objeví. Někdo si totiž nejde pro radu, ale jde se vyvztekat a pak to takhle končí. Tvůj motiv je holkám pomoct a některé to nechápou a ani chápat nechtějí. Kdo hledá, ten najde. Když si holka připadá hnusná a přečte si tvůj článek, měla by se vážně zamyslet, jestli by jí nějaká tvá rada nepomohla. Když si rovnou řekne, že to jsou žvásty a není to pravda, sama se ochuzuje a nikdy krásná nebude. Komu není rady, tomu není pomoci. Úplně chápu, jak tě ty komentáře mrzí – zvlášť, když jsi článek myslela opravdu dobře. Osobně ty holky neznáš, podle mě to budou největší krávy, jejichž slova z očí do očí by sis nidky nebrala k srdci, na internetu je ale nevidíš a proto je bereš tak nějak sobě rovné. Člověk se od toho musí odpoutat, zkusit tyhle blbky nevnímat a soustředit se na pěkné komentáře.
Krásný článek! Poslední dobou mi opravdu dokážeš spravit náladu, máš správné názory :))
Ahoj,
já si upřímně myslím, že vzhled hraje v našem životě důležitou roli, ale jak jsi sama napsala – krása je subjektivní. Když se mi třeba líbí kluk, tak mojí kamarádce se nelíbí a naopak. Není to jen o hubenosti, pěkné pleti atd… Vnitřní krása a s tím souvisí hlavně sebevědomí, je stejně tak důležitá, jako to, co vidíme na první pohled. Často se mi v reálu líbí lidé, kteří by mě třeba na fotce neoslovili, ale když se s nimi bavím, vyzařuje z nich jakási aura a to mě k nim táhne .-)
Tohle jsi napsala dokonale. Hlavně jsi zářný příklad toho, jak se z puberťačky, o kterou kluk nezavadí pohledem, vyloupne pěkná a zajímavá holka. Prostě ses naučila mít se ráda taková, jaká jsi. Zjistila, jaké máš přednosti a naučila se je vyzdvihnout a zároveň se srovnala s tím, že nejsi dokonalá, že jsi jen člověk :)
Tohle kdyby si spousta holek uvědomila a začala na sobě pracovat… Ano, vzhled je svým způsobem důležitý, ale jde spíš o to, jestli o sebe dbáme, jestli dokážeme vyzdvihnout to, co je na nás pěkné a uvědomujeme si své přednosti. A ne to, kolik vážíme, jaké máme vlasy nebo jestli nosíme brýle. Každý se nějak narodil a je jen na něm, jak se s tím, co mu bylo naděleno, srovná a bude se mít rád, nebo nad sebou bude fňukat. Ona ta krása vážně mnohdy spočívá v naší mysli, ne v tom, jak vypadáme.
Celé je to o nízkém sebevědomí. Hodně na nás působí i to, ve kterém prostředí vyrůstáme, mezi jakými lidmi. A myslím si, že opravdu velký vliv mají rodiče. Pevně věřím, že každá slečna si dříve nebo později začne vážit sama sebe a věřím i v to, že každá slečna si najde svého prince, pro kterého bude nejkrásnější v celým nekonečným vesmíru. Také si myslím, že vnější krásu ovlivňuje i naše krása vnitřní. Takže holky hlavu vzhůru:) Všechny jste krásné!!:)
Oba clanky jsou naprosto super:) sama jsem byla v puberte hodne zamindrakovana, do ted obcas tyhle pocity mam, ale snazim se s tim bojovat. Dlouho jsem si rikala, jak nekdo jako ja muze chodit s nekym jako je muj pritel, byl pro me proste jina liga. Pak jsem si ale uvedomila, ze i on casto kriticky kouka do zrcadla, takze je treba se na to kouknout i z druhe strany:)
Ty komentare z krasna.cz jsou docela psycho, obcas se tam sejdou zvlastni lide. Ale jen tak na okraj..ono je docela zvlastni i vedeni, kdyz jsem jim neodpovedela na nabidku spoluprace nevahali si clanek zkopirovat bez ptani.
Podle mě si myslet že je někdo nejkrásnější a někdo nejhnusnější je na nic. Každý má silné a slabé stránky co se týče postavy nebo vzhledu. Podle mě vzhled ve vztahu nebo v životě neni tak důležitý jako co má člověk v sobě. Já mám problém s akné ale všichni mi říkají že mám hezkou barvu očí a délku řas. Každý má něco a proto si musíme vážit toho co máme.
I já jsem z těch, kteří dospívání neměli úplně lehkÉ. Myslím si, že dokud člověk nezačne mít rád a vážit si sám sebe, nebude se snadno s někým sbližovat. Jasně, každá žena na sobě vždycky najde alespoň jednu věc, kterou by chtěla změnit, ale kdo je se sebou vždy 100% spokojen? Hlavně se člověk nesmí litovat, to je cesta do pekel.
Všechno jde z hlavy. Ve všech dívčích časopisech se ze všech stran rozpitvává, že musí nejdřív věřit samy sobě. Když se nemají rády ony, jak je má mít rád někdo druhý? Pokud s tím chtějí něco udělat, musí začít od sebe. Svůj příběh sem psát nebudu, ale bylo to „hodně zajímavé“ a pokud se nezačnou snažit samy, smůla..
Krásný článek. Moc jsem ocenila, že jsi se Mers tak otevřela… Osobně mě překvapilo, že i tak krásná holka jako ty měla tyto problémy.
A pak bych doporučila podívat se na toto video: http://www.videacesky.cz/reklamy-reklamni-spot-video/dove-real-beauty-skici . Sice je reklamní, ale snad některým zlepší náladu, nebo pomůže se na sebe sama podívat jinak. :)
Strašně ráda bych sem jako inspiraci dala svou fotku starou pět let a nynější, abych slečnám ukázala, že je to opravdu všechno o psychice (:. Měla jsem křivé zuby, po pádu z koně jsem nějaký čas dokonce musela chodit bez poloviny předních horních řezáků, o které jsem přišla, hubená jsem byla tak, že se mi všichni kolem posmívali, jak jsem transparentní. Vlasy jsem měla kudrnaté, tmavé, tak trochu jako cikánka. A kluky jsem znala jen jako dobré kamarády, kteří si za mnou chodili vylévat srdíčko, ale když přišlo na lásku, tak to byla bída.
Pak jsem se seznámila s klučinou, který mě od nikoho neznal, neměl tedy žádné informace na čem stavět. A když jsem se s ním viděla – rovnátka v puse čerstvě, šišlala jsem, jíst jsem nemohla, do toho jsem zmokla a po úrazu chodila shrbená jak nikdo v okolí- se rozzářil, že mě vidí. Já se tak strašně styděla, že jsem to zakrývala za úsměv a on mě vyzval na plese na parket tančit a s nadšením mě bral za jeho přáteli mě představit… Nakonec to dopadlo tak, že se klučina do mého rovnátkového, stydlivého úsměvu zamiloval. A že to byl opravdu krásný a chytrý kluk, který by si mohl vybírat.. A i když se to kvůli několika set kilometrové dálce rozpadlo a oba jsme si našli partnery, pořád k sobě máme blízko natolik, že na mě údajně každý den vzpomíná a při volání na skypu mi neustále chválí úsměv, za který jsem se tak strašně styděla!
Takže holky, které smutníte a máte pocit, že se to nikdy nezmění. Věřte si, usmívejte se, protože je to tak nejkrásnější věc na světě. A když na své chyby nebudete upozořnovat a ukážete jednou to dobré, nikdo si toho v záplavě Fajn atmosféry nevšimne. Vždyť kluci také mají své chyby, to mi věřte:)!!!
Všechno je o psychice. Ráno, když se oblékám, vidím, že nejsem perfektní, ovšem snažím se oblékat tak, abych na to neupozorňovala… Jsou dny, kdy na to, jak vypadám, celý den ani nepomyslím… Pak ale stačí pár rádoby vtipných poznámek od někoho, kdo mě třeba ani nezná a sebedůvěra je fuč. Ale znáš to, usměj se na toho, kdo ti ublížil, aby nepoznal, jak moc to bolí
Je dobré soustředit se na něco jiného, než nedostatky, spíš na celkový obraz, upravenost a pokusit se z toho, co máme, udělat co nejvíc.
Moc pěkný článek, Mers, zvedl mi sebevědomí! :) Já si teda o sobě nemyslím, že jsem nějaká krásná (mám totiž docela velký nos! :D A taky další „nekrásy“), ale dělat s tím nic nemůžu (teda kromě toho, že teď dělám dřepy abych zformovala postavičku do plavek! :) Jedeme totiž ze školou do Itálie, takže jsme se s kamarádkama smály, že si napíšeme Italské fráze a budeme balit Italy! :D :D).
Vždyť jsi ještě dítě :-)
Já jsem tedy kluk, ale taky bych rád nějak přispěl. Když jsem býval na základce, míval jsem ve třídě osm holek. Teď vím, že všechny byly krásné a milé, jenže nás zajímala jen Dominika, a to z jediného důvodu- měla velké prsa. Ostatní holky pro nás byly jako vzduch, i přesto že se snažily jak mohly, nás zajímala jen Domča. Když se na holky podívám teď, vidím, že Dominika nebyla zdaleka nejkrásnější a ani nejlepší povahu neměla. Takže holky, pokud si vás kluci nevšímají nebo nemají zájem, není to tím, že by jste byly ošklivé, baculaté nebo cokoliv jiného. Těm klukům dojde jak jste úžasné, chce to jenom trošku vyspět.
chtěla bych se zeptat, na základce mě hodně šikanovali, samozřejmě v tom smyslu, že jsem nejodpornější tvor na světě co patří zavřít někam do ZOO. Ted je mi 21 myslela jsem, že se to nějak časem zlepší ale moje sebevědomí je pod bodem mrazu, nikdy jsem kluka neměla ani o mě nikdo nestojí, je opravdu těžké si o sobě myslet něco jiného, když celý život pořád jen slyším jaká jsem zrůda. Ráda bych změnila svoje myšlení ale není to jen tak. Máte někdo stejné pocity jako já ?
Ahoj, sice asi neprožívám to samé jako ty, ale přesto zkusím poradit v jednom – jestli se sama sobě nelíbíš, zkus prostě něco změnit. U holky dělá hrozně moc účes. Projeď si nějaké časopisy s moderními účesy nebo něco na internetu a zajdi za kadeřnicí, aby ti ho vytvořila. Nebo můžeš za kadeřnicí prostě zajít bez obrázku a poprosit jí, aby ti poradila, co by se dalo pěkného udělat. Pokud nemám peníze, věř mi, že se dá najít i kadeřnice, která ti udělá skvělý účes za dvě stovky. Další věc jsou líčidla – ne každá se chce malovat a ne každá to umí… Takže zde raději opatrně. A co se týče oblečení – třeba nosíš zbytečně vytahaná a odrbané věci, i to může být důvod ,,ošklivosti“. Zajdi si do nějakého obchodu s moderními věcmi a vyber si to, co je právě šik a líbí se ti – i když to bude na tebe třeba moc výrazné. Člověk se někdy zavírá do zbytečné obyčejnosti, nenápadnosti a ušmouranosti.
A určitě ti všichni zrůdo neříkají – to jistě pravda není. Znala jsem holku, kterou většina lidí považovala za ošklivou, ale holkám v naší partě ošklivá ani tak nepřišla, spíš se pořád mračila a nosila neslušivé oblečení a účes. Byly by sme jí pomohli, ale neznaly jsme se s ní tak dobře a bály jsme se, že by se třeba urazila, kdybychom jí nabídly vizážistické rady. Zkus se okolo sebe rozhlédnout, zda někde není dívka, která se hezky obléká a je hodná a milá na ostatní a zeptej se jí, jestli by ti třeba nedala nějaký typ. Pokud ta holka nebude zlá, tak ti určitě s něčím pomůže.
Jestli chceš, napiš mi sem nebo na můj blog mail a můžu ti i já zkusit pomoct, co by se dalo dělat:-).
ahoj,mě je 14 a šikanovali mě na mojí škole (kterou jsem samozřejmě změnila) fyzicky i psychycky. Všichni z mojí rodiny mi říkají že mám nadání pro zpěv ale kvůli té šikaně nemůžu zpívat ani ve třídě kde nás je 10 :/ nejsi sama :)
Lépe to napsat ani nejde… :) Jsi opravdovou inspirací pro nás všechny :)
Netvrdím, že jsem se sebou stoprocentně spokojená, ale snažím se spolupracovat se sebevědomím a někdy jsme opravdu dobří kamarádi. Bohužel, ne tak často, jak bych chtěla, ale pořád se snažím :)
Děkuji za tento úžasný článek! ;))
Článek je suprovej :) Nejsem dokonalá..Jsem tlustá, mám akné, nosím brýle a dohromady mám jen dva kamarády…Kámošku od nás z vesnice a kámoše se kterým se znám přes internet.. A i přes to na sobě najdu pozitivní věci..Jak už vzhledově tak v chování…A to nejsem namyšlená jak by někdo napsal…Jo, někdy si řeknu kdo by se chtěl bavit s takovou šeredou ale vím že když se ve svém těle budu cítit dobře i okolí si toho všimne a získám přátele..Je to pravda.. Říkejte si co chcete ale mějte se rády takové jaké jste a změní se vám život ;) :)
Ahoj :) mám to podobný,nenosím brýle ale jsem nahluchlá :D akné nemám ale ekzém a mám střední nadváhu takže jsme si hodně podobný,jestli chceš tak is mě přidej na facebooku,najdeš mě pod tímhle jménem ;)
Ahoj, tenhle článek mě vážně zaujal. Je mi 19 a řekla bych, že nevypadám ani nijak špatně a přesto jsem ještě nikdy neměla kluka. Většina kluků mě vidí jenom jako kamarádku, ale vím, že na tom, že nemám kluka, nemůže vzhled. Nemám ani hroznou povahu, jsem spíš jen uzavřená a před klukama nejistá (měla jsem první rande v kavárně a příšerně se mi klepala lžička, že jsem si sotva zamíchala do kafe cukr a to mi bylo 18 :D) Je sice pravda, že hezčí to mají lehčí, ale když jejich chovaní stojí za nic, kluci, kterým teda nejde jen o jedno, s ní teda moc dlouho nevydrží. Samozřejmě mi udělá radost, když se kouknu do zrcadla a řeknu si, že mi to docela sluší. Přesto myslím, že když se najde ten pravý, bude vás mít rád takové, jaké opravdu jste. :)
Moc hezky napsané ;) osobně si myslím, že je zbytečné myslet si že jsme nějak ošklivé a tudíž nemáme šanci najít si kluka a být šťastné, my spíš narazíme na toho pravého než ty, okolo kterých se motá spousta kluků :) také jsem si prošla tím, že jsem byla terčem posměchu kluků i těch hezkých holek, měla jsem kvůli tomu dost psychických problému, sama jsem se urážela :) tak jsem si prošla základku a na střední jsem chopila osud do svých rukou :D prostě jsem klofla kluka, obyčejného, okolo kterého se žádné hezké holky nemotaly a je to skvělej kluk, kterému ti hezouni nesahají ani po paty :) my všichni i kluci děláme stejnou chybu, líbí se nám ti hezčí jedinci a snažíme se upoutat jejich pozornost, to vás holky třeba nenapadlo, že i kluci trpí těmito problémy? Na všech je přece něco hezké :) povaha, oči, rty nebo i ten zadek :P
Ahoj, tak tohle je opravdu perfektní článek… Já sama mám hrozě nízké sebevědomí, podřizuju se jiným, bojím se prosadit svůj názor. Doma jsem pořád nešťastná, že mě kluci a holky pomlouvají a když se někdy rozhodnu, že od zítřka už budu seběvědomá a bude mi jedno, co o mně ostatní říkají tak z toho nakonec zase nic není…
Ehm, možná mají na mě vliv moje kamarádky, které na mně neustále nacházejí nějaké chyby (právě na vzhledu). A ještě moje jedna kamarádka je hrozně oblíbená a všichni ji chtějí, takže si vedle ní připadám jako kus hadru a to doslova.
Takže od příštího roku přecházím na jinou školu, tak mi držte palce, ať se mi daří moje cesta za zdravým sebevědomím!!!!
Tak držím palce!! :D A hlavně malá rada: Vypadej sebevědomě, i když se tak necítíš. Jinak z tebe okolí bude vidět snadný cíl k útoku. :) Uvědom si, že si hezká a jedinečná. Mě ostatní taky pomlouvají a je mi to úplně jedno :D Ať se nejdřív oni kouknou na sebe a pak soudí mě! :D
To je vážně pravda a taky skvělá rada. Taky mě holky pomlouvají a vím to moc dobře. Vždy za nimi jen přídu řeknu ahoj, usměju se a du dál. Nic si z nich nedělám :)
ahoj no mi sme se zkamaradili docela ale stejne se bojim udelam tve rady a na pred DEKUJU. :)))) a moc krasny web fakt diki :))))
U mě to je různé. Jsou dny, kdy se podívám do zrcadla a řeknu si, že mi to ten den fskt sluší. :-) ale jsou i dny, kdy se mrknu do zrcadla a povzdechnu si, že vypadám hrozně…:-)
Já si sama sobě nelžu. Myslím, že mam pěkný vlasy oči, nohy a zadek. Jsem docela chytrá, hubená, mám i dost kamarádů. Jenže je mi 16 a ještě jsem neměla kluka. Už se jich kolem mě pár mihlo, kterým jsem se líbila, ale já si nikoho neumím připustit k tělu z jednoho prostýho, hloupýho a trapnýho důvodu. Nemam prsa. Každej den na to myslím, nemůžu s tim vůbec nic udělat a hrozně mě to štvě. Bojím se, že bych se kvuli tomu nikomu nahá nelíbila, každej den sleduju, jak kluci, co si mi líběj na facebooku lajkujou fotky prsatic a mrzí mě, že já pro ně nikdy takhle krásná nebudu. Nenosím tílka, výstřihy, nic. Podprsenku mam trošku push-up, abych pod trikem měla aspon něco. Už jsem několik kluků odmítla kvůli svýmu traumatu, bála jsem se, že si prostě myslej, že mam tu malou podprsenku plnou. Nikomu jsem tohle nikdy neřekla, zmůžu se jenom na anonymní výpověď, achjo.
Ahoj K., :-) Ujišťuji Tě, že pokud by malá prsa někomu „vadila“, najdeš i plno takových, kterým se Tvůj profil bude naopak líbit, případně existuje dost chlapů, kteří takové věci nemají potřebu vůbec řešit…
mě už několik lidí řeklo že jsem škaredá….a ani nemám kamarády…….vůbec nevim co mám dělat aby si mě lidi vážili a měli mě aspoň trochu rádi…..
Kašli na ně .aby si měla kámoše tak stačí se nepřetvařovat a třeba se přihlásit do nějakého kroužku.
Díky, asi máš pravdu, nepřetvařovat se…
no když mam kratke vlasy a ostatní se mi posmivaji ze vipadam jako kluk.posmivaji semi i
kluci.tak to neni vubec lehke
Přesně tak
já jezdím na ten samí tabor 4 roky a máme tam country bály 3 roky mě žadny kluk nevyzval o tanec když byla dámská volenky a já pro někoho šla tak to odmít a šel s nějakou ,,prsaticí,, a já na tom country bále jen seděla ale 4 rok se to změnilo kluci kteří na ten tábor jezdí dlouho jako já nebo jim je stejně jako mě a jsou se mnou ve skupině poznali jaká jsem a začeli pro mě chodit a já byla štastná.. TENTO ČLÁNEKJE ČISTÁ PRAVDA !!!
To míáš veliké štěstí :)
Ahoj,já mám velký problém,jsem ošklivá-pihatá,jako pstružák,tlustší,a v rodině máme za dospěla širokost pasu kolem pul m,udělám s tím něco?,jednou sem málem brečela,když porovnávám sebe a ost. holky,nebo sebe jako dospělou a ost. dosp. štíhlé ženy, je mi 12,řekla jsem si „tak,co,je na mě hezký?“,ticho,pak smich,pak smutno,did nic!mám široká stehna,nemužu nosit kratasi,a to,miluju devátáka,co je horší,být hnusná a milovat…..Pomoc,jsem jediná ze třídy(7.A)která nechodila s klukem,při hře „pravda-ano,ne“ a otázce „máte nekoho“ jsem musela říct lež,jinak nekonečné pohledy udivených holek mám i ve snech.Teče mi slza kdž to píšu,na mě nic hezkýho není,jo a…Neoblíená!přestávky v koutě,a to nejhorší…moje BFF mě odkopla jako prasklý míč,šla za „lepšíma“,kdybi řekla žeji nevyhovuju,zlepšila bych se,NE!Naštěstí tu byla moje kámoška,protože je vyjíměčná zveřejním ji,je to Lucka Michlerová,vtipná,vždy naladěná na vtip.Díky,Prosím poradte,
PS:Na psaní smutného mám talent,ale talent na život mi chybí.
Ahoj,
je mi 13 a kluka jsem taky ještě neměla. Je pravda že kvůli tomu nešílím a nepíšu smutné statusy na fb a nefotím se vyzívavě na Snapchat :D Myslim si ,že ošklivá jsem .. Rovnátka.. Kvuli tem se mi kluci ve tride smejou.. Ale ja jsem se na ne naucila kaslat. Strasne doufam ze se to zlepsi :)
„Je mi 12 / 13 / 14 /15 a kluka jsem taky ještě neměla“. Funny.XD
Mně je skoro pětadvacet, jsem panna a co jako. ;-)
Ahoj je mi 14 a sem psichicky totalne nadne kluci se mi smeji ze sem moc namalovana a to jediny co pouzivam je rasenka nebo ze to a to nemam jediny den kdyby ke mne byl nekdo hodny nemám ani jednu kamaratku a sem sama jediny co mam je cviceni a sem s tim spokojena ale porad mi neco chybi a nevim co to je mozna podpora od kamaradu a nebo tak ale citit se sama a vedet ze jedinej clovek co vas ma rad je vase mamka neni uplne nejlepsi.
A tak se chci zeptat jak se zbavit pocitu samoty a smutku a ohledne sebevedomi?
Ahoj, kamarádky si můžeš sehnat v nějakém kroužku. Jaké cvičení myslíš? Chodíš tančit, cvičíš sama doma, ve fitku? Jestli se ti kolektiv ve tvé třídě nezamlouvá, mimoškolní kroužky tě můžou bavit. Tam najdeš kamarádku, která má společné zájmy. Rozhodně si nemyslím, že je to tak zlé, jak tady píšeš. Třeba jen teď řešíš nějaký splín. Vykašli se na kluky, kteří se ti smějí, neber je tolik vážně. Rozhodně není mamka jediný člověk, co tě má rád. Možná máš vedle sebe, kdo tě dokonce miluje a ani o tom nevíš.
Diskuze je uzavřena.