Je to tak, časy, kdy jsme od rána do večera běhali venku s kamarády z celého sídliště, jsou v nenávratnu. Dnešní mládež je odkázaná na vskutku „virtuální“ svět přátel. Patříš ale mezi ty, kterým přijde jako ztráta času trávit celé dny doma před televizí nebo u počítače? Chceš raději trávit čas venku, na čerstvém vzduchu? Tak popadni telefon a vydej se ven za dobrodružstvím zvaným GEOCACHING!
http://www.youtube.com/watch?v=1YTqitVK-Ts
Geocaching je jakési celosvětové hledání pokladů – outdoorová aktivita, v podstatě hra. Tato hra není ve světě žádnou novinkou. U nás v Čechách největší rozmach postupně zaznamenávala od roku 2002. A její obliba neupadá. Připravených je pro tebe hned několik zásadních úkolů:
- Prvním je bezplatná registrace svého unikátního NICKu na internetové stránce geocaching.com. Tak získáš informace o tom, kam se máš vydat hledat.
- Druhým úkolem je mít telefon umožňující gsp navigaci, nebo přímo samostatnou outdoor navigaci.
- Tím zásadním úkolem je nalézat venku za pomocí souřadnic tajně umístěné schránky (tzv. cache – čte se „keš“, lidově přezýváno „keška“). Jako indicie ti budou poskytnuty souřadnice, velikost keše, ale i obtížnost nalezení a složitost terénu.
- Po nalezení takového pokladu stačí zapsat na zde umístěný papír (tzv. logbook) datum nálezu a svůj nick. (posléze na svém profilu na stránce geocaching.com danou cache označíš jako „nalezenou“.)
- A posledním úkolem je uložit schránku na původní místo nálezu tak, jak byla a VYDAT SE NAJÍT DALŠÍ!
A co je na této aktivitě tak unikátní? V první řadě je ohromné, že se jí můžeš věnovat všude na světě. Ať už jsi doma v Čechách, nebo na dovolené v zahraničí, kešky jsou pro tebe připraveny v každém městě. Co se týče zahraničí, je to ideální způsob jak probádat a navštívit zajímavá místa v daném městě, nebo státě. Jednotlivé schránky s poklady jsou totiž zakládány samotnými hráči, kteří také průběžně kontrolují jejich aktuální stav. Proto jsou to zpravidla lidé, kteří v daném městě žijí a během hry vás zavedou na zajímavá místa (mnohdy i taková, která v žádném průvodci nenajdete).
Mezi další pozitiva patří možnost poznat nové přátele, lidi, kteří se také geocachingu věnují – často jsou pořádané „eventy“, schůzky všech cacherů (v češtině přezývaných „kačerů“).
Parádní je také fakt, že geocaching je neustálá výzva. Nejen, že každý den vznikají nové a nové kešky, ale navíc je každá keš jiného typu (magnetická, atd.) a hlavně je vždy jinak těžké ji nalézt. To záleží na terénu a obtížnosti (stupnice 1-5). Pro představu:
- Terén 1, Obtížnost 1 = schránka umístěná například v části zábradlí. Je zpravidla dobře nalezitelná a terén neskýtá žádné překvapení v podobě lezení po skalách, potápění se, atd.
- Terén 5, Obtížnost 5 = k takovým keškám se zpravidla musíš dopracovat. Jsou velmi těžce odhalitelné, a často ve špatně dostupném terénu.
A v neposlední řadě je to způsob, jak jen nesedět doma jako pecka a udělat něco pro sebe. S každou nalezenou keší budeš mít lepší náladu. Navíc, v některých keších jsou opravdové poklady, předměty, které tam umístili jiní hráči, ale pozor! Vezmeš-li si něco z kešky, musíš tam dát na oplátku věc stejné, či vyšší hodnoty!
Básním tady o výhodách, ale jak dobře víte, vše má svá pozitiva i negativa. Snad jedinou nevýhodou geocachingu jsou tzv. MUDLOVÉ, neboli lidé, kteří se geocachingu nevěnují. Právě kvůli nim je zapotřebí dávat během nalézání keší velký pozor na to, aby tě při vyzvednutí kešky nikdo neviděl. Člověk je tvor zvědavý, často se tak stává, že když tě mudla uvidí, následně se jde sám podívat, co jsi to tam vlastně hledal / schoval. Najde „pro něj“ obyčejnou krabičku s papírem, a co s ní udělá? Vyhodí ji, protože pro něj význam nemá.
Každopádně, na co ještě čekáš?! Popadni telefon, nejlepšího kamaráda, kamarádku, nebo třeba i rodiče, a vydejte se společně zažít legraci, dobrodružství a najít nějaké poklady…
Jmenuji se Martina a je mi 23 let. Původem jsem z Pardubic, ale zeptat se mě na cokoliv ohledně tohoto města, asi budu u většiny otázek tápat. Není to snad ani tím, že bych Pardubice neměla ráda, ba naopak, jako město pro život se mi líbí.. Ale vždy mne to více táhlo do zahraničí, poslední 3 roky především do Francie.
V Pardubicích studuji univerzitu – ekonomické zaměření, a v budoucnu doufám, že vás budu ohromovat skrze marketingové kampaně pro nadnárodní společnosti :-) Touha po životě v zahraničí zapříčinila, že oficiálně jsem sice studentkou Pardubické Univerzity, ale momentálně studuji obor Mezikulturní obchodní komunikace v Anglii, ve městě Preston. Možná si nyní říkáte, že to je přinejmenším divné – tvrdím, že mě láká Francie, ale studuji v Anglii. Je to strategie :-) Ve Francii jsem již studovala před dvěma lety – na ostrově Réunion, což je de facto jedna z nejvzdálenějších částí Francie (nachází se u Madagaskaru). Tam se také hodlám příští rok za studiem vrátit, pěkně do tepla rovníkových oblastí. A snad již s anglickým titulem MA, který mi zajistí lepší pozici na tamním pracovním trhu. Na tomto ostrově bych totiž v budoucnu ráda žila.
A co mě vedlo k přispívání na blog proslecny.cz? Lásku k psaní jsem objevila již před lety, ale co je důležitější, v přispívání na tento blog vidím smysl. Moje mládí („mládí“, zvláštní toto slovo použít bez toho, abych sama sebe chtěla označit za „starou“) bylo velmi bouřlivé, rodiče si se mnou užili, a já sama jsem se musela postupně najít. Což není proces jednoho dne, či týdne. Je to životní úkol na několik let! Díky tomu vím, jak moc to dá mladým slečnám zabrat, než mohou říci „Vím, kým jsem“ :-) A proto jsem tady, nechci být jen někým, kdo sem bude psát články. Naopak, ráda bych se stala Vašim parťákem v dobrém i zlém, kamarádkou, na kterou se můžete obrátit s každým problémem a víte, že Vás v tom nenechá…