U článků, které se týkají domácích mazlíčků, bylo vždycky hodně komentářů, protože Vás zajímalo hrozně moc věcí – jestli je lepší pes nebo kočka, jak přemluvit rodiče nebo kolik času a financí se takovým mazlíčkům musí věnovat. Když jsem nedávno přemýšlela nad tím, jaký článek tady není, nebo co bych tak mohla sepsat z vlastní zkušenosti, napadlo mě – proč se opět nezaměřit na domácí mazlíčky?
Asi největší zkušenosti mám právě s kočkami, protože doma mám Lilu a Sisinku a nikdy bych je za nic nevyměnila. Prošla jsem si s nimi fází kotěte i starší kočky a tak bych se s Vámi chtěla podělit o to, jaké to je mít doma kočičku, co je k tomu všechno potřeba a pro koho je taková kočka vhodná.
Je mi naprosto jasné, že spousta věcí, které tady řeknu, jsou samozřejmosti, které mnoho z vás bude vědět a budou možná i považovat za hloupé to tu psát, ale budu se ale snažit shrnout vše podstatné a nic nevynechat. Pokud máte taky zkušenost s těmito tvorečky a všimnete si, že jsem zapomněla něco podstatného, budu samozřejmě ráda, když se o to podělíte v komentářích! :)
Proč si pořídit zrovna kočku?
Na kočce je skvělý ten fakt, že je malinká a relativně nenáročná. Nepotřebuje, aby si člověk s ní neustále hrál a věnoval se jí – všechno si dokáže vynahradit sama. I jako koťátka jsou samostatnější než psi, nepotřebují tolik pozornosti a péče.
To je několik málo důvodů, proč jsem chtěla zrovna kočku a ne pejska. Nemám tolik času, musím chodit do školy, do práce, učit se a když si člověk pořídí psa (navíc bydlíme v bytě), je nutné počítat s tím, že se mu bude muset věnovat, starat se o něj a pravidelně, alespoň 3x denně ho venčit – což jsou věci, které kočka tak nutně nepotřebuje. Navíc kočky se nemusí učit chodit na určité místo (na toaletu) – stačí koupit kočkolit a problém je vyřešen.
Co se někomu na kočkách nemusí líbit?
Když si odmyslím ty hezké věci, které jsou na kočkách fajn a kvůli kterým jsem si dva mrňousy pořídila, nesmím zapomenout i na zápory a nedostatky, které mají všechna zvířata. Kočky jsou tvorové neuvěřitelně tvrdohlaví a když chceš něco naučit kočku, pravděpodobně neuspěješ.
Nejsou tak ochotné se učit jako psi a nějaké zvyšování hlasu nebo symbolické „plácnutí“ vůbec nepomáhá – často právě naopak. Jakmile se kočce něco nelíbí, není spokojená, umí to dát pořádně najevo – může se začít počůrávat mimo svojí toaletu, může začít víc ničit věci nebo (pokud jí pouštíš ven) chodit domů méně častěji.
Navíc kočky jsou neuvěřitelně konzervativní – nelíbí se jim velké změny, obzvlášť těm dospělým kočkám. Proto může být problém, když vlastníš kočku a chceš si pořídit jiné zvířátko – spoustě kočkám se to nemusí líbit a na zvířátko mohou žárlit.
Na druhou stranu…
Každá kočka je jiná a hodně záleží na tom, jaké budeš mít při výběru štěstí. Vidím to sama doma – Lila (starší kočka) je už od koťátka hrozný strašpytel a pamatuju si, když jsme jí poprvé přinesli domů, tak strašně se bála odejít z ložnice, že by snad dobrovolně chcípla hlady, kdybychom jí nepřinesli misku s jídlem. Je ale hrozně hodná, nikdy nevytahuje drápky, nekouše a strašně ráda spí na hrudníku, asi kvůli teplu a tlukotu srdce.
Sisinka je na druhou stranu strašně živá, ničeho se nebojí, často se stává, že před ní utíkají psi, místo toho, aby ona utíkala před nimi.
Záleží na povaze každé kočky a samozřejmě i na tom, jak se k ní budeš chovat a jaké prostředí a možnosti jí dáš k dispozici.
Co musím mít, když si chci pořídit kočku?
Samozřejmostí jsou různé misky na jídlo, na vodu, samotné jídlo, popř. pelíšek, kde bude spát. (Ono je to vlastně jedno, i když jí vlastnoručně s láskou připravíš pelíšek, stejně ti zabere postel!)
Pokud nebude venku, je důležité obstarat jí toaletu, kam může chodit. Nejlepší řešení je určitě kočkolit. Kočkolit je druh steliva, kde kočky vykonávají automaticky svou potřebu, tedy je to nemusíš učit. Může se ale stát, že koupíš špatný druh/značku a kočce nebude vyhovovat – pak je nejlepší zkusit druhů více. Ve zverimexech prodávají speciální kočičí toalety, které jsou uzavírací (s dvířky, kterými kočka jen proleze) a pak se nemusíš bát, že bude v bytě cítit, že tam bydlí kočky. Cena takové toalety se pohybuje okolo 300 – 1.000 Kč (záleží na značce, typu, velikosti). Kočkolit, který se musí průběžně vyměňovat, není drahá záležitost, pořídíš ho buď ve zverimexu nebo i v hypermarketech za pár korun.
Určitě je také vhodné pořídit nějakou přepravku, až půjdete k veterináři – některé vystrašenější kočky totiž velice rády škrábou a utíkají, proto je přepravka nutná.
Skvělá věc je škrabadlo pro kočky. Na tom si mohou brousit drápky, které by jinak museli brousit o nábytek, což určitě není nic žádoucího. Opět cena závisí na velikosti, my kupujeme domů klasické malé, přibližně za 200 Kč.
A pořiď koťátku i nějaké hračky – myšky, provázky, míčky – zabaví se, i když nebude nikdo doma. Je ale fakt, že ty nejlepší hračky jsou ty nejjednodušší. Koupili jsme Sisince krásný pelíšek, dali jsme jí tam spoustu hraček a stejně se zabydlela v papírové krabici za deset korun! :)
Budu muset k veterináři?
Určitě! Svoje koťátko můžeš nechat vyšetřit, zda nemá nějakou infekci nebo zánět – často se stává, že se kočky od sebe nakazí, můžeš jí nechat očkovat a veterinář ti také doporučí nějaké tabletky na odčervení, popř. kapičku proti klíšťatům, blechám a jiným parazitům.
K veterináři budeš pravděpodobně muset i později, až se kočka bude mrouskat. Pokud nechceš koťátka, je nutné dát kočku vykastrovat nebo tenhle problém vyřešit jinak (určitě je to lepší než poté nevědět co s koťaty nebo je topit). Kastrace se provádí nejčastěji právě, když se kočka začne mrouskat, což může přibližně v půl roce až roce jejího věku. Veterinář ti řekne, co kastrace obnáší, kolik stojí a jak poznáš, že je vhodný čas, tam kočičku přinést.
S Lilou a Sisinkou chodíme k veterináři každý půl rok nebo když mají nějaký problém. Obě dvě máme v plánu dát vykastrovat (Lila už vykastrovaná je, Sisinka se ještě nemrouská), protože upřímně nevím, co bych potom dělala s koťaty.
A co nakonec?
Doufám, že jsem shrnula to důležité, i když samozřejmě určitě je možný, že jsem na něco zapomněla – divila bych se, kdyby ne!
Lile (tříbarevná) jsou přibližně tři roky, Sisinku (černobílá) máme od začátku září – největší problém byl, když jsme Sisinku přinesli domů, protože Lile se to ohromně nelíbilo, odmítala jíst a na Sisi neustále prskala nebo jí jednou za čas pořádnou ťafla. Nakonec si na sebe ale zvykly a řekla bych, že jsou ve velice spokojené fázi života!
Sisinka vs voda z kohoutku;)
Je mi 22 let, pocházím a dodnes žiji v Kutné Hoře a až vystuduju, pravděpodobně Vám budu vyrábět nebo prodávat léky (můj studijní obor je farmacie). Moje pravé jméno je Lucie, ale na internetu mě můžete potkat pod nickem Mersmerize, na který jsem přišla asi před dvěma lety, díky mé oblíbené hře Final Fantasy.
Blog na kterém se právě teď nacházíte jsem založila 14. listopadu 2010 a vznikl ze dvou důvodů. Ten první byl, že jsem se potřebovala ze všeho vypsat, informovat o tom, že tu taky jsem a druhý důvod byl pomoci ostatním mladým slečnám, které si s něčím nevědí rady. Nejsem všeznalá, nevím a nevyznám se ve všem, ale jsem učenlivá a ráda se dozvídám nové věci.
Jiný zvíře než kočku bych už nechtěla,bohužel to má ale i jeden zápor a to jak mile je kočka nemocná bohužel to stojí hodně peněz,sama moje mamka platila přes deset tisíc za hospitalizaci a já sama hodně budu přemýšlet až budu bydlet sama jestli si zvíře pořídím.Každopádně svýho kocoura miluju ale bohužel né pokaždé je zvíře spravná volba podle mého samozřejmě :))
Jinak máš krásné kočičky :)
Deset tisíc? Páni, to nám se teda ještě nic podobného (díky bohu) nestalo.
Skvělý článek! Já kočičky zbožňuji, ale bohužel zatím žádnou nemám…jen u přítele, ale jednou si pořídím svou vlastní..což bude až tak za 2 roky, až dostuduji :-) a už se na to opravdu těším… jen bych spíš uvažovala o kocourkovi. Teď mě napadá otázka.. jestli třeba nevíš, jaký je mezi nimi rozdíl co se týká chování atak? Někde jsem slyšela, že mají tendence utíkat a že ani nejsou tolik mazliví jako kočičky. :)
My jsme kocourka nikdy neměly, já jsem nechtěla, protože někteří známí, kteří ho mají, tak si stěžují, že jim často čůrá mimo toaletu, značkuje si tak území. Co se týče mazlivosti, myslím, že to záleží na charakteru kočky, k některé „kočičí slečny“ nejsou vůbec mazlivé:)
Myslim si že kočka a pes se spolu srovnávat nedaj. Každý jsou úplně jiný ale já bych pejska nikdy za kočku nevyměnila.:)) Navíc mám na kočky alergii :D:D Ale v obojích je něco krásného:)
No…já mám radši kočky, ale taťka je z neznámého důvodu nenávidí … :-/ Takže máme pejska-mám svou fenečku ráda -to ano!!- ale je hrozně moc práce s ní. Venčit minimálně4x-i když už je dospělá-utírat popř.loužičky, denodenně cvičit povely a poslouchání toho otravného štěkání!!
…ovšem-opět záleží jen a pouze na povaze psa
Já jsem s pejsky velmi zpřízněná. Jde mi je cvičit apod. Takže mě to opravdu nedělá problém, ale jestli je dospělá a dělá loužičky, nebo štěká? Tak jí promiň nemáš vychovanou, mě i když je to štěně už čůrá venku a zadrždí to. A ano učíme se štěkat na povel. Ovšem stejně jako kočka mňouká i pes štěká, je to pes, co by si chtěla?! :D:D
A 4krát venčit psa v dospělosti je v pohodě. Já se štěnětem musim chodit každou hodinu.. Kromě noci..
Otravné štěkání: to toho psa asi moc ráda nemáš :)
Je to všechno věc názoru :)mne kočky přijdou odporné
Mě třeba nepříjdou odporné, některé kočoky jsou krásné, ale jen na fotce, já bych je doma mít prostě nesnesla, vadí mi ta jejich tvrdohlavost a jak vás někdy vnímají jen jako toho kdo jim dá nažrat a prostor kde můžou být a tim to končí.. :/ Pes je oddaný za vás položit vlastní život.. Prostě je nemusim..
Miluju kočky. Měli jsme doma dvě, bohužel jednu jsme museli utratit a druhou dát pryč kvůli bráchově alergii. Bylo mi to tenkrát strašně líto. Ted´máme malýho 5-ti letýho maltézáčka a za nic bych ji nevyměnila :)
Maltézáčci jsou super! :D:D Jsou takový ňuňatý:) Když jsem byla malá tak jsme kotě našli ale protože jsme bydlely na vsnici a nechali jí (Rézinku) běhat po venku jednoho dne ji přejelo auto… :(( Ale Psi jsou bižští (podle mě :D)
Jo, všichni pejsci jsou fajní :) A ona je fakt hodná. Je to takový gaučák :D Vleze do postele a zahrabe se pod peřinu ani nevíš jak :D
To je mi líto :( Vím jaké to je když ti umře kočička :(
Já teda kočku měla a nakonec umřela,protože si roztrhla břicho s koťatama,nepovedlo se ji zachránit :( Ale kočku bych si už nepořídila,protože bydlíme na vesnici a kočku si vždy přivlastní někdo jiný,takže vlastně naši kočku měli sousedé a k nám přišla jen na jídlo,což mě mrzelo,měla jsem ji ráda :)
To mě mrzí, že umřela… Nedivím se ti, taky by mě rozčilovalo, že mi někdo bere kočku:D
Hezký článek, máš roztomilý kočičky.
Roztomilý, to oni jsou, ale Sisinka je pěkná potvora:D
My máme nějak přes rok kocourka.. To je nejdokonalejší zvíře co znám :D Jdeme na procházku a on jde s námi, bez vodítka žejo, furt se nás drží, povídá si s námi.. Fakt, mu něco řekneme a on odpoví. To je bomba prostě :D lepší jak pes :)
To je super, naše moc nemňoukají, jen když ví, že je čas k jídlu:D
Konečně inteligentní článek o chovu koček. Snad díky tobě mnoho dívek teď předejde tomu, že si koupí kočku, aniž by o ní tušilo víc než že je roztomilá a dá se hladit.
Taky mě často překvapuje, že si někdo pořídí zvířátko a nic o tom neví a co si budem povídat, často to jsou i dospělí:)
To se máš, že máš tak hodné kočičky:) Já mám kocoura, je mu sice rok.. Ale to je velký plašan, místo škrabadla si spíše oblíbil mou postel :D Kouše škrábe,když je naštvaný,ale nadruhou stranu se i pomazlí a je i vtipnej :D A vodu z kohoutku miluje, pořád ji pije.. Ale z misky? To nee, to mu voda nejede :D
To Lila pije jak z kohoutku, tak z misky, Sisinka zase hlavně z misky a s kohoutkem si teda spíš hraje a snaží se tu vodu chytit:D
Pěkný článek! Jen bych asi netvrdila, že všechny kočky automaticky poznají, že mají chodit na kočkolit. Jsou i také, které aspoň ze začátku za toaletu považují vše měkké – třeba postel. :)
Já osobně upřednostňuji králíky – v mnoha ohledech jsou jako kočka (velikost, čistotnost, trochu i chování, teritorialita…) ale přeci jen jsou o něco mazlivější, snad i vycvičitelnější a když je rozzlobíš, tolik tě neztrestají. :)
U nás nikdy s chozením na záchod problém neměly, i když je fakt, že když se Lila mrouskala, tak měla tendence chodit jinam, ale po kastraci jí to přešlo:)
Ty máš takový štěstí :) Miluju kočky, ale táta je nesnese, takže máme doma 2 morčata a už bych je za nic nevyměnila :D Jinak na chalupě jich k nám pár chodí, krmíme je, a ty co to snesou, jdou i dovnitř se ohřát :) Tvoje kočky jsou nádherný!
Ty fotečky mi připomněly mojí milovanou Peggynku… :( Peggy byla naše koťátko, můj mazlíček,neala jsem na ní dopustit… Zbožňovala jsem jí, ale bohužel se ztratila.. Byla to totiž pořádně neposedná a odvážná číča. Vlezla kam mohla – a bohužel i k našim sousedům oknem do obýváku. A oni nesnáší kočky, takže pohrozili, že jí NĚCO udělají, když tam ještě jednu vleze! :((((((((((( Tak jsme jí radši dali na prázdiny k babičce, jenže tam se ztratila… Od té doby mamka už kočku nechce… Jenže já kočky zbožňuju..♥.
Tvoje kočičky jsou moc krásné :)
Já milovala dědovu kočku, jmenovala se Terezka, černo bílá :) a když jednoho dne zemřela, myslela jsem, že to nepřežiju :(
Jo a tvé video mě moc pobavilo, kočička má ráda vodu? :D
Sisinka miluje vodu, klidně jde dobrovolně do vany.. je to divná kočka:D
Já mám kočku a kocoura a nikdy bych je nevyměnila. Kocour se chová stejně jako moje rok a půl stará sestra, takže mi ji vynahrazuje, protože ji moc nevidím. Křičí, když někam odejdu, pronásleduje mě na každém kroku, všechno musí vyzkoušet, očmuchat, okoukat, všude vleze a pořád běhá po domě a rozbíjí věci. Zato kočka (jeho máma) je klidná, klidně celý den prospí a ráda se mazlí, ale když nemá náladu, je protivná a kouše. A i když mě občas neuvěřitelně rozčilují, není nad to, když se ráno vzbudí a jdou dospat ke mně do postele :)
Hezky článek
já mám doma kočky 4. Koťata si porizujeme vždycky po roce. Bydlíme blízko vesnice ale okolo baráku jsou jen pole a lesy. Kočky tam jsou jako doma. Mám je vycvičené že na zavolání přijdou a když začnu ťukat miskami o sebe pribehnout protože vědí že něco dobrého dostanou. Jsou to naprosto obyčejné kočky které dají přednost myši před pamlskama. Už sem rezignovala a za myši či ptáky je pochvaluju ale mrzí mě že nechtějí ty pamlsky :-( chodí i domů kde slidi po stole a pokud se nehlidaji tak něco sežerou. :-)
Dobrý článek. Kočky miluju, ikdyž jsou to někdy srašné potvory :D Líbí sem i na nich, že jsou takové osobnosti, dělají si co chtějí. No s tím škrabadlem máme celkem problém, protože ikdyž ho doma máme, tak pro něho je nejlepší škabadlo naše křeslo( používá ho, když se naši nevzbudí hned a nedají mu hned nažrat:D)
Ahoj Mers, máš moc hezký blog a kočky. Jenom bych chtěla říct, že není až tak docela pravda, že kočky se nejdou vycvičit, třeba moje kočka si umí na povel sednout(opravdu, věř mi), prostě řeknu sedni a v pěsti nad ní držím pamlsek a ona si pod něj sedne. Naši hosti se tomu vždy diví, ale není na tom nic těžkého, jenom musíš mít hyperaktivní kočku jako já:).
Ne, nemyslela jsem to tak, že se kočky vůbec nedají vycvičit, ale že to jde dost těžko než třeba u takových psů, ale samozřejmě máš pravdu, že to jde:))
Sisinka je roztomilá! :) A Lila má takový rozumný pohled… :)Skoro jako kdyby byla SIsinčina chůva, která j učí, jak by se mladá dáma (kočka) měla chovat! :)
Lila jak je dospělá kočka, ta už je taková míň hravá a proto má takový míň rošťácký výraz:D Sisinka jí hrozně zlobí:D
My máme nejchlupatější kočku v celém okolí :D. A nejspíš i nejmazlivější, skoro pořád zamnou chodí a chce chovat :D.
My máme v domě dva kocourky a jednu kočičku.
Jeden kocour je ještě tříměsíční kotě a toho druhýho dospělýho hrozně otravuje…je to takovej divoch.
Zato kočička..ta si oblíbila jednoho člověka-ode mě se nenechá ani pohladit a na kocoury pořád syčí.
Ahoj, když jsme měli chvilku koťátko (pak si ho vzala teta), přišlo nám, že.. je mi to skoro blbý to psát :D, prostě jí smrděl zadek. Když se ke mně tulila, třeba kolem krku, byl zápach dost nepříjemný. Nevím, čím to bylo, ale mám dojem, jestli to nebylo těmi masovými kapsičkami Whiskas apod. Jak je to s tvými kočkami?
Čičinky já miluju. Sama mám doma dvě, ale k další už rodiče asi nepřemluvím. :)) Jak si psala, že jsi čičině koupila pelíšek s hračkama a ona si zabrala krabici.. Nám se stalo něco podobnýho.. Když jsme si pořizovali kočičku, taky jsme jí koupily pelíšek, škrábadlo s domečkem a hromadu hraček… Ona si samozřejmě zabrala garáž a tam kus polystyrenu a pneumatiku. ;)
Ahoj Mers. Za pár let si plánuju koupit kočičku, a chtěla jsem se ohledně kočičky na něco zeptat.
1) Je lepší kocourek, nebo kočička?
2) Musím si ji koupit s PP nebo bez?
3) Měla bych ji/ho nechat kastrovat?
Děkuji za odpovědi :) Ps. Kočičku si chci koupit šlechtěnou, ale nechci s ní chodit na výstavy a tak :) Jen prostě pro mé potěšení :)
Kočičky jsou boží. My jsme si našeho kocourka vzali před 3 lety přes http://zvirata.hyperinzerce.cz/inzerce-kocky-kotata/ a už si to bez něj nedovedeme ani představit.
No:D já mám kocoura a ten by se vody nikdy nedotkl :D ale zato je hodně čistotný jen ho trochu pohladím a hned se musí olízat náš kocour je takový že mamka mu něco řekne a on nám vážně rozumí a odpoví nám :D takže bych ho nikdy nevyměnila a doufám že tu bude ještě dlouho:)
ahoj, taky jsem měla kočku Sisinku, byla zrzavá, já si teda myslím, že pelíšek i hračky se dají udělat doma :) my to tak teda děláme a kočky jsou spokojené :))
já mám kočku a je skvělá
Ahoj,
máš roztomilé kočičky.
Ahoj, kočička je opravdu nádherná, já se teď strarám o 3-letého kočičáka Thomase (britská modrá) a mám trošku problém s krmením. Nějak nám nechutná :-(
Od kamarádky jsem dostala typ na krmivo Calibra cat adult pro dospělé kočky.
Pokud se najde někdo kdo má vyzkoušeno, budu ráda za reference, jinak čím krmíte?? Asi je to jak u lidí, každému nám chutná něco jiného, ale názorem určitě nepohrdnu :-)
Ahoj,
zkoušeli jsme Calibra dávat naší kočce, vůbec to nežrala. Ani kocour u babičky to nežral, žral to jen ježek, co k nám chodí. Naše čiči má nejradši Purina One nebo Friskies, kocour od babičky zase miluje Whiskas. Každá kočka je jiná, musíš vyzkoušet, co mu chutná.
Ahoj zkus koupit kvalitní granule. To co jsi popsala není kvalita. Moje kočka byla též vybíravá, nechutnalo jí.. Poradili jsme se u veterináře a doporučil nám značku ANNAMAET CAT FOOD. U veterináře je koupíš za dobrou cenu. Tahle stránka je moc drahá – stránku jsem dala abys věděla o jaké granulky jde pethome.cz/cs/kocky/11380-annamaet-feline-chicken-fish-907kg-757946333203.html
Já mám kočky strašně ráda. Jsou jako já… Tvrdohlavý, ukňučený a dělají si co chtěj. Ale naprosto chápu že kočky někdo nemá v oblibě.
Máme domácí kočku – jmenuje se Fiona, je jí už přes rok, ale nevím si s ní rady. Lítá mi po bytě jak stíhačka, po nábytku už fakt nevím co s ní je :( vykastrovaná není, poradí mi někdo prosím? :(
Já mám zvířata moc ráda, o to hůř nesu, když nějaké v mém okolí zemře, když si s nimi někdy u známých hraji.
Diskuze je uzavřena.