Podívám se do zrcadla a říkám si, že s tou postavou je potřeba začít konečně něco dělat. Je Ti tato situace povědomá? Ano, ale ono to není jen tak! Upravit stravu, začít více cvičit, omezovat a kontrolovat se. Spousta z nás se při té myšlence zalekne a začne raději pátrat po ověřené a zaručeně účinné drastické dietě, kdy je nutné se týdny omezovat a i přes to naše snaha přijde vniveč díky jojo efektu. Pojďme se tomu ale podívat na kloub..
Každý, kdo již zkusil nějakou tu dietu, mi dá za pravdu, že to je de facto ztráta času. Jojo efekt je prevít a málokdo se mu vyhne obloukem. Je to tím, že tělo je organismus, který se výjimečně dobře adaptuje na nové podmínky. Reaguje na to, kolik mu dopřáváme energie ve formě jídla. Snížíme-li množství jídla, krátkodobě tělo musí pracovat s nízkým zdrojem energie a bere si energii ze zásob – z tuku. Ano, to je sice účel, ALE pozor! Opravdu jen krátkodobě! Po zpravidla 2-3 dnech, co jsme snížili množství jídla, mu dojde, že více energie už dostávat pravděpodobně nebude a naučí se pracovat s tím málem, co dostává. To znamená, že již chybějící energii nebere z tuků, prostě se nové situaci přizpůsobí.
Po pár týdnech (na konci diety) se vrátíme k normální stravě. Tudíž navýšíme množství jídla, které dennodenně přijímáme. A tady je ten problém. Naše tělo si během diety již zvyklo, že musí pracovat s málem energie, co se mu denně dostává. Nyní ale naopak má energie přebytek a samo neví, jak ji efektivně spotřebovat, protože ji už nepotřebuje! Právě proto tuto energii začne ukládat ve formě tuku na horší časy. Neboli – nastane onen jojo efekt a jsme tam, kde jsme byli.
Jsou tedy jen dvě možnosti. Buď se celý zbytek života omezovat a hlídat, nebo zkusit takzvané sacharidové vlny, o kterých si povíme příště. Než si ale o sacharidových vlnách povíme více, napište mi do komentářů, zda i vy už máte osobní zkušenost s jojo efektem, nebo dietou..?
Autorky článků se Vám budou představovat v sekci Blogerky. Postupně tam budou doplněny fotky a další informace.
TIP: Netradiční postupy když držíte dietu
Jmenuji se Martina a je mi 23 let. Původem jsem z Pardubic, ale zeptat se mě na cokoliv ohledně tohoto města, asi budu u většiny otázek tápat. Není to snad ani tím, že bych Pardubice neměla ráda, ba naopak, jako město pro život se mi líbí.. Ale vždy mne to více táhlo do zahraničí, poslední 3 roky především do Francie.
V Pardubicích studuji univerzitu – ekonomické zaměření, a v budoucnu doufám, že vás budu ohromovat skrze marketingové kampaně pro nadnárodní společnosti :-) Touha po životě v zahraničí zapříčinila, že oficiálně jsem sice studentkou Pardubické Univerzity, ale momentálně studuji obor Mezikulturní obchodní komunikace v Anglii, ve městě Preston. Možná si nyní říkáte, že to je přinejmenším divné – tvrdím, že mě láká Francie, ale studuji v Anglii. Je to strategie :-) Ve Francii jsem již studovala před dvěma lety – na ostrově Réunion, což je de facto jedna z nejvzdálenějších částí Francie (nachází se u Madagaskaru). Tam se také hodlám příští rok za studiem vrátit, pěkně do tepla rovníkových oblastí. A snad již s anglickým titulem MA, který mi zajistí lepší pozici na tamním pracovním trhu. Na tomto ostrově bych totiž v budoucnu ráda žila.
A co mě vedlo k přispívání na blog proslecny.cz? Lásku k psaní jsem objevila již před lety, ale co je důležitější, v přispívání na tento blog vidím smysl. Moje mládí („mládí“, zvláštní toto slovo použít bez toho, abych sama sebe chtěla označit za „starou“) bylo velmi bouřlivé, rodiče si se mnou užili, a já sama jsem se musela postupně najít. Což není proces jednoho dne, či týdne. Je to životní úkol na několik let! Díky tomu vím, jak moc to dá mladým slečnám zabrat, než mohou říci „Vím, kým jsem“ :-) A proto jsem tady, nechci být jen někým, kdo sem bude psát články. Naopak, ráda bych se stala Vašim parťákem v dobrém i zlém, kamarádkou, na kterou se můžete obrátit s každým problémem a víte, že Vás v tom nenechá…
