Proč vlastně žiju v Dánsku? Můj life #1 Zatím bez hodnocení.

V mých informacích jste se mohly dočíst, že žiju v Dánsku. A určitě sis říkala proč.

Všechno to začalo, když táta nastoupil do nové práce, kde pracoval jako šroubek od rána do večera a byl nevyspalý. Vydržel to tam 7 měsíců, ale pak už to nešlo. Začal shánět novou práci.

Pak v jejich práci dostali 3 lidi možnost práci v Dánsku v lepší pracovní době. A táta měl to štěstí, že ho vybrali.

Ale byl problém. Já jsem nechtěla odjet. Měla jsem tu kamarády, ale byla jsem jediná, která nechtěla odjet (z naší rodiny). Ale prostě jsem musela, ať se mi chtělo nebo ne. Táta řekl jo, tak se jelo.


Nastěhovali jsme se do malého bytu v 12. patře. Je to moc hezké, ale ze začátku se mi tam vůbec nelíbilo. K tomu se váže zajímavá historka- dostala jsem ten největší pokoj a chtěla jsem do Česka, tak jsem nakreslila českou vlaječku a schovala se do skříně s nápisem ČR, na celé 4 dny. Na záchod jsem šla jen když doma nikdo nebyl.

A nastal můj první školní den. Začátek pro mě byl nejhorší. Dánštinu jsem sekala jako pravák levou rukou a vůbec mi ve škole nic nešlo. Musela jsem nosit s sebou furt překladač. Ale i tak jsem si našla nejlepší kamarádku, s kterou se kamarádím do dnes. Jsme BFF, a ona mi dala přezdívku Tikki a já ji přezdívku Natalisa.

Potom jsem se zamilovala do kluka jménem Lukas. Jenže ji neopětoval, což mi tehdy ještě nedošlo. Došlo mi to v den školního plesu, kde se líbal s jinou. Po zamilování byl život v Dánsku o hodně sladší. I když té mojí naivity bylo o pár kapek více, k čemuž se váže zajímavá historka, ale to je na dlouho.

Teď žiju se svou rodinou stále v Kodani, bydlí u nás můj kluk a jsem těhotná, ale o tom se dozvíš víc v dalším pokračování My life #2.

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho, budeme rádi.

Napsat komentář

Tvůj email nebude zveřejněn.Povinné pole jsou označeny *

*

TOPlist