Moje poslední knížky I. Zatím bez hodnocení.

Rozhodla jsem se vytvořit takovou menší sérii článků, kde budu pravidelně přidávat tituly knih, které jsem v poslední době přečetla. I blog může být skvělá náhrada čtenářského deníku, když na něco zapomenu, můžu si to pohodlně najít v článku a navíc se i vy, čtenářky, můžete inspirovat na přečtení nových knížek.

Jak už o mě totiž určitě víte (alespoň ti, kteří pravidelně sledují moje zápisky), čtení je jedna z mála věcí, která mě baví na 100% už od dětství. Číst mě učil táta ještě před samotným nástupem do školy a pamatuju si, že moje první přečtená kniha byla Malá mořská víla Ariel a byla jsem na sebe hrozně pyšná, že jsem jí přečetla úplně sama. Zřejmě to máme v rodině, protože znovu pyšně říkám, že oba moji sourozenci (7 a 9 let) jsou na tom se čtením podobně.

Můj nejoblíbenější spisovatel je určitě Stephen King, král hororů, kterého už nějaký ten rok obdivuji a přečetla jsem od něj (bohužel už) úplně všechna díla. Mimo něj mám ráda žánr sci-fi a fantasy, ale čtu i typově jiné zaměření. Zkrátka, když mě něco chytne, je jedno jestli je to fantasy nebo horor. Ale teď už k těm prvním knihám, které jsem v poslední době přečetla:

Steve Jobs – Walter Isaacson

I když životopisy mě nijak netáhnou a nepamatuji si, že bych krom tohoto nějaký přečetla, ze Stevea jsem byla naprosto unešená. Knížku jsem koupila příteli k Vánocům, ale nakonec neodolala a dala se do čtení taky.

V knížce nechybí vtipné,  zajímavé i smutné momenty, často jsou to životní příběhy, kterým by člověk ani neuvěřil. Kniha byla napsaná člověkem, který byl se Stevem Jobsem v těsném kontaktu a měl přístup jak k němu, tak k jeho rodině a blízkým přátelům (i nepřátelům).

Od té doby vidím jak Jobse, tak Gatese (zakladatele Microsoftu) a další IT velikány v trošku jiném světle a stala jsem se tak „trošku“ obdivovatelkou toho, co tito lidé dokázali. Zkrátka paráda!

Škola noci – Castová P. C. a Castová Kristin

O té jsem se tu zmiňovala před pár dny, kdy jsem četla první díl. Zkrátka mi to nedalo a i když jsem měla tak v půlce knížky strašnou chuť vyhodit to z okna, něco mi říkalo, ať to nedělám a dočtu to. Dneska jsem dočetla sedmý díl (takových věcí jsem kvůli čtení zanedbala, na dnešek jsem v podstatě nespala:-/)

Knížka je čtivá, má poměrně dobrý nápad, zajímavý děj – vůbec se mi ale nelíbil začátek, kdy mi to připadalo všechno hrozně uspěchané, zrychlené a vyhrocené. V určitých kapitolách mi přišlo, že hlavní hrdinka Zoey je mentálně postižená a zaostalá a měla jsem nutkání ublížit jí! V jistých částech knihy byl ale děj moc pěkný, napínavý a asi právě tyhle momenty mě donutily přečíst tolik dílů.

Podrobný děj a popis knihy najdeš ZDE

Dracula – Bram Stoker

Draculu jsem si do kindlu stáhla už před pár týdny, ale teprve před několika dny jsem se dala do čtení. Je to klasika a já se strašně styděla, že jsem s něčím takovým čekala tak dlouho!

Začátek byl hodně chytlavý a čtivý, nebyl problém dostat se do děje. Po pár stránkách to přišlo a začala jsem se bát – nebyl to úplně ten typ strachu, který zažíváte u hororů, ale spíš takové mrazení, kdy si člověk říká: „Teda, vážně nevím, co bych dělala na jeho místě, asi bych se zbláznila!“.

Upíří klasika se nazývá klasikou oprávněně a jestli máš ráda knížky jako Upíří deníky, zmíněnou Školu noci a jiné seriály a knihy v této tématice, je zkrátka povinnost přečíst si Draculu!

Podrobný děj a popis knihy najdeš ZDE

Hra o trůny (Série píseň ledu a ohně) – George R.R. Martin

O tom už tu samostatný článek byl, protože dlouho mě nic tak strašně neuchvátilo, jako seriál v produkci HBO a knížky. Knížní dílo je doopravdy rozsáhlé a nese název Píseň ledu a ohně. Celá série se skládá ze 7 knih a každá kniha ze dvou částí. Autor stále tvoří, tudíž napsáno je zatím 5 titulů, dva zbývají.

Když jsem v srpnu propadla seriálu, začala jsem přemýšlet o tom, že zavítám i do knih, ale vyčkávala jsem vcelku dlouho a teprve až na Vánoce, když jsem dostala čtečku jsem si všechny knihy nahromadila a začala číst. V podstatě jsem pár týdnů nedělala nic jiného, ale bylo to vážně epické!

Hra o trůny je tak trošku fantasy, tak trošku mocenské boje – každopádně je to mistrovsky zpracované dílo a se studem se přiznám, že jsem byla ráda, když pan Martin polovinu postav zabil, zkrátka to je hned napínavější (já vím, jsem morbidní)!

Jak seriál, tak knížku stoprocentně doporučuji, i když u knížek se u někoho může jednat o běh na dlouhou trať, protože je to vážně rozsáhlé dílo.

Podrobný popis knihy najdeš ZDE