Auroville – Ekologický prací prášek

Nejprve Vás chci všechny pozdravit a popřát Vám hezký den – takových přání podle mého totiž nikdy není dost:) O čem bych dneska chtěla psát a co recenzovat? Opět půjde o něco z té přírodní kosmetiky, opět půjde o něco z Auroville, o kterém jste si tu mohli přečíst už nějaký ten článek a nově půjde o recenzi na něco trošičku neobvyklého – na prací prášek!

Nemusíte zatím obracet oči v sloup, protože doufám, že recenze Vás zaujme, možná pozitivně možná dokonce tak, že zauvažujete o koupi,  ale teď jdeme už na to hlavní!

Proč jsem chtěla vyzkoušet zrovna ekologický prací prášek?

Když mě Martin oslovil s tím, jestli nechci vyzkoušet zrovna tuhle vychytávku, docela jsem zajásala, protože se mi to neskutečně hodí. Ty z vás, které mě čtou déle určitě vědí, že v rodině mám nějaké ty kožní dermatitidy (lupénku apod) a nově jsem začala mít problémy s vyrážkou, se kterou si neví rady ani doktoři a už jsem byla skutečně hodněkrát hospitalizovaná a na kapačkách, protože jsem otékala do takových rozměrů, že i Otesánek by na mě byl pyšný.

První co jsme samozřejmě začali testovat a na co dávat pozor, bylo oblečení a prací prášky. Nesnesu totiž každý – jsou takové, které zkrátka používat nemůžu, i když v reklamách Vám řeknou, jak skvělé jsou a jak vůbec, ale vůbec nedráždí. Musela jsem úplně přestat používat aviváže, které mě taky docela dráždily (sice vyrážku úplně nezpůsobují, ale není to nic příjemného).

A proto ekologický prací prášek!

Co je na něm jiného? 

Tenhle prášek můžete použít jak na ruční praní, tak i do automatických nebo ručních praček. Neobsahuje chloriny, fosfáty, umělá barviva, žádné karcinogeny, není testován na zvířatech, praní je šetrné jak k lidem, tak i k přírodě a suroviny jsou samozřejmě přírodní a pečlivě kontrolované.

I když pro ty z vás, kteří prací prášky tolik nesledujete to nemusí být žádné terno, ostatní určitě chápou, jak těžké je sehnat skutečně přírodní prášek a občas je to i záležitost, která dost leze do peněženky.

První zkouška

Prášek je zabalený v dvojobalu. Vnější obal je potištěný, s návodem a je to poměrně hezký obal. Vnitřní je klasický igelit, který sice ve mě trošku evokuje „nepřírodní!“, ale chápu, že prací prášek asi nejde balit do palmového nebo banánového listu (:D).

Je citrónový a to poznáte hned při prvním rozdělání. Vůně je pro mě naprosto božská, citrony mám totiž hrozně ráda, celkově i citrusové aroma a působí na mě hodně svěžím dojmem, za to určitě plus.

Použití 

V balíčku je přesně 500g prášku, na jedno praní se použije cca 1 – 3 lžičky (uvádí se 1 lžička na 5 kg prádla). Já ho používám jak na ruční praní, když peru věci, které do automatické pračky, kterou máme doma, zásadně nedávám, ale používám ho i do té zmíněné pračky. Ani s jedním jsem neměla problém – prací prášek pere naprosto stejně jako ty z drogérek nebo supermarketů, navíc prádlo krásně voní a nemusí se používat aviváž.

Co se týče kůže, vůbec není dráždivý a oblečení, které v něm vyperu se nemusím bát dát na holou kůži – nedráždí ani podráždění kůže nezhoršuje.

Složení: 

82% – neutralizovaná kyselina a jedlá soda
11% – prášek z Nimby 
5% – nastrouhaný citron 
2% – přírodní vůně 

Klady: 

• Ekologické, přírodní 
• Citrusové aroma

Zápory: 

• Balení 

Konečný verdikt

Za mě tenhle prášek vede, jediné, o čem už jsem psala a co se mi moc nelíbí je balení. První obal super, igelit podle mě už tak skvělý není, ale chápu, že je těžké udělat to jinak a ono to vlastně ani nevadí – spíš jde jen o takový pocit – navíc obal vám oblečení nevypere, takže na funkčnost, to nemá žádný vliv.

Tímhle článkem samozřejmě nechci naznačovat, že byste si okamžitě měli jít koupit tenhle prací prášek a že bez něj nemůžete žít – někdo pere v drogérkovém a je spokojený. Doporučila bych ho vyzkoušet spíš těm, kteří mají stejně jako já kožní problémy, ať už lupénku, atopický ekzém nebo celkově jen citlivou pokožku.

Ekologický prací prášek můžete koupit na e-shopu Auroville.cz za 175 Kč

Mersmerize

Je mi 22 let, pocházím a dodnes žiji v Kutné Hoře a až vystuduju, pravděpodobně Vám budu vyrábět nebo prodávat léky (můj studijní obor je farmacie). Moje pravé jméno je Lucie, ale na internetu mě můžete potkat pod nickem Mersmerize, na který jsem přišla asi před dvěma lety, díky mé oblíbené hře Final Fantasy.

Blog na kterém se právě teď nacházíte jsem založila 14. listopadu 2010 a vznikl ze dvou důvodů. Ten první byl, že jsem se potřebovala ze všeho vypsat, informovat o tom, že tu taky jsem a druhý důvod byl pomoci ostatním mladým slečnám, které si s něčím nevědí rady. Nejsem všeznalá, nevím a nevyznám se ve všem, ale jsem učenlivá a ráda se dozvídám nové věci.