Zdravý životní styl-můj příběh 5/5 (1)

Ahoj, dnes bych vám chtěla povědět něco o tom, jaká byla moje cesta k tomu, kde jsem teď. Tedy proč tak dlouho trval proces z holky, která mívala minimálně jednou denně čokoládovou tyčinku a s nulovým zájmem o sport na holku, která pravidelně běhá, cvičí, miluje sport a baví ji životní styl. Dozvíte se spoustu chyb, které jsem dělala ale i fajn věci, co mi od nich pomohly. Jestli si myslíte, že to bylo ze dne na den, tak to se šeredně mílíte.

Začátky-chyba za chybou

Začalo to někdy na začátku ledna-ano, asi jsem byla mezi mála, kdo si dal předsevzetí, které hodlá splnit. Původní plán byl zhubnout. Byla jsem na svém těle nespokojená snad se vším-špíčky na břichu, velká stehna, malý zadek, atd. atd. První, co jsem začala dělat, bylo to, že jsem si stáhla jakousi aplikaci na 30 dnů. Vydržela jsem u ní asi dva týdny, pak přešla k jiné aplikaci… Prostě jsem si myslela, že když budu jenom cvičit, tak po těch 30 dnů budu vypadat úplně jinak.

Nebudeme se bavit o tom, že když se na to dnes zpětně dívám, většinu cviků jsem dělala úplně špatně a moc mi to nepomohlo. Proto doporučuju, aby to nebylo úplně zbytečné, zjistit od lidí, co tomu rozumí, jaké cviky a jak přesně dělat, protože provedení je na cvičení podle mě to nejdůležitější.

Potraviny, co si na zdravé hrajou, aneb učení a zkutečnosti

Z mnohých YouTube videí jsem přišla na to, že to, že budu 15 minut denně cvičení mi moc postavu nevyrýsuje. Začala jsem “zdravě jíst”. Ale nebylo to lehké tak, jak jsem myslela. Místo své oblíbené margotky jsem si koupila fitku, myslela jsem, jak bůhvíco je to zdravý. A pak jsem si stejně dala zmrzlinovou, dortíkovou či jinou cukrbombu. A pak se trápila, a trápila. Navíc moje mamka jaksi pořád nechápala co to je-proč si kupuju celozrné pečivo místo povidlo koláče. Tak jsem ji to jednou při cestě ze školy řekla, že chci, aby mi místo kuliček s mlíkem na snídani kupovala ovesný vločky, semínka… Nebojte se toho, rodiče to pochopí a určitě budou rádi, že chcete jíst zdravě.

Tady bych napsala jednu věc, co mi fakt pomohla a říká ji spoustu lidí-VŠECHNO JE O ZVYKU. ČAS. ČASEM SI NA TO ZVYKNETE A BUDE TO SOUČÁST VAŠEHO ŽIVOTA. Časem jsem sama pochopila, co je zkutečně zdravé a co si na to jen hraje. A abych přiznala, někdy jsem často měnila názory jen na úkory videí, článků, zpráv… Ale jak jsem řekla. Časem se vám všechno do hlavy nějak dostane.

Dnes třeba můžu říct, že miluju snídaně. Mám ráda větší, zdravé snídaně se vším všudy, ať už za školy či o víkendu. Na to nedám dopustit. To, že zdravě jím, mě dělá šťastnou. Hodně mi v tom pomohli kalorické tabulky.


Počítání kalorií-velký krok 

Bylo to ještě období, kdy jsem tyčinku fitku považovala za kdovíco zdravou věc. Vážně si zkuste celý den zapsat do aplikace Kalorické tabulky co jste jedli, ale pravdivě, se všema kávama, bonbónkama… Budete překvapeni, jak málo toho o jídle, co jíte, víte. Já třeba zjistila, že mám málo bílkovin, ale jaksi moc cukru s ohledem na svůj věk, váhu, cíl, pohyb… A to mě donutilo nad tím, co jím, ještě více přemýšlet.

Pomohlo to? 

Jestli čekáte příběh o tom, jak jsem přestala jíst a o poruchách přijmu potravy, tak to se pletete. Znám tolik lidí, co tím trpí a fakt jsem si dávala pozor, protože vím, jak je to… Řekněme složitá životní situace. Můj plán se ale postupně z “chci zhubnout” měnil na “chci být zdravá ve zdravém těle”. Ale zhubla jsem-ale za dlooouuuhý čas. Z ledna jsem doteď zhubla čtyři kila.

Pohyb-také velmi důležitý

Ano, pravidelně běhám a je to součást mého života. A když je u toho můj oblíbený play list, velmi mě to baví. Moje relaxování spočívá v hodině na kolečkových bruslích (zase s hudbou) a cvičení-cvičím, je to trochu složitější, doteď jsem nepřišla na  způsob, který by mi vyhovoval a já si řekla-“jo, něco to s tím tělem dělá a přitom mu neubližuje…” Ale určitě vám dám vědět, když na něco přijdu. :-D

Závěr na konec-pořád normální teenagerka

Neříkám, že už nemiluju Nuttelu. (pane bože, když to píšu, podlamují se mi kolena). Jsem pořád normální holka, která má chutě. Ale ty chutě přichází méně častěji a už to není tak přitažlivé. Je to prostě O ZVYKU. Nebojte se. Ze začátku přichází chyby, pochyby, někdy i smutky… A věci “Za týden buď jiným člověkem” fakt nejdou, sorry. Je to běh na dlouhou trať. Vlastně na celý život. A- aspoň pro mě je to radost do života.

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho, budeme rádi.

2 komentáře

  1. Īnsufficienta

    Podle mě by se mělo přejít na jinou stravu postupně. Když třeba jite hodně nezdrave, tak začnete tím, že budete mít zdravé snídaně a svačiny, zbytek ponechte stejný. K tomu si najděte jakýkoliv sport, co vás bude bavit. Až si zvyknete na zdravé svačiny a snídaně, hoďte tam i večeři, později i oběd a domácí cvičení. Zní to jako delší cesta. Ale já, díky tomuhle svému strategickému plánu měla tu cestu o dost kratší, než někteří kolem :)
    Jak jsem třeba začínala? (Malý tip)
    Když jsem měla chuť na bonbóny či bramburky k filmu, popadla jsem neprazena slunecnicova semínka, nebo si nakrajela nějaké ovoce :)

    • Měla jsem to stejně! Časem, kdy si člověk v restauraci má vybrat, si uvědomí, že vlastně ten salát je lepší než nějaká svíčková. :-D

Napsat komentář

Tvůj email nebude zveřejněn.Povinné pole jsou označeny *

*

TOPlist